Vědci vyvíjejí systém, který zjednoduší vyhledávání srnčat ve vysoké trávě

Odborníci se snaží zjednodušit proces při vyhledávání srnčat v lukách a polích. Jeden operátor dohlédne na více dronů. Dobrovolníci, kteří každé jaro vyrážejí při sečích do terénu s pilotovanými drony a rojnicemi, ale zatím říkají, že zásadní rozdíl nevidí. U louky musejí být stejně.

Vědci vyvíjejí autonomní systém, který má při senoseči sám a přesněji skenovat louky a pole a hledat v nich srnčata. Dron s programem by měl sám vyhodnocovat teplé body, při podezření se na místo zaměřit a odeslat upozornění do aplikace.

Cílem vědeckého programu je vytvořit systém, který by dokázal část práce při záchraně srnčat udělat sám. „Aktuálně jsme otestovali první prototyp bezpilotního systému pro automatickou detekci srnčat v porostu. Na základě požadavků na kvalitu pořizovaných dat byla navržena platforma s odpovídajícím optickým snímačem a dostatečným výpočetním výkonem,“ popsal vedoucí Katedry techniky a kybernetiky Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity Radim Kuneš.

Podle vedoucího softwarového vývoje Vojtěcha Spurného má mít systém zásadní výhodu v tom, že v jednom okamžiku může vzlétnout několik dronů najednou. V celé oblasti, kam dosáhne signál, tedy v řádu kilometrů, by naskenovaly louky a vyhodnotily teplé body. K těm by slétly ještě níž a zkontrolovaly je. Následně by s výsledky poslaly avízo do aplikace. Tu však stejně musí někdo obsluhovat a kontrolovat.

6 fotografií

Naráží to i na českou legislativu, která zatím neumožňuje, aby nad krajinou létaly autonomní stroje bez možnosti okamžitého zásahu člověka. Výhodou má být hlavně to, že drony dokážou přeletět krajinu rychleji a může je řídit jeden operátor, aniž by musel být sám pilotem.

Podle dobrovolníků má autonomní systém, který je zatím ve fázi vývoje, jasné limity. „Nemám informace z poslední doby, ale co víme, tak jsou zatím stále chybové. Stejně je třeba lidské pomoci s reálným odchycením a zajištěním mláděte na dobu nezbytně nutnou, než je porost posečený,“ je přesvědčená koordinátorka projektu Stop sečení srnčat Pavla Benettová.

Podle ní je největší problém v hustém porostu, kde dron často ukáže jen teplý bod, ale není možné poznat, co pod trsem trávy skutečně je. „Může to být srnče, zajíček, hnízdo, ale stejně tak třeba mraveniště. Takže stejně je vždy nutné poslat dobrovolníky na kontrolu,“ uvedla.

Dron je zásadní pomocník

Před pár lety se ukázalo, že největší posun v záchraně mláďat přinesly právě drony s termovizí. Navzdory vyšší pořizovací ceně si je začaly kupovat i myslivecké spolky, které je využívají při vlastní činnosti po celý rok. Zájem se tak přesunul hlavně na dobrovolné piloty, kteří jsou schopní rychle vyrazit do terénu a pokrýt velké množství sečí.

Nových dobrovolníků letos přibylo jen pár, výrazně však stoupla účast myslivců u akcí. „Na některé jich dorazilo až deset,“ upřesnila koordinátorka. Každým rokem zároveň vznikají nové terénní skupiny v dalších regionech, což podle Benettové situaci postupně zlepšuje.

Dobrovolníci zachraňují srnčata před sečením. Nově je organizuje dispečink

Dalším pokusem o řešení jsou senzory instalované přímo na sekačkách. Ty mají reagovat na překážku v porostu a buď nadzvednout lištu, nebo stroj zastavit. Podle Benettové je však jejich spolehlivost zatím nejistá. V praxi může senzor prostor s mládětem jen obseknout, nebo naopak zastaví traktor a obsluha musí vystoupit, zvíře přemístit a teprve potom pokračovat v práci. „Ale třeba se mýlím a do budoucna bude i toto vyřešené,“ doplnila.

V jižních Čechách se letos podařilo lokalizovat necelých 1 500 srnčat a daňčat. Z toho 720 mláďat přečkalo sečení pod košem, další desítky tvořila nalezená mláďata zajíců a kuřátka drobné pernaté zvěře. Celkové počty jsou nižší než v minulých letech, protože porost byl řídký a nízký a mláďata se často ukrývala mimo sečené plochy v jiných plodinách.

Skupina loni založila takzvaný srnčí dispečink. Letos ho obsluhovalo pět koordinátorek. „Převažují samozřejmě telefonické objednávky dronů, ale volají i myslivci s informací o sražených srnách a s dotazem na pomoc s dohledáváním osiřelých srnčat,“ vypočítala Benettová. „Volají zemědělci, dobrovolníci, piloti, prostě naprostá telefonní ústředna,“ popsala.

„Na telefonu se zhruba po třech dnech střídáme spolu s dalšími děvčaty a přijímáme telefonáty od myslivců a zemědělců,“ potvrdila Lenka Dušková. „Dispečink je časově velice náročná pomoc, někteří volají zoufale o pomoc dronu i v jedenáct hodin večer, kdy už však zpravidla není možné sehnat pilota. Všichni spí, aby byli připraveni na další ráno v terénu,“ dodala.