Pod elektrickým vedením vytvářejí přirozené biotopy, louka nahradila křoviny

Pravidelné citlivé zásahy místo intenzivní údržby oblasti pod dráty velmi vysokého napětí jednou za několik let. Energetici ze společnosti EG.D spolupracují v posledních letech s ochranáři na projektu, jehož cílem je zajištění bezpečného provozu vedení, a zároveň podpora rozmanité a odolné krajiny.

„Kdybyste tu byli před dvěma lety, tak tady žádná louka nebyla,“ ukazuje Josef Navrátil z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v lesích u Klikova na Jindřichohradecku. Část přes tři kilometry dlouhého průseku pod vedením velmi vysokého napětí v CHKO Třeboňsko pokrývá tráva.

Nedávno tam přitom byly až osmimetrové ostružiníky, nálet krušiny s hasivkou orličí a nálety borovic a smrků. „Bylo to velmi druhově chudé náhradní společenstvo. A právě tuto plochu, která je víceméně rovná, jsme vytipovali jako možnost vytvoření přirozeného lučního biotopu,“ líčí Navrátil.

7 fotografií

Plochu tak před dvěma lety citlivě vyčistili od nežádoucího porostu a od té doby jej pravidelně kosí. Díky tomu tam louka vznikla přirozeně, aniž by tam cokoli sázeli. „Když kosíte, tak vám z toho vznikne louka, protože se tam natáhnou druhy, pro které je výhodné, že nemají zástin,“ dodává.

Nový, ekologičtější přístup k vybraným lokalitám právě pod vedením velmi vysokého napětí zavádí EG. D v posledních letech. Upouštějí v nich od plošné intenzivní údržby a snaží se postupovat tak, aby podpořili druhovou rozmanitost a pestrost i odolnost krajiny.

Selektivně ponechávají ty druhy, které neohrozí vedení a mohou též sloužit jako úkryt pro živočichy či zdroj potravy. „Klasický přístup k údržbě by znamenal, že jednou za několik let sem přijede těžká technika, pokácí tady několikametrové náletové dřeviny a tím to skončí,“ popisuje za EG. D Kateřina Zemanová Máchalová, specialistka na ekologickou údržbu ochranných pásem.

Cílené zásahy podporují přirozené druhy a vytvářejí tak přirozené biotopy. Je to šetrnější přístup, kdy vybírají plochy, které mohou ponechat přirozenému rozvoji. Vedle toho jsou takové, kde dělají specifický zásah. „Ten na Klikově podporuje vzácné druhy, které se zde mohou vyskytovat,“ říká.

Senzory navedou energetiky k místu poruchy, novinku zkoušejí na Šumavě

Jeden takový zanedlouho ukazuje Navrátil, když se sklání těsně nad zem. Povrch po nohama je již méně zarostlý trávou, vyčistili jej teprve letos. Chtěli vytvořit stanoviště pro drobýška nejmenšího, kriticky ohrožený druh, vyskytující se na jednotkách lokalit hlavně na Třeboňsku.

Rostlina dostává svému jménu a neznalý by ji nejen nepoznal, ale velmi pravděpodobně ani nepostřehl. „Jsou to drobné jednoleté rostlinky písčin. Je to typický druh písčitých polí, historický plevel, v současnosti kriticky ohrožený, protože ztratil svá stanoviště kvůli intenzifikaci zemědělské výroby,“ přidává.

Objevili i šater zední

Poukazuje i na další zajímavost. Trasa pod vedením propojuje oblast Františkov-Rapšach a Chlum u Třeboně. Vede rozsáhlým lesem, neprostupným pro druhy otevřených stanovišť. Chtěli proto vytvořit koridor, který propojí jižní louky na písčitých terasách Lužnice a severní v chlumecké pahorkatině. To umožní přesun druhů.

Na několika stovkách metrů pásma pod vedením je možné narazit nejen na louku a vřesoviště, ale i velmi písčitá stanoviště. Jedno z nich vytvořili stržením 25 centimetrů mírné terénní písčité duny. „Vzniklo nám tady primární písčité stanoviště s cílem vytvořit otevřenou plochu pro konkurenčně slabé druhy rostlin,“ upřesňuje Navrátil.

Ve vypuštěném rybníku přežije invazní sumeček 14 dní. Vědci na ně zkoušejí pasti

Kromě drobýška nalezli šater zední, roste tam světlík tuhý. Tyto druhy se pod obrovským porostem ostružiníků nevyskytovaly. Očekávají, že s pomocí pravidelného kosení by v místě mělo vzniknout vřesoviště s borůvkami, vlochyněmi a na ně vázanými druhy některých motýlů a bezobratlých či střevlíků. Na vyhodnocování je však zatím brzy.

Problémy působí i sucho. Vyschly všechny kanály, které odvodňují část lesa, bez vody je i potok Žabinec. Jimi vytvořené tůně mají obnažená dna, ale příroda si s tím zvládne poradit.