Srdcař a legenda. Faber trénuje boxery celý život zdarma, žena pere dresy

Pětapadesát let v ringu, přes čtyřicet let v roli trenéra. A za celou tu dobu žádná finanční odměna. „Alespoň nikdo nemůže říct, že jsem na boxu zbohatl. Ještě do toho celý život cpu vlastní peníze,“ přemítá devětašedesátiletá jihočeská legenda Zdeněk Faber.

Zatímco dnešní bojové sporty lákají na milionové odměny a krvavou show, Zdeněk Faber zosobňuje poctivou starou školu. Do tělocvičny přivede mladé sportovce, naučí je pokoře, vybijí agresi do pytle a zachrání je třeba před ulicí a drogami.

K boxu se Faber dostal v září roku 1971. Bylo mu čtrnáct let a docházel do tělocvičny základní školy v Nové ulici v Českých Budějovicích pod tehdejší Lokomotivou. Aktivně boxoval do pětadvaceti let. Když se oženil a získal byt, manželce se nelíbilo neustálé víkendové cestování po zápasech, a tak přesedlal na trenérskou dráhu.

Na ulici nebo v baru bych se v životě neprala, říká šampionka v thajském boxu

Po revoluci si založil vlastní oddíl, aby v něm mohl trénovat syny Františka a Zdeňka. Na jihu Čech vznikl úspěšný klub Samson České Budějovice, který ovládl první ligu a v extralize jednou skončil těsně druhý za Ústím nad Labem.

To nejpozoruhodnější na Faberově kariéře je čisté srdcařství. Trénuje celý život zcela bez nároku na odměnu. Drží při něm manželka, se kterou je už 47 let. Navíc i doma sama pere dresy.

Box se pro Faberovy stal celoživotním osudem, což přinášelo i zvláštní momenty. Když starší syn František boxoval za rivaly z Ústí nad Labem proti rodnému klubu, trenér Faber musel ustoupit. „V rohu jsem ani nebyl. Žena by mě zabila, že navádím kluky proti jejímu synovi,“ líčí s úsměvem.

Drsnou vzpomínku má s mladším synem Zdeňkem z mezinárodního turnaje. Ten boxoval ve finále se soupeřem z Maďarska a první kolo prohrával tak odevzdaně, že otci trenérovi došla trpělivost.

„Psychicky jsem to nevydržel. Vylezl jsem do ringu, dal jsem mu facku a slezl zpátky pod ring, aby ho nediskvalifikovali. Vůbec jsem se na něj ze vzteku nedíval,“ popisuje Faber. Metoda šokem zafungovala dokonale.

„Kluk začal makat ze vzteku tak, že Maďara úplně deklasoval a finále vyhrál. Ale byly to nervy. Dneska by mě za takový trénink a podobné metody asi zavřeli.“

„MMA je spíš rvačka než sport“

V dnešní době Faber pozoruje změnu u bojových sportů, která ho však moc netěší. Pozornost i sponzory podle něj zajímá hlavně MMA. „Osobně MMA jako sport neuznávám, pro mě je to spíš rvačka. Dneska všichni chtějí vidět jenom krev, jak se lidé řežou na zemi. Nelíbí se mi to,“ říká otevřeně.

„Klasický box je o něčem jiném. Je to čistý olympijský sport, který má styl i ducha. Musíš u něj zapojit hlavu, myslet na útok i obranu najednou. Je nutné ovládat gymnastiku, atletiku a mít fyzičku. Není to jen o tom stát a mlátit,“ přibližuje.

iDNES z kraje: Fanynky? Dělám uraženého, směje se Hála. Boxoval i v brnění

Box podle něj učí mládež pokoře, která dnešní generaci chybí. „Mládež je neskutečně líná. Přijdou kluci, dáš jim deset kliků a příště už nepřijdou, protože jsou zvyklí sedět doma u telefonů.“

Zdeněk Faber si vytvořil osobitý trenérský styl. Když nováčci přijdou do tělocvičny, okamžitě jim zdůrazňuje: „Uvědomte si, že sem chodím já kvůli vám, ne vy kvůli mně!“

Svěřence učí, že v ringu za ně nikdo bojovat nebude. „V tělocvičně ti nikdo cestičku nezamete. Tam si ji musíš vyšlapat sám. “ Osobitý má i pohled na psychiku. „Nejlíp věci pochopí kluk ze zvláštní školy – udělá přesně to, co po něm chceš. Nejhorší jsou naopak vysokoškoláci, protože až moc přemýšlejí.“

Nejstarší trenér v kraji

Apeluje také na skromnost: „Hlavně musí chtít trénovat, ne sem chodit jen proto, aby si pak sedli do kavárny a vyprávěli, že jsou boxeři.“

Dnes je Faber nejstarším aktivním trenérem v kraji. Třikrát týdně vede tréninky a o víkendech jezdí po turnajích. Hlavní vedení tělocvičny už přebírá syn Zdeněk, ale táta chybět nemůže. Sám se navíc brzy stane pradědečkem.

„Doma u televize bych zblbnul a se ženou bychom dostali ponorku. Hlavní ale je, že každé dítě, které dostanu do tělocvičny a které vydrží, uchráním od ulice a od drog. To je pro mě ta největší odměna,“ uzavírá.