Do brownfieldů mají vrátit život mobilní záhony, nápad testuje univerzita

Opuštěné továrny, sklady nebo jiné dlouhodobě zanedbané pozemky, známé jako brownfieldy, by mohly získat nové využití. Výzkumníci z Provozně ekonomické fakulty a Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně představili projekt, který navrhuje, aby dočasně sloužily jako užitkové zahrady s vyvýšenými mobilními záhony.

Návrh reaguje na situaci, kdy opuštěné průmyslové areály čekají na novou výstavbu často řadu let. Po tuto dobu zůstávají nevyužité a postupně chátrají. Nově navržený systém by jim měl dát smysluplné využití až do okamžiku, kdy na pozemku začne plánovaná stavba.

„Hlavní výhodou celého plánu je jeho dočasnost. Inspirovali jsme se Berlínem, který je jakousi Mekkou dočasného využívání městských ploch,“ uvedl vedoucí Ústavu ekonomie Petr Rozmahel.

45 fotografií

Základem konceptu jsou mobilní vyvýšené záhony. Ty lze po zahájení výstavby jednoduše přesunout na jiný brownfield a znovu využít. Podle autorů tak nevzniká jednorázová investice, ale systém, který může postupně oživovat další nevyužité lokality.

Výzkumníci očekávají, že řešení přinese nejen ekologický, ale i společenský prospěch. Komunitní zahrady mají nabídnout prostor pro pěstování zeleniny a květin, sousedská setkávání nebo vzdělávací aktivity škol a školek. Do péče o záhony by se mohli zapojit také senioři nebo lidé, kteří by si je pronajali.

„Lidé rádi využijí možnost pěstovat zeleninu nebo květiny. Současně vzniká místo, kde se mohou setkávat při společné péči o záhony, sousedských akcích nebo workshopech. Zapojit se mohou také školy a školky, čímž se propojí různé generace obyvatel,“ uvedla hlavní řešitelka Ladislava Issever Grochová.

Zbrojovka, Vlněna, Malá Amerika... Jak se proměnily brněnské brownfieldy

Proměna opuštěných betonových ploch v zeleň má podle výzkumníků také pomoci městům lépe zvládat letní vedra. Vyvýšené záhony s rostlinami ochlazují okolí, zatímco půda obohacená biouhlem lépe zadržuje vodu a zároveň přispívá ke snižování uhlíkové stopy.

„Místo rozpálené pustiny může uprostřed zástavby vzniknout zelená oáza,“ popsala členka výzkumného týmu Helena Dvořáčková.

Součástí návrhu je také veřejně dostupná interaktivní mapa Brna a webová aplikace, které umožňují vyhodnotit ekonomické i environmentální přínosy jednotlivých variant využití brownfieldů. Výzkumníci mají zatím vytipované především pozemky ve vlastnictví města Brna. Celý záměr je ale stále ve výzkumné fázi.

Nastartovaný rozmach Nové Zbrojovky přináší i těžkosti lidem v okolí

„Projekt ještě nemáme uzavřený, proto jsme zatím jako s potenciálním partnerem a finančním garantem jednali především s městem Brnem,“ doplnila Grochová.

Pokud se koncept podaří převést do praxe, mohl by nabídnout nový způsob, jak dočasně využít opuštěné městské pozemky a proměnit je v místa, která budou sloužit obyvatelům až do zahájení plánované výstavby.