Hladina Římova víc klesá od začátku prázdnin. Nyní je nejnižší za poslední čtvrtstoletí

Nádrž na Malši je stěžejní pro zásobování kraje pitnou vodou. Její hladina je nyní nejnižší za uplynulé čtvrtstoletí, ale ředitel Jihočeského vodárenského svazu Antonín Princ, který ji provozuje, ujišťuje, že i za nulového přítoku by měla vody ještě na sedm měsíců.

Šedesát šest procent. Taková je podle Povodí Vltavy nyní naplněnost zásobního prostoru římovské nádrže na Českobudějovicku. Mluvčí státního podniku Pavlína Mertl přiblížila, že hladina přehrady průběžně pozvolna klesá s tím, že tento trend se v ní začal zvyšovat zhruba od začátku letních prázdnin. Důvodem je nízký přítok, který nepokryje nutný odtok a odběr.

„K 13. srpnu nyní evidujeme nejnižší hladinu za posledních 25 let. Historicky nejnižší stav ve srovnatelném období byl v říjnu 2003, kdy byla ještě přibližně o 1,6 metru níže než nyní. Podobné, ale i nižší hladiny byly zejména v 80. a 90. letech 20. století,“ sdělila Mertl. Dodala, že celé povodí Malše má nyní historicky nejnižší průtoky.

7 fotografií

Aby se podařilo za současné situace hladinu udržet, došlo už předminulý týden ke snížení odtoku nádrže z 900 na 650 litrů za sekundu. Minulé pondělí zasedala podle Mertl komise pro zvládání sucha Jihočeského kraje a den nato vydal krajský úřad rozhodnutí o dalším mimořádném snížení odtoku, tentokrát na 500 litrů za sekundu.

Nízký přítok do Římova připomněl v nedávném rozhovoru pro iDNES.cz i hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu Tomáš Vlasák. Kromě extrémně nízkých průtoků na řekách, které jsou nejnižší minimálně za posledních 40 let, zmínil jako příčinu i výpar, k němuž dochází v souvislosti s vysokými teplotami.

Dopady ilustroval na příkladu nádrže Orlík. „V nejteplejších dnech se výpar z hladiny mohl pohybovat až do výšky deseti milimetrů. Bez ohledu na přítok a odtok tak za den hladina klesla o centimetr,“ řekl. Přehrady jsou podle něj dostatečně kapacitní na to, aby zvládaly krátkodobé výkyvy, problémy mají s dlouhodobými trendy.

Vody ubývá, ale odběry rostou

Římovská nádrž je zásadní pro zásobování kraje pitnou vodou. Podle ředitele Jihočeského vodárenského svazu Antonína Prince je nyní až na výjimky téměř jediným zdrojem vody pro výrobu a distribuci pitné vody pro města a obce. Jejich vodárenská soustava má 560 kilometrů rozvodných řadů, které zásobují 400 tisíc obyvatel kraje, tedy asi dvě třetiny.

Vody v Římově ubývá a její odběry z vodárenské soustavy rostou. „V této době jsou o přibližně 13 procent vyšší než běžné v minulých letech. Je to způsobené především tím, že obce, které dosud využívaly vlastní zdroje a soustavu měly jen jako pojistku, již vlastní zdroje k dispozici nemají. Vodárenská soustava je plně nahradila,“ vysvětlil.

OBRAZEM: Kraj rybníků svírá sucho. Žluté trávníky, žíznivé přehrady, za stroji se práší

Současná situace sice může působit dramaticky, Princ však obavy z možného nedostatku vody mírní. Nyní je podle něj zásoba v Římově zhruba 22 milionů krychlových metrů, což je dostatečné pro současnou zvýšenou výrobu pitné vody minimálně na sedm měsíců pro případ, že by byl nulový přítok do nádrže. „Tento scénář je však velmi nepravděpodobný,“ ujistil.

Husinec nyní nelze využívat

Vodárenská soustava má navíc podle ředitele svazu i další spolupracující zdroje. Jedním z nich je úpravna vody Husinec na Blanici, kde je ovšem nyní situace ještě horší než na jiných vodních dílech a je pro tuto chvíli nepoužitelná. „Další je úpravna vody v Táboře pro vodu z Jordánu a podzemní vrty v oblasti Vidova a Úsilného. Tyto zdroje zatím nevyužíváme,“ uzavřel.

Připojení na vodárenskou soustavu je pro mnohé obce vytouženým krokem. V závěru příštího roku se to poštěstí Mirovicím a Horosedlům na severu Písecka, odbočku získají i sousední Nerestce. Ty však mají problém, že jim chybí obecní vodovod a na jeho vybudování nemají peníze. Ten už staví v Tučapech na Táborsku, kde též mají dlouhodobé problémy s vlastními zdroji vody.

Postaví jim vodovod, napojení k němu ale chybí. Kde na to vezmeme, ptá se starosta

Problémy Tučap dosáhly až takových rozměrů, že tam museli vodohospodáři ze společnosti Čevak zavážet vodu cisternami přímo do vodojemu. „Celkem se tam otočilo deset cisteren, které zavezly 110 kubíků,“ uvedla koncem května mluvčí Jitka Kramářová. Cisterny tam jezdily i začátkem srpna.

Mluvčí v květnu zároveň dodala, že v místech, která pokrývají, řešili problémy v malých obcích s vlastními zdroji, kde mohou komplikace nastat s příjezdem chatařů. Naopak lokality napojené na římovskou přehradu prý obtíže nepociťovaly.

Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License