Z adventních trhů je vlezlý tříměsíční obchoďák, říká nová brněnská radní. Chce to změnit
Vánoční trhy v Brně začínají tak brzy, že už mnoha lidem lezou na nervy. Nová radní pro kulturu Jana Janulíková (Za Lužánky) chce tento trend zastavit, sjednotit roztříštěné pořádání adventních akcí a vrátit Vánocům jejich původní smysl. A její plány sahají mnohem dál. Proměnit chce také systém kulturních dotací, budoucnost Káznice i zázemí pro brněnské umělce.
Hned po nástupu do funkce brněnské radní pro kulturu si Jana Janulíková začala domlouvat schůzku s ministrem Otou Klempířem, k tomu chce co nejdříve předat řízení Turistického informačního centra (TIC) své nástupkyni na postu šéfky Petře Motesicky, aby se mohla sama plně věnovat práci ve vedení Brna. Úkolů si na čtyři roky vytyčila více než dost. Poslední dny a týdny však kromě toho také kroutí hlavou nad tím, jak se Brno letos rekordně brzy halí do vánoční atmosféry.
„Připadala jsem si jako v nákupním centru, kde mě obtěžují Vánoce v momentě, kdy na ně ještě vůbec nechci myslet,“ reagovala během rozhovoru pro iDNES.cz radní na dotaz, co říká na to, když v první polovině října začali dělníci v parku na Moravském náměstí instalovat adventní vyhlídkové kolo.
Se startem trhů 13. listopadu tedy asi také zrovna nesouhlasíte, že?
Dlouhodobě mám problém s neustálým předsouváním začátku trhů. A také u Brňanů vnímám poslední roky, že se jim to nelíbí. Nejsme Praha ani Barcelona, ale Brno. Máme specifické centrum, spousta lidí v něm žije, což je dobře, ale my touto akcí takto brzy paralyzujeme střed města v podstatě na tři měsíce. Potřebujeme advent vracet k původní podstatě. Nenabízet jen zábavu, kterou spousta lidí chce, ale též klid, protože je i velká skupina, jež se chce i nějak zastavit a meditovat.
Brněnské Vánoční Trhy
|
V posledních letech zaznívala kritika, že na Zelném trhu jsou pořádné koncerty, v pátek na startu tam ostatně vystoupí kapela Lucie, ale na náměstí Svobody jsou spíš hudebníci druhé až třetí kategorie či dětská tělesa z uměleckých škol.
To je koncepční věc a já za ni budu bojovat do roztrhání těla. TIC jako organizátor druhé části trhů začíná letos až těsně před adventem, tedy zkrátilo trhy o týden. To je pro mě správná cesta. Prodloužení si dokážu představit mezi svátky, potažmo ke Třem králům.
Jak to tedy bude s trhy dál? Bude pokračovat celkem nepochopitelná dvojkolejnost, kdy Brno-střed pořádá Vánoce Brno, a to letos rekordně brzy, a vy jako TIC Brněnské Vánoce, které začnou 27. listopadu? Nebo bouchnete do stolu a sjednotíte to?
Bouchala jsem do stolu už jako ředitelka TIC, ale protože mě nikdo neposlouchal, rozhodla jsem se vstoupit do politiky. Vánoce jsou proto pro mě jedno z prvních témat. Jsem už v kontaktu s představiteli nového vedení městské části Brno-střed a cítím tam velkou naději, že se spojíme a budeme rozvíjet vánoční Brno pod jednotnou značkou. Když přijedete jako návštěvník, nemá vás zajímat, že je více pořadatelů, nemáte se divit, že jsou dva názvy, že jsou informace na různých místech, máte to dostat jednoduše a neřešit to.
Od minulého vedení Brna-střed však zaznívalo, že více propagujete vlastní akce než ty jejich, a proto šla radnice vlastní cestou.
To je nesmysl a každý, kdo rozumí marketingu, to ví. Mým úkolem jako ředitelky TIC bylo do Brna dostat turisty třeba z Maďarska, Estonska či Velké Británie. Je nezajímá, jak to vypadá na Zelňáku, je zajímá Brno. Jak celkově vypadají trhy, že jsou lokální, že je máme na několika náměstích. Minulému vedení Brna-střed jsem to ale neuměla vysvětlit.
Tématem posledních let je i výše cen na trzích. Ty totiž stoupají čím dál výš s tím, jak v dražbách rostou nájmy za stánky. Bude to pokračovat a mají se tak lidé připravit, že za pár let bude svařák v Brně za dvě stovky?
Trápí nás to a řešila bych to i dříve, kdybych nemusela poslední dva roky řešit nesmyslné bitvy a zpracovávat podklady pro auditory místo rozvoje Brněnských Vánoc. Ještě nevíme, jak to uděláme. Třeba ve Vídni ale soutěží kvalitu, nikoli jen cenu.
Pak je to ale dost subjektivní, ne?
Je to tenký led, musí to proto být důmyslný systém kritérií, za nimiž si budeme stát a která se budou opírat i o nějaké podklady – že s produkty dotyčný zájemce uspěl v soutěži, že má ocenění nebo že dodává biokvalitu. Není zatím dané, jak to bude, ale chtěla bych, aby zásadním kritériem vedle ceny byla právě kvalita.
Vánoční trhy Brno 2026: kdy začínají na náměstích a kdy se rozsvítí strom![]() |
Kultura v Brně není jen o vánočních trzích, vaší prioritou je i omezit individuální dotace na kulturu a zavést jasný, předvídatelný systém. Jak to bude vypadat?
V Brně se velmi dobře rozvíjí festivalová kultura. Když jsem nastupovala před 11 lety do vedení TIC, skoro nic z toho nebylo. Dál proto chci tyto akce podporovat, aby mohly růst, a dát jim stabilitu. Myslím, že když máte v Brně takovou sérii festivalů, město by je mělo podporovat.
Takže jim dáte bianco šek?
To ne, naopak. Město má pořadatelům dávat peníze nikoli za to, že je někdo zná, ale musí se na to dívat tak, že si od pořadatele něco kupuje. Jednou je to vynikající dramaturgie a umělecká kvalita, jindy vysoká návštěvnost a ekonomické efekty pro město, v dalším případě velká reklama ve světě, jak je to třeba u MotoGP. Město má chtít i následně vědět, jestli to, co pořadatel sliboval, skutečně dostalo.
A to se dá nacpat do škatulek jednoho systému?
Není to jednoduché, ale chci jej udělat. Nemíním rozhodovat podle dojmů. Jsem totiž člověk, jenž se rozhoduje na základě faktů a dat. Chci, abychom navázali spolupráci a zároveň prováděli hodnocení, co jednotlivé akce Brnu přináší.
Co to bude znamenat pro soukromé Divadlo Bolka Polívky, které bylo doposud kritizováno, že díky spříznění jeho principála s ODS dostává štědré příspěvky?
Nechci dělat populistická gesta, takže na to neodpovím. Nevím, jestli jakékoliv divadlo má dostávat méně, nebo více. Já k tomu chci přistupovat věcně jako ke všemu. Politik sice nemá právo mluvit do umělecké svobody, ale má právo vědět, na základě čeho na něco dal balík peněz, což musí být opřené o věcná kritéria.
Platí to i pro Brasil Fest, k němuž měl historicky blízko místopředseda hnutí Za Lužánky Marek Fišer?
Přesně proto chci ten systém, aby si nikdo nic takového nedomýšlel.
Vaše nová koalice slibuje spravedlivé financování kulturních institucí a odpovídající odměňování umělců i zaměstnanců. Znamená to, že se srovná platová základna Národního divadla Brno a Městského divadla Brno? Podobně jako u Divadla Bolka Polívky bylo i to Městské terčem kritiky, že instituce má díky řediteli Stanislavu Mošovi, který před čtyřmi lety kandidoval za ODS, na radnici dveře více otevřené.
Má být systém a spravedlnost.
Svatý Martin rozléval z obří lahve. Víno je ve výborné formě, hlásí pořadatelé koštu![]() |
Vaše sdružení před volbami volalo po tom, že chce dotahovat velké projekty, protože se tak v Brně nyní často neděje. Kdy tedy bude přebudována Káznice na kreativní centrum, jak o tom slyšíme minimálně deset let?
To je opravdu velké téma. U Káznice se zatím skutečně podařilo nic neudělat. Dál chátrá, ani do děravé střechy se neinvestovalo. Říkám na rovinu, že se musím zamyslet, co je správné s tím barákem udělat. Je to velmi kontroverzní.
V čem?
Že si uvědomuji, jak je to složitý projekt, protože je to památková budova, je tam také pietní část, kde je potřeba vybudovat místo paměti. Kreativní centrum Brno potřebuje, ale je to velmi drahý projekt a já mám raději vrabce v hrsti než holuba na střeše. Nemyslím si, že se máme fixovat jen na Káznici.
Takže co mají očekávat různí hudebníci, výtvarníci a designéři, kteří příští rok přijdou o prostory v halách u Zetoru?
Velké téma je i park na Kraví hoře s likusáky. Chci, aby tam dál byli umělci a rozvíjela se tamní komunita.
Ale ty domky ještě z války tam podle územního plánu už ani nemají být, proto je vizí park.
Bylo to velké téma na koaličních jednáních a já jsem říkala: Nefixujme se na ty baráky a pojďme si říct, že chceme, aby to bylo místo komunitní nezávislé kultury, neboť tam je ta energie. Můžou tam být nejrůznější akce.
Vaše představa je, že umělci tam zůstanou a stanou se součástí parku na Kraví hoře?
Ano. Skutečně si myslím, že to jde spojit. Vybudovat tam park, příjemné místo k odpočinku, a zároveň místo, kde kvete komunitní kultura.
Jednou z variant je i proměna části výstaviště pro kreativce. Chcete tak i z nějakých pavilonů zázemí pro výtvarníky?
Nechci být ještě konkrétní. V areálu jsou budovy, v nichž se dnes veletrhy nedají dělat. To je případ pavilonu Morava, Brno i mé srdcovky v podobě Bauerova zámečku. A je to vlastně často i ikonický pavilon A.
Co tedy zůstane pro kongresy a byznys Veletrhů Brno a co si vezmete pro kulturu?
Já nechci říkat my a vy. My jsme Brno a Brno chce podporovat fenomén toho areálu, který je unikátní. Už o svých plánech debatuji se zástupci vedení výstaviště a začínám mít pocit, že se i těší. Nechci nic zakazovat ani přikazovat, chci jen nadchnout pro společnou myšlenku, jež musí být v souladu s jejich obchodními cíli. Sama jsem ekonomicky založený člověk. Kultura opravdu není jen černá díra na peníze, je to průmysl. Pokud k ní přistupujete s mozkem v hlavě, dokážete ty peníze točit a všichni z toho mají užitek.
21. listopadu 2025 |







