Odolnost proti rušení či ochrana aut. Armáda testuje zlepšováky pro dronovou válku

Jeden po druhém startují ze země a mizí nad vojenským újezdem. Některé drony jsou sotva několik desítek centimetrů velké, jiné mají rozpětí více než dvou metrů. Jeden míří na obrněné vozidlo, další na něj shazuje atrapy granátů a jiné se po průletu prostorem zase vracejí na místo startu.

Ve Vojenském újezdu Březina u Vyškova armáda ukázala, jak může vypadat boj s bezpilotními prostředky. Na třetím ročníku cvičení Drone Shield 2026 testuje desítky technologií určených nejen k útoku, ale především k odhalení, zastavení a eliminaci nepřátelských dronů.

„Antidronová obrana je jako cibule. Má několik vrstev a neexistuje žádné univerzální řešení,“ podotkl řídící cvičení podplukovník Michal Peterek. Do cvičení se zapojilo přes 70 společností ze 17 zemí. Na místě jsou také pozorovatelé ze spojeneckých armád, například ze Spojených států, Slovenska nebo Lotyšska.

23 fotografií

„Cílem cvičení je testování technologií, a to jak antidronové obrany, tak i dronů jako takových a bezosádkových neboli pozemních systémů a testování jejich využití pro potřeby armády České republiky,“ vysvětlil přínos akce brigádní generál Petr Šnajdárek. „Je to unikátní příležitost, kde se setkávají vývojáři, technologové, výrobci jednotlivých zařízení s armádou a dalšími bezpečnostními složkami,“ doplnil.

Poslední fáze útoku autonomně

Jedna z ukázek na Březině představuje technologii, která má dronu umožnit dokončit útok i v prostředí, kde se ho protivník snaží rušit. Pilot nejprve stroj nasměruje k cíli. V poslední části letu jej zaměří a předá mu poslední úkol. „V poslední fázi letu operátor zamkne cíl a bezpilotní prostředek už navede munici a zaútočí autonomně,“ popsal Peterek.

Technologii armáda označuje jako Last Mile. V praxi může znamenat rozdíl mezi úspěšným a neúspěšným útokem ve chvíli, kdy protivník používá elektronické rušení.

K vidění jsou na cvičišti mezitím další stroje. Některé jsou určeny k průzkumu a voják by je v budoucnu mohl nosit všude s sebou. A mít tak pár očí navíc. Jiné dokážou nést náklad či munici a shodit je na předem určené místo.

Speciálními typy dronů jsou takzvané interceptory. Jejich cílem je zasáhnout útočný dron buď přímým zásahem, nebo se k cíli přiblížit a explodovat. „Tyto drony jsou teď velmi žhavým tématem na Ukrajině. Právě interceptory nejčastěji likvidují například íránské drony Šáhid,“ vysvětluje Peterek.

Armáda ovšem netestuje pouze prostředky, které dokážou dron fyzicky zničit. Nejdříve je potřeba vůbec zjistit, že se v prostoru nějaký nachází, určit jeho polohu a poznat, o jaký typ hrozby jde.

Ochutnávka z generálky. Na letišti v Mošnově vrcholí přípravy na Dny NATO

V prvním týdnu se cvičení zaměřovalo především na ochranu samotného vojáka pomocí osobních detektorů. To jsou malá zařízení, která si voják či menší jednotka nese s sebou. Detektor jim následně předá informaci, že se blíží dron. „Některé umí do systému i přenést obraz toho dronu,“ doplnil Peterek.

Pokud je dron odhalen, přichází na řadu jeho likvidace. Ta může nastat dvěma způsoby. Metoda softkill dron eliminuje pomocí rušiče, zatímco hardkill znamená fyzické zničení přístroje.

Auto chrání klec, vojáka zase plachta

Dron ale nemusí být nutné vždycky sestřelit. Jednou z možností je protivníka jednoduše přesvědčit, že na místě žádný zajímavý cíl není. Armáda proto během cvičení testovala také maskování vojáků a techniky před průzkumnými drony vybavenými termokamerami.

Další zkoušené řešení už nic neskrývá, ale techniku fyzicky chrání. Vojenské vozidlo stojí pod konstrukcí připomínající klec. Pokud by na něj dron zaútočil, narazí nejprve do ochranné sítě a k samotnému vozidlu se nedostane. Stejný princip by podle armády mohl najít využití také u citlivé infrastruktury.

Jedním z hlavních důvodů cvičení je reakce na překotný vývoj technologií, který ukazuje válka na Ukrajině. „V současné době se situace mění velmi dynamicky. Dříve jsme říkali, že se technologie proměňují každý měsíc, v současné době to není ani čtrnáct dnů,“ podotkl Peterek. Na cvičení se proto nepotkávají jen výrobci obranných systémů. Vedle nich tu létají i stroje, proti kterým mají jejich technologie fungovat.

S příchodem nových firem a technologií totiž vyvstává otázka, zda spolu budou jednotlivé systémy schopné komunikovat a vytvořit skutečně funkční celek. Drone Shield 2026 tak nehledá jednu technologii, která by dokázala problém s drony vyřešit sama. Důležitá je schopnost různých systémů, vojáků a dalších složek spolupracovat. A právě na to se celé cvičení zaměřuje.

„Z každého cvičení si doplňujeme databázi o schopnostech firem, které speciální drony vyrábějí. Zaznamenáváme, jak se technologie vyvíjejí a jaká opatření je možné realizovat,“ osvětlil ředitel sekce rozvoje sil generálmajor Petr Milčický.