Půlka úrody pryč. Víc takových let nedáme, zoufají si nad letoškem vinaři

Stačilo několik týdnů bez pořádného deště, úmorná vedra a místy ještě červencové krupobití. Výsledek teď moravští vinaři vidí při sklizni. Hrozny jsou menší a lehčí, v bobulích je méně šťávy a z některých vinic odvážejí zlomek obvyklé úrody.

Zatímco na některých místech nejvýznamnějšího vinařského regionu Česka činí propad jen kolem deseti procent, v nejhůře zasažených lokalitách vinaři přicházejí o více než polovinu.

Za celou Moravu se podle předsedy Asociace nezávislých vinařů Jiřího Maděřiče dosavadní odhady pohybují kolem 30 až 35 procent pod běžným výnosem. Rozdíly mezi jednotlivými oblastmi jsou ale značné. Na Mikulovsku úrodu decimovalo především sucho, na Velkopavlovicku se k němu přidaly kroupy.

„Na Mikulovsku místy hlásí až o padesát procent méně. Ve Velkých Bílovicích a Velkých Pavlovicích zase škody způsobené kroupami znamenají až šedesátiprocentní propad sklizně,“ popisuje Maděřič.

Hlavním viníkem malé úrody je sucho

Podle prezidenta Svazu vinařů Martina Chlada stojí sucho přibližně za 95 procenty letošního celkového propadu. Pokud by se výnos v tuzemsku nakonec snížil o 40 procent, produkční škody bez započtení ušlého zisku by podle něj mohly dosáhnout až 700 milionů korun.

Problémem navíc není jen množství sklizených hroznů. Z části letošní úrody vinaři získají rovněž výrazně méně moštu. „Místo 75 procent je vylisováno třeba 60 nebo 50 procent moštu,“ upozorňuje předseda asociace.

32 fotografií

Zhruba poloviční výnos proti loňsku očekává například Vinařství Vajbar v Rakvicích na Břeclavsku, které hospodaří přibližně na 110 hektarech. Nejhůře podle Bronislava Vajbara dopadly rané odrůdy, jako jsou Solaris, Irsai Oliver či Muškát moravský.

„Ve fázi, kdy réva potřebovala růst, byly dva kritické momenty, kdy neměla žádnou vodu. Do toho byly teploty přes čtyřicet stupňů a téměř měsíc trval vítr, jenž půdu absolutně vysušil,“ líčí Vajbar.

Ještě větší ztráty počítá Vinařství Kachyňa z Velkých Bílovic. Letošní výnos tam bude minimálně o 60 procent nižší, v některých vinicích dosahují ztráty dokonce až 80 procent.

„Hrozny jsou lehké, je strašně malá výlisnost. Bylo sucho a krupobití to ještě poničilo,“ zoufá si Karel Kachyňa. Výpadek přitom nemůže vinařství jednoduše nahradit nákupem hroznů, jeho dlouhodobí dodavatelé z Velkých Bílovic totiž řeší stejný problém.

„My teď nemáme od koho koupit. Máme svoje dodavatele, ale ti nám přivezou tak třetinu. Budeme proto muset využít zásoby z předchozího ročníku. Letos to bude tak třetinový výnos oproti jiným rokům, takže nějak budeme muset tento rok přežít,“ předestírá Kachyňa.

Deset minut a je po vinobraní. Supercela pustošila vinice, zničila velkou část úrody

Ne všude je situace až tak dramatická, výrazně lépe zatím letošní sezonu zvládá třeba Vinařství Spielberg. Podle sommeliéra Štěpána Šmídka je tam výnos proti běžnému roku nižší přibližně o deset procent. „Nejvíce se propad projevil u Rulandského šedého, Muškátu či Mülleru Thurgau. Naštěstí nemáme takový problém jako většina,“ přibližuje.

Špatné počasí se projeví i v chuti vína

Extrémní počasí se neprojeví jen v množství, ale také v charakteru letošního vína. Hrozny místy podle Vajbara ani klasicky nedozrávaly, ale postupně vysychaly. V bobulích se tak koncentrovala chuť, aroma i barva.

„Vína tudíž budou intenzivně aromatická s mohutnější barvou, ale kvůli velkému teplu téměř bez kyselin. Výsledkem budou méně svěží a méně dlouhověká vína. Budou takzvaně uvařená ve vinici,“ shrnuje.

Sucho, kroupy i mráz. Každý rok čekáme jiný extrém, říká ředitel Habánských sklepů

Navzdory výrazným ztrátám oslovená vinařství nepočítají s razantním zdražováním. Kachyňa připouští zvýšení ceny nanejvýš o jednotky korun, což bude souviset spíše s dražšími obaly, naftou či lahvováním než s neúrodou.

Vinařství Spielberg zase výpadek vyřeší menším počtem lahví letošního vína. Pomáhá mu, že prodává několik ročníků souběžně. „Nemůžeme si dovolit zvedat prodejní ceny finálního produktu. Z běžného sortimentu zůstanou všechny šarže, pouze v menším nákladu,“ popisuje sommeliér Šmídek.

Vysazují se odolnější odrůdy

Letošní sklizeň zároveň znovu otevírá otázku, jak vinice připravit na častější výkyvy počasí a jeho nepřízeň. Podle Maděřiče z Asociace nezávislých vinařů už například pěstitelé při nové výsadbě více přemýšlejí nad volbou odrůd. Rozhodnutí přitom dělají na desítky let.

„Když se víno vysadí, tak je alespoň třicet let funkční. Musíme přemýšlet dlouho dopředu. A v současné situaci je to pro nás opravdu komplikované. Do popředí se tak dostávají mimo jiné odrůdy odolnější vůči houbovým chorobám,“ přibližuje.

Záchrana pro vinice. Před ničivými houbami je ochrání bakterie ze Sahary

Jednou z možností, jak se nedostatku deště bránit, jsou závlahové systémy. Ani ty však nemusí při extrémním suchu stačit. Velké Bílovice jsou podle Kachyni závlahami pokryté, letos ale kvůli nedostatku vody hrozilo, že se jejich používání bude muset omezit. „V Dyji bylo málo vody, takže už se uvažovalo, že se přestane zavlažovat vinohrad. Nakonec k tomu po příchodu srážek nedošlo,“ vzpomíná.

Podle Chlada z vinařského svazu proto nestačí jen opatření jednotlivých pěstitelů. „Vinaři musí dělat opatření, která se zaměří na biodiverzitu, pestrost krajiny a adaptaci prostoru tak, aby si dokázal lépe poradit s vodou a využít ji. Jednou z možností jsou třeba kapkové závlahy tam, kde dosud vybudované nejsou,“ říká.

Svaz vinařů zároveň jedná s ministerstvem zemědělství o systémových řešeních. Jednou z cest má být větší zadržování vody a její následná distribuce do krajiny.