Archeogenetička zkoumá otroctví ve středověku, získala grant přes 30 milionů

Zabývá se jednou z nejméně poznaných kapitol evropských dějin – obchodem s otroky v raném středověku. Brněnská archeogenetička Zuzana Hofmanová z Masarykovy univerzity na výzkum teď získala prestižní grant v hodnotě 1,5 milionu eur, tedy více než 36 milionů korun.

Se svým týmem zkoumá, odkud zotročení lidé pocházeli, kam byli převáženi, jak žili a jak významnou roli hrál obchod s otroky v tehdejší evropské společnosti a ekonomice.

„O raně středověkém otroctví víme překvapivě málo. Pramenů z tohoto období je obecně nedostatek a o lidech na okraji společnosti se píše ještě méně. Po otrocích navíc většinou nezůstaly žádné předměty z jejich původních domovů. Jejich těla tak mohou být jedním z mála svědectví, která po sobě zanechali,“ přibližuje Hofmanová, která patří k předním českým odbornicím na archeogenetiku, jež propojuje archeologii s genetikou, antropologií a dalšími přírodovědnými metodami.

V Brně vykopali Mendelovy kosti. Výzkum odhalil, že měl zubní protézu

Vystudovala archeologii a antropologii na Masarykově univerzitě a antropologii a genetiku člověka na Univerzitě Karlově. Doktorát zaměřený na analýzu starobylé DNA získala na Univerzitě Johannese Gutenberga v Mohuči, poté působila na Univerzitě ve Fribourgu ve Švýcarsku.

Od roku 2021 pracuje také v Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. Na Masarykově univerzitě vede výzkumnou skupinu archeogenetiky při Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU a CEITEC MU. V roce 2025 získala Cenu Neuron pro nadějné vědce.

V novém výzkumu vědci využijí nejmodernější metody archeogenetiky, antropologie a biomolekulárního výzkumu. Z kosterních pozůstatků lze v ideálním případě zjistit původ člověka, jeho příbuzenské vazby, pohyb během života, změny stravy či fyzickou zátěž. Žádná z těchto indicií sama o sobě nedokazuje, že konkrétní člověk byl otrokem. Jejich kombinace s archeologickými a historickými poznatky ale může přinést podstatně přesnější obraz.

5 fotografií

„Pokud například kostra vykazuje známky náročného života a současně analýza ukáže, že člověk pocházel z velmi vzdáleného regionu, může to v konkrétním historickém kontextu představovat důležitou stopu. Zvlášť pokud jde o oblasti, kde historické prameny dokládají významný obchod s otroky,“ doplňuje Hofmanová.

Proto se vědci nebudou soustředit pouze na genetickou analýzu. „Prozkoumáme také například stříbro, které mohlo sloužit k platbám za otroky. Bude nás zajímat jeho původ i to, zda docházelo k jeho přetavování. Právě propojení různých metod může podle výzkumného týmu přinést informace, které dosud známé historické prameny nabídnout nedokážou.“

Výzkum zahrne kosterní pozůstatky ze Španělska, Francie, Německa, Švédska a Česka. Zvláštní pozornost chtějí vědci věnovat Praze, která je podle některých interpretací historických pramenů považována za jeden z nejvýznamnějších, či dokonce největší známý otrokářský trh tehdejší Evropy.

Mezi zástavbou archeologové objevili mamutí ráj. Kosti byly všude, jásají

Jednou z klíčových otázek nebude jen to, kolik lidí bylo zotročeno, ale také odkud pocházeli, kudy vedly obchodní trasy, kdo obchod organizoval a kdo z něj ekonomicky profitoval. Historické hypotézy v této souvislosti zmiňují například Franky, Vikingy, italská města nebo židovské obchodníky. Přímých dokladů je však zatím málo.

Výzkumníci se budou zabývat také tím, kde byli zotročení lidé po smrti pohřbíváni. Dodnes není jasné, zda existovala specifická pohřebiště spojená s otroky, nebo zda byli pohřbíváni společně s ostatními členy společnosti. Tým proto bude hledat i další archeologické kontexty, v nichž by mohly být pozůstatky lidí, kteří otroctvím prošli.

Evropská rada pro výzkum letos rozdělí v rámci ERC Starting Grants 705 milionů eur mezi 421 výzkumníků a výzkumnic v rané fázi vědecké kariéry. Do soutěže bylo podáno rekordních 4 807 návrhů, o 22 procent více než v předchozím roce. Financování nicméně získalo pouze 8,8 procenta z nich.