Přes Vltavu bezpečněji, do středověku pohodlněji. Jižní Čechy se mění před očima

Jihočeský kraj prochází proměnami, za nimiž stojí také evropské investice. Pomáhají modernizovat dopravu, školství, záchranné služby i kulturní památky a zlepšovat každodenní život obyvatel regionu. Příkladem může být nová lávka v Hluboké nad Vltavou, která usnadňuje cestu pěším i cyklistům, nebo budějovické centrum Arpida pro lidi se zdravotním postižením.

Přes Vltavu bez aut

Ještě nedávno museli chodci a cyklisté v Hluboké nad Vltavou při cestě mezi oběma břehy řeky využívat frekventovaný silniční most nebo hledat vzdálenější cestu. Dnes už mohou pohodlně a bezpečně překonat Vltavu po nové lávce, která propojila město se sportovně-relaxačním areálem a cyklostezkami na obou stranách řeky.

Nové propojení ocení nejen turisté mířící za krásami Hluboké, ale především místní obyvatelé. Cyklisté už nemusejí na tomto úseku sdílet silniční most s automobily a rodiny mohou snadněji přecházet mezi rekreačními oblastmi na obou březích. Je bezbariérová, takže ji mohou pohodlně využívat také lidé na vozíku nebo rodiče s kočárky. Přístupové rampy mají mírný sklon a moderní LED osvětlení zvyšuje bezpečnost i po setmění.

Středočeský kraj se proměňuje před očima. Peníze míří do školství i dopravy

Ocelová konstrukce je dominantou města

Nová lávka měří 84 metrů, je široká čtyři metry a váží více než sto tun. Její instalace přitom byla sama o sobě mimořádnou událostí. Stavbaři lávku nejprve sestavili na břehu a následně ji přes řeku usadil jeden z největších jeřábů v Česku. Jen jeho doprava na místo si vyžádala patnáct kamionů.

Veřejnosti se slavnostně otevřela 20. září 2025. Její výstavbu podpořil Integrovaný regionální operační program (IROP), který přispěl z evropských prostředků přibližně 40,7 milionu korun. Celkové způsobilé výdaje projektu činily přibližně 58 milionů korun a na financování se podílel také Státní fond dopravní infrastruktury.

Podobné změny jsou vidět napříč celými jižními Čechami. Evropské investice v posledních letech směřují především do dopravy, vzdělávání, integrovaného záchranného systému a kultury. Vedle nových cyklostezek tak vznikají moderní učebny, výjezdové základny záchranářů nebo kvalitnější zázemí pro návštěvníky historických památek.

Cesta do středověku

Historie pro návštěvníky neožívá jen na hradech a zámcích. V Trocnově na Českobudějovicku, rodišti husitského vojevůdce, se milovníci historie mohou přenést do života středověké vesnice. Zdejší archeoskanzen totiž doplnilo nové návštěvnické a vzdělávací centrum, které celý areál přiblížilo nárokům 21. století.

Nová budova nabízí informační středisko s pokladnou, přednáškový sál, výukovou dílnu a další expoziční prostory. Přibylo také parkoviště s několika desítkami parkovacích míst a bezbariérový přístup. Zázemí získali nejen turisté, ale také zaměstnanci muzea, odborní pracovníci a účinkující při historických slavnostech.

Nové centrum, slavnostně otevřené v dubnu 2026, představuje další etapu dlouhodobé obnovy Trocnova. Na postupné proměně areálu se podílely různé evropské programy. Zatímco přeshraniční program Interreg pomáhal rozvíjet archeoskanzen, IROP nyní přispěl na nové návštěvnické a muzejní prostory.

Samotné návštěvnické a vzdělávací centrum vzniklo s evropskou podporou přibližně 34 milionů korun. Dalších více než 34 milionů směřovalo na související muzejně expoziční část s depozitářem.

Rybaření ve 21. století

Od historie se jihočeské investice přesouvají také k moderním technologiím. V Třeboni vznikl na Střední rybářské a vodohospodářské škole Jakuba Krčína netradiční akvaponický skleník, ve kterém se propojuje chov ryb s pěstováním rostlin.

Princip je jednoduchý. Voda z nádrží s rybami dodává rostlinám živiny, zatímco rostliny a filtrační systém pomáhají vodu čistit. Studenti se tak učí, jak hospodařit s vodou a využívat moderní technologie v zemědělství i rybářství.

V novém skleníku mohou chovat například sumečky africké nebo tilapie a současně pěstovat zeleninu. Výuka se tak přesouvá z učebnic přímo do praxe a studenty připravuje na technologie, které mohou mít v budoucnu stále větší význam.

Záchranáři mají moderní základny, Arpida pomáhá k samostatnosti

Některé důležité změny oceníme teprve ve chvíli, kdy potřebujeme rychlou zdravotnickou pomoc nebo dlouhodobou podporu při zvládání každodenního života.

Nové základny pro záchrannou službu

Příkladem jsou nové výjezdové základny zdravotnické záchranné služby v Suchdole nad Lužnicí a ve Volarech. Záchranáři zde v květnu 2026 získali moderní budovy, které nahradily původní nevyhovující pronajaté prostory.

Nové základny nabízejí prostorné garáže pro sanitní vozy, sklady zdravotnického materiálu, odpovídající hygienické zázemí i místnosti pro zaměstnance. Budovy byly navrženy v energeticky úsporném standardu a využívají obnovitelné zdroje energie. Investice podpořené z IROP tak zlepšují podmínky pro práci posádek, které musejí být připravené vyrazit k pacientům v kteroukoli denní i noční hodinu.

Opora pro lidi se zdravotním postižením

Jinou podobu pomoci představuje rozšíření centra Arpida v Českých Budějovicích. Zařízení, které dlouhodobě podporuje lidi se zdravotním postižením a jejich rodiny, získalo dvě nové moderní budovy. Ty umožňují rozšířit služby především mladým lidem s handicapem, kteří se připravují na samostatnější život.

Klienti zde mohou nacvičovat běžné denní činnosti, rozvíjet pracovní návyky a účastnit se terapeutických nebo vzdělávacích aktivit. Nové prostory nabízejí také učebny denního stacionáře, terapeutické místnosti a vlastní jídelnu. Celý areál je bezbariérový.

Nové budovy byly slavnostně otevřeny v květnu 2026. Rozšíření Arpidy stálo přibližně 126 milionů korun, přičemž evropská podpora z IROP dosáhla zhruba 85 milionů.

Právě podobné investice připomínají, že kvalita života v regionu nezávisí jen na nových silnicích nebo opravených památkách. Stejně důležité je, zda lidé najdou potřebnou pomoc v náročných životních situacích a zda mají příležitost rozvíjet své schopnosti.

Vybrané projekty IROP v Jihočeském kraji a jejich přínos Lávka přes Vltavu, Hluboká nad Vltavou: Bezpečnější spojení pro chodce, cyklisty a rodiny s dětmi Návštěvnické centrum Trocnov: Modernější zázemí pro turisty, vzdělávání a poznávání historie Akvaponický skleník Třeboň: Praktická výuka moderních technologií a udržitelného hospodaření s vodou Výjezdová základna Suchdol nad Lužnicí: Kvalitnější zázemí pro zdravotnické záchranáře Centrum Arpida, České Budějovice: Rozšíření sociálních služeb a podpora samostatnosti lidí se zdravotním postižením

Od evropských peněz ke konkrétním projektům

Za proměnami měst a obcí stojí jejich samosprávy, příspěvkové organizace a další žadatelé, kteří musejí projekty nejen připravit a zajistit jejich financování, ale také splnit podmínky evropských dotací, zvládnout veřejné zakázky a následné kontroly. V tomto procesu jim pomáhá Centrum pro regionální rozvoj České republiky (CRR), které administruje projekty podpořené z IROP.

Českobudějovická pobočka CRR sídlí v ulici L. B. Schneidera a v současném programovém období administruje v Jihočeském kraji 428 projektů v celkové hodnotě přibližně 4,7 miliardy korun. Pobočku vede Petr Bouška a kromě regionálních projektů se její specializovaní pracovníci věnují také eGovernmentu, územním plánům a projektům zdravotnické záchranné služby.

Mezi aktuálně realizované investice patří rozsáhlá proměna venkovních ploch kampusu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Projekt přinese více zeleně, vodní prvky, nové plochy pro odpočinek i sport a lepší hospodaření s dešťovou vodou. Díky zeleným střechám, výsadbě stromů a úpravě povrchů by měl být univerzitní areál příjemnější i během horkých letních dnů.

Další významná investice probíhá na mostě Kosmonautů přes řeku Malši v Českých Budějovicích. Stará konstrukce, jejíž technický stav se postupně zhoršoval, je nahrazována novým mostem. Projekt má zlepšit bezpečnost a plynulost dopravy na důležité městské komunikaci.

Šaliny za miliardy i klášter, který znovu ožije. Jak se mění jižní Morava?

Žadatelé o dotace, což jsou typicky obce, kraje a jejich organizace, získávají cenné rady jak na krajských pobočkách CRR, tak online prostřednictvím Konzultačního servisu na webu crr.gov.cz. Tým specialistů na dotační tituly a veřejné zakázky si zakládá nejen na kvalitě odpovědí, ale i na rychlosti: třetinu dotazů se jim daří vyřídit ten samý den. Za dobu fungování Konzultačního servisu už zodpověděli přes 18 tisíc různých dotazů.

Jejich expertíza teď bude velmi potřebná, protože čerpání evropských fondů se zásadně promění. „Od roku 2028 skončí samostatné operační programy a Česko bude mít jeden národní plán. Při hodnocení žádostí o podporu se bude mnohem větší důraz klást na výsledky, kterých má daný projekt dosáhnout. My jsme připraveni být nadále průvodcem a oporou, aby se české regiony mohly stále rozvíjet,“ uzavírá ředitel CRR v Českých Budějovicích Petr Bouška.

30 let Centra pro regionální rozvoj Už tři desítky let je CRR lídrem v administraci projektů financovaných z fondů EU a od roku 2024 má na starost i vybrané národní dotační programy. Žadatelům o dotace pomáhá s přípravou a realizací projektů a provádí i kontrolní činnost. Co má CRR na starosti? Integrovaný regionální operační program – s jeho podporou vznikají například nové školky, silniční obchvaty, dopravní terminály či výjezdové stanice záchranářů, modernizují se učebny, nemocnice nebo obnovují památky. Interreg – v rámci programů přeshraniční spolupráce s Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem se například propojují cyklostezky na obou stranách hranic, organizují se společná cvičení záchranářů nebo chrání ohrožené druhy zvířat. Národní dotace – patří sem podpora obnovy a rozvoje regionů, která zahrnuje třeba pomoc po povodních.

Obsah vznikl ve spolupráci s Centrem pro regionální rozvoj České republiky.