Města se učí čelit horkým létům, stromy přibývají pomalu, pomáhají pítka a mlžítka

České Budějovice plní jen malou část strategie, ale přibývají mlžítka a pítka. Ochlazování zajišťují hlavně parky a zeleň. Ve Strakonicích budou sázet stromy, které lépe zvládají sucho. Školy v obcích a městech mohou na výsadbu zeleně získat až 150 tisíc korun.

Jen pár minut po průjezdu kropicího vozu se z rozpáleného asfaltu zvedají malé obláčky páry. V letních měsících běžný obrázek v řadě měst, kde ochlazování zajišťují technické služby.

Města čím dál častěji umísťují na veřejná místa mlžítka a pítka. Investuje se také do zeleně a péče o ni. Pokud by dlouhodobé sucho pokračovalo, mohou úřady kropení omezit, nebo dokonce zakázat.

České Budějovice pracují při plánování rozvoje s adaptační strategií města na změnu klimatu. Dokumentace vznikala zhruba dva roky. Podle zastupitele Ivo Moravce, který se na její přípravě podílel, jde o přípravu na sucho, horko a extrémní výkyvy počasí.

„Některé věci se daří, jiné zatím ne. Ale myslím, že každý, kdo ve městě žije a trochu se rozhlíží kolem sebe, už vidí, že se musíme začít chovat jinak a připravit se na to, že se podmínky budou dál zhoršovat,“ podotkl.

Budějovice dokončily revitalizaci parku Dukelská a úpravy před kulturním domem Vltava. Při plánované rekonstrukci Senovážného náměstí se podařilo zachránit a přemístit několik vzrostlých magnolií. Vznikl nový „kapesní park“ v Mánesově ulici a další v Polní ulici čeká na dokončení.

V ulicích krajského města kromě pítek a mlžítek přibývají také zelené střechy, a to i v soukromém sektoru. Výraznou změnou je mozaikové sečení, kdy se část trávníků nechává růst, aby lépe zadržovaly vodu a posilovaly biodiverzitu. Podle Moravce je to znát a Budějovice by měly víc vracet zeleň tam, kde v minulosti byla. Pomohlo by doplnění týmu o městského zahradníka.

Jihočeská města se plánují ochladit zelenými střechami, pítky a trávníky

Jindřichův Hradec využívá k ochlazování místní zdroje. „Pro zálivku veřejné zeleně používá město povrchovou vodu z řeky Nežárky,“ uvedla mluvčí Karolína Bartošková. Fungují tam dvě pítka, fontána i vodní prvek na Masarykově náměstí. Největší ochlazovací efekt podle radnice přináší rybník Vajgar, řeka Nežárka a parky či zeleň v ulicích.

Hradec investuje do zeleně i do projektů, které zlepšují kvalitu vody, včetně rekonstrukce čistírny a revitalizace Vajgaru. „V letošním roce počítá městský rozpočet s 22,8 milionu korun na údržbu zeleně a se 700 tisíci na výsadbu. Další peníze do zeleně jdou skrz další investice,“ dodala mluvčí.

V Písku mají efektivní závlahy

Písek těží z toho, že jím protéká Otava. „Veřejná zeleň se v Písku zalévá vodou z řeky, a to na základě povolení k nakládání s vodami,“ řekla mluvčí Petra Měšťanová. V horkých dnech vyjíždí do ulic kropicí vůz a město doplňuje ochlazování čtyřmi mlžítky a několika pítky. O květiny a mladé stromy se starají městské služby.

Zelené střechy i vodní prvky. Projekty za miliardu ochladí Budějovice

„Ve dnech, kdy jsou extrémní teploty, do ulic míří víc techniky a víc vody se dostane i k zeleni,“ doplňuje mluvčí. Pracovníci sledují stav dalších mladých stromů a podle potřeby zalévají i je. „Navíc jsou u nově vysazených stromů instalované závlahy, které zajistí efektivnější přísun vody ke kořenům,“ popsala. Písek zatím nemusel přistoupit k zákazu zalévání zahrad, bazény by se však neměly napouštět z vodovodního řadu.

Strakonice se chlubí bohatou květinovou výzdobou a pečlivě udržovanými veřejnými prostranstvími. Technické služby k péči a údržbě využívají vodu z řeky Otavy i z vodovodního řadu a soustředí se hlavně na květinové záhony a mladé stromy. U nových výsadeb město používá samozavlažovací vaky.

Měnící se klimatické podmínky zároveň ovlivňují i plánování nové výsadby. „Odbor životního prostředí se stále častěji zabývá otázkou, jaké druhy stromů budou v budoucnu do městského prostředí nejvhodnější. S ohledem na opakující se období sucha se zvažuje výsadba druhů, které lépe snášejí dlouhodobý nedostatek vláhy a vysoké letní teploty,“ uvedla mluvčí Markéta Bučoková.

Starosti i pro hasiče

Povodí Vltavy upozorňuje na dlouhodobé sucho. „Na území celé České republiky se od loňského roku potýkáme s výrazným hydrologickým suchem, které je letos ještě horší než bylo loni. Obecně jsou přítoky do všech vodních nádrží nižší než odtoky, proto hladina pozvolna klesá a nádrže se tak prázdní,“ podotkla mluvčí Pavlína Mertl.

Dodala, že v kritické době může vodoprávní úřad odebrat obcím povolení k odběru, pokud by hrozilo ohrožení minimálního průtoku.

Vedra mohou přinést i smrt, města s nimi bojují kropením, mlžítky či stromy

Stav vody je důležitý i pro hasiče. „Zdroje vody jsou pro nás buď z hydrantové sítě, místní nádrže, nebo z rybníků a řek,“ uvedla mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů.

Přidala, že obce musí garantovat, že zdroje hasební vody zůstávají použitelné. Na řadě míst jsou to pak právě hasiči, kteří s kropením rozpálených ulic pomáhají. „Mohou to dělat pouze dobrovolní hasiči a pouze v katastru obce, která si je k tomu vyžádá,“ doplnila mluvčí.

Na zeleň fungují dotace

Vedra trápí hlavně větší města a níže položená místa, jako je například českobudějovická pánev. Starosti s ochlazováním naopak nemají obce, které se nacházejí v nadmořské výšce nad 600 metrů nad mořem, jako je například Vimperk. Mluvčí tamní radnice Milan Brabec zmínil, že běžně naměří o dva až tři stupně méně než jinde. Větší starost městu v horkých dnech dělají naopak bouřky a přívalové deště, kdy se spíš obávají toho, aby pak voda bezpečně odtekla.

A pak je tu jedna zajímavost, Nadace ČEZ vypsala grantový program Stromy, ve kterém mohou obce, školy i spolky získat až 150 tisíc korun na výsadbu nové zeleně, komunitních sadů nebo obnovu alejí. Žádat je možné do konce července. Jihočeský kraj patří napříč republikou k nejaktivnějším. „Právě stromy výrazně pomáhají ochlazovat obce a krajinu,“ připomněla ředitelka nadace Michaela Ziková.