Ředitel muzea: Návštěvník je bytost zvídavá i hravá. To platilo před 100 let i dnes

Jihočeské muzeum není jen historické budova v centru Českých Budějovic. Spravuje i areál v rodišti Jana Žižky v Trocnově. Tam nedávno otevřeli nové vzdělávací a turistické centrum. Nejen o něm vypráví 49letý ředitel této instituce Filip Lýsek.

Jihočeské muzeum nedávno otevřelo v rodišti Jana Žižky v Trocnově nové vzdělávací a turistické centrum, které doplňuje atraktivní archeoskanzen, a původní malou muzejní expozici husitství.

„Obilí jsem v archeoskanzenu na žernovu nebo zrnotěrce mlel již mnohokrát a návštěvníkům – zejména pak dětem – to doporučuji. Získají tak mimořádně plastický obraz dobývání chleba z lůna země v dobách minulých a ještě se u toho pěkně zapotí,“ líčí ředitel Jihočeského muzea se sídlem v Českých Budějovicích Filip Lýsek. Do funkce nastoupil v roce 2023 a nahradil tak Františka Štangla.

Jak se vám líbí nový areál v Trocnově?
Znám ho důvěrně. Ostatně jedním z prvních úkolů po mém nástupu bylo završení celé závěrečně fáze výstavby, jehož hlavní objekty – zemanský dvorec a venkovskou osadu z doby předhusitské – jsme dokončili v roce 2023. Od následujícího roku jsme je kompletně zpřístupnili veřejnosti. V krajském i republikovém kontextu se jedná o mimořádný projekt vzbuzující pozornost odborné i laické veřejnosti a lákající do Trocnova desetitisíce návštěvníků ročně.

14 fotografií

Když jsme s rodiči do Trocnova jezdili před třiceti lety, byla tam jen pokladna, malá expozice, velká socha Žižky a téměř nic víc. Dnes je to úplně o ničem jiném.
Když v roce 2011 Jihočeský kraj přebíral areál do svého majetku a předával ho do správy muzea, dělal to s vizí budoucího rozvoje. A ten by nebyl možný bez řady prozíravých rozhodnutí někdejších ředitelů muzea Pavla Šafra a později Františka Štangla. Současná podoba je výsledkem mnohaletého procesu plánování, práce mnoha lidí a také finanční podpory zřizovatele.

Správce areálu Miroslav Petrovský se netají, že se chcete snažit o metu 50 tisíc návštěvníků za rok. Je to reálné?
Rozhodně to nejsou přehnaná očekávaní a dodávám, že je to i jeden z indikátorů pro dlouhodobý provoz areálu po otevření nového návštěvnického a vzdělávacího centra. Loni se do areálu Žižkova rodiště přijelo podívat 48 tisíc návštěvníků a lze očekávat, že v návaznosti na jeho rozšíření budou dále přibývat.

Nová expozice muzea láká na losa, mamutí zub, vltavíny i model řeky

Vždy, když jsem navštívil Archeoskanzen Trocnov, viděl jsem nadšené děti i dospělé. Máte z něj osobně také radost?
Rozvoj areálu dává velký smysl a příznivé návštěvnické ohlasy jsou toho dokladem. Co se týče celkového hodnocení, nejsem úplně nestranný. Kdykoli se do Trocnova vydávám, nepřijíždím jako běžný návštěvník. Pokaždé podvědomě vnímám dění, provoz, samotné akce, reakce návštěvníků a hodnotím je pracovní optikou. Je to možná nevděčná role, ale poskytuje užitečnou zpětnou vazbu přímo z terénu, kterou z návštěvních knih nebo sociálních sítí nezískáte.

Plánujete Trocnov ještě rozvíjet, nebo je dostavba návštěvnického centra poslední velkou akcí?
Ten projekt je svým rozsahem nejobjemnější stavební investicí v novodobé historii muzea. V dalších etapách bychom chtěli vybudovat dětské hřiště a posílit kapacity příjezdové komunikace s cyklostezkou. To bude mít vliv na případný další rozvoj, který ale vidím spíš v programové než investiční oblasti. Naším cílem rozhodně není areál zastavět, ale spíše jej rozvíjet a oživovat prostřednictvím práce s návštěvníkem a takovou nabídkou, která bude posilovat zájem o historii.

Pojďme teď k vám a samotnému muzeu. Vy jste ve funkci přibližně dva a půl roku. Jak náročné je řídit jednu z největších muzejních institucí kraje?
V muzejním oboru se pohybuji přes dvacet let, z toho patnáct let jako ředitel muzea. Vzhledem k předchozím zkušenostem s vedením Regionálního muzea v Českém Krumlově, znalostem hospodaření příspěvkových organizací, vedení projektů, se žádné velké překvapení nekonalo. Rozdíl vidím v celkovém objemu činností. Jihočeské muzeum pracuje s přibližně pětinásobným objemem finančních prostředků, muzejních provozů a zaměstnanců, než mělo krumlovské muzeum, což vyžaduje zvýšenou potřebu strategického plánování a práce s rozpočtem.

Máte v hlavě nějakou výstavu, expozici, možná i vysněnou, kterou byste rád uskutečnil?
Těch vysněných by bylo několik. Splnění snů je ale odvislé od aktuálních možností, dlouhodobějších výstavních plánů a celkové výstavní dramaturgie. Teď se podílím na vzniku výstavy věnované významnému jihočeskému architektovi Bohumilu Böhmovi. Ten je autorem řady ikonických staveb, mezi něž patří plavecký stadion nebo Koldům Perla v Budějovicích. Témat by bylo víc, a to nejen ve společenských, vědních oborech, ale i v oblasti přírody.

OBRAZEM: V jakém oděvu bojoval Jan Žižka? To ukáže nové centrum v Trocnově

Jako malý jsem do Jihočeského muzea rád chodil na velkou výstavu Lego, protože jsme si tam mohli hrát. Dnes jsou tyto výstavy, na které si musíte sáhnout, asi trendem, že? Mladé už nepřilákáte na věci ve vitrínách.
V dobách, kdy jsem jako malý kluk chodil do Jihočeského muzea já, jsme se zpravidla věnovali klouzání po parketových podlahách, k čemuž nám výborně sloužily pantofle uložené v botníku při vstupu. (směje se) Od té doby se toho ale hodně změnilo. Jedno však zůstává stejné.

A to je co?
Návštěvník je stále bytost zvídavá i hravá, toužící po informacích i zážitku – a tomu přizpůsobuje svá očekávání. Možná se budete divit, ale to, že vitríny návštěvníky neohromí, bylo výstavářům jasné už před sto lety. A stejně jako dnes vycházeli z toho, že instalace za sklem není nic jiného než bezpečnostní opatření chránící originální exponát před poškozením. Myslím si, že otázka moderního muzejního výstavnictví nestojí ani tak na vitrínách, jako spíše na zvolené komunikační strategii. Ta se sice s nástupem současných technologií podstatně změnila, obsah však zůstává.

Kam se bude Jihočeské muzeum pod vaším vedením dál ubírat?
Tato instituce má bezmála 150letou historii a nemůže být formovaná úsilím jednoho ředitele. Mnohem důležitější je historická kontinuita. Klademe zde zvýšený důraz na otevřenost instituce a celkové posílení informovanosti o aktivitách muzea. Budujeme a posilujeme vzájemnou spolupráci s dalšími institucemi ve městě i v zahraničí. Zapojujeme návštěvníky do různých aktivit. Osobně se domnívám, že to je jeden z nejlepších způsobů, jak muzeím v 21. století zajistit jejich společenskou užitečnost a současně upevňovat jejich statut.

Jak se díváte na rekonstrukci Slavie, která stojí přes ulici? Je to pro muzeum příležitost k budoucí spolupráci?
Odpovím trochu oklikou. Není moc známé, že se v rozsáhlých historických sbírkách muzea nachází i fond po slavném cestovateli, doktoru Emilu Holubovi, který muzeu zanechal v souvislosti s jeho návštěvou Budějovic v letech 1881 a 1889. Tehdy v Německém spolkovém domě, dnešní Slavii, přednesl dvě přednášky o afrických cestách. V roce 2031 tak uplyne 150 let od chvíle, kdy Holub do Budějovic na pozvání tehdejšího městského muzea zavítal. Pro mne jako milovníka exotiky je to dobrý důvod zamyslet se nad oslavou tohoto historického okamžiku. Obecně platí, že unikátní poloha muzea v blízkosti kulturního domu Slavie, Jihočeského divadla, Jihočeské filharmonie a budoucí Alšovy galerie na Senovážném náměstí nabízí zajímavou perspektivu užší programové spolupráce se všemi aktéry tohoto pomyslného ostrova kultury.

Archeoskanzen v Trocnově dokončil všech 14 staveb. Je to středověký unikát

Vám se dostavba Slavie líbí? Narážím na to, že někdo ji odsuzuje, dalším se kombinace moderny a historie líbí.
Nejsem ten, kdo by tu vedl diskusi nad architektonickými a estetickými kvalitami rekonstrukce Slavie. Vycházím z toho, že i v zahraničí se odehrála řada zásadních dostaveb památkových objektů. Například Museum of Modern Art nebo Leopold Museum ve Vídni mohou vzbuzovat podobné reakce, a přesto skvěle plní společenskou funkci. Nechejme to na uživatelích, budou to oni, kdo vdechnou Slavii život a budou se podílet na její budoucnosti.

Když přijdete na dovolené do muzea, sledujete, co kde mají lepšího či jak to tam funguje?
Ano, je to tak, muzea navštěvuji i o dovolených a často se neubráním, abych si tam nepořizoval nejrůznější materiály. (směje se) Z posledně navštívených mě velmi zaujalo National Museum of Scotland v Edinburghu, které je skvělým příkladem otevřené, k návštěvníkům vstřícné muzejní instituce plnící komplexní roli veřejné kulturní služby. Z tuzemských muzeí mě nedávno velmi mile překvapila návštěva podnikového Muzea olomouckých tvarůžků v Lošticích u Olomouce, které hravou a přitom naučnou formou podává příběh „kulatého nesmyslu“, který alespoň jednou v životě zavoněl ve většině českých domácností.

Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License