Léky na hubnutí snižují riziko infarktu, ať je pojišťovny hradí, míní kardiologové

Nejen od přebytečných kilogramů pomáhá nová generace léků na hubnutí. Mezinárodní studie odhalila, že také významně snižuje riziko opakování infarktu, mozkové mrtvice či úmrtí z cévních příčin. Kardiologové proto doporučují, aby zdravotní pojišťovny hradily jejich užití pacientům po závažných kardiovaskulárních příhodách.

Studie s českou účastí sledovala přes 17 tisíc pacientů s nadváhou nebo obezitou bez diabetu po infarktu, mozkové příhodě nebo s onemocněním periferních tepen, a to průměrně přes tři roky. Ukázalo se, že léčba nejmodernější generací léků na hubnutí ve srovnání s placebem snížila riziko opakování závažných kardiovaskulárních příhod o 20 procent a úmrtnost o 19 procent.

„Lze je proto vnímat nejen jako léky na cukrovku či obezitu, ale u pacientů s onemocněním srdce a cév také jako nový typ kardiovaskulární léčby, který významně snižuje riziko vzniku i opakování život ohrožujících příhod i zhoršení srdečního selhání,“ sděluje Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM a předseda České obezitologické společnosti ČLS JEP, před výročním sjezdem České kardiologické společnosti, který se v příštích dnech uskuteční v Brně.

„Stálo by tedy za to, aby zejména těmto ohroženým pacientům pojišťovny na dané léky přispívaly,“ míní Haluzík.

Hubnout pomocí „zázračného“ Ozempicu? Proč ne, ani chirurgie není přirozená, říká lékař

„Ukázalo se, že léčba antiobezitiky vede ke snížení zánětu, k poklesu krevního tlaku, zlepšení lipidového profilu a dalším pozitivním metabolickým změnám. Ve světle těchto dat je třeba přehodnotit přístup pojišťoven a zvážit jejich finanční podporu u pacientské populace bez cukrovky, která si v současnosti léčbu musí hradit sama,“ říká Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN).

Diety a starší léky často selhávaly

I samotná obezita přitom představuje rizikový faktor zmíněných nemocí, takže její potlačení vede také ke snížení počtu infarktů či mrtvic. V Česku trpí nadváhou nebo obezitou téměř dvě třetiny dospělé populace.

„Pacienti si rizika uvědomují a opakovaně se snaží zhubnout. Dosavadní přístupy – zejména diety a starší farmakologická léčba – však často selhávaly, ať už kvůli nízké dlouhodobé účinnosti, nebo kvůli nežádoucím účinkům. V některých případech dokonce zvyšovaly kardiovaskulární riziko, což je přesně to, čemu se chceme vyhnout,“ upozorňuje Josef Kořínek, docent z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie LF UK a VFN.

Češi propadli lékům na hubnutí. Fungují, ale injekce si musí píchat po zbytek života

Haluzík podotýká, že hrazení léků na hubnutí by se českému zdravotnictví ve finále vyplatilo. „Léčba kardiovaskulárních komplikací je mnohonásobně nákladnější než samotná farmakoterapie obezity či cukrovky. I když by tyto léky pravděpodobně bylo nutné užívat doživotně, přínos pro pacienty a zdravotní systém by mohl být zásadní,“ míní.

Odborníci se nyní snaží zjistit, zda by tyto léky mohly mít preventivní přínos i u obézních lidí, kteří zatím s žádnou nemocí srdce nebojovali.