Jak účinně propojit obrněnce a moderní technologie. Byli jsme u testování na Libavé

Přibližně tisícovka vojáků, včetně třeba příslušníků Národní gardy z americké Nebrasky, se nyní účastní ve vojenském újezdu Libavá na Olomoucku cvičení Moravian Lance. To mimo jiné prověřuje, jak mohou nové technologie obstát v podmínkách moderního bojiště. Jak vše vypadá, si prohlédli i reportér a fotografka iDNES.cz.

Na parkovišti ve vojenském prostoru Libavá stojí v řadách desítky kusů těžké techniky. Mezi bojovými vozidly pěchoty a nákladními auty si vojáci chystají výstroj, seřazují se a postupně vyrážejí plnit úkoly. Vše ale vypadá výrazně jinak než třeba ještě před deseti lety.

Současné bojiště už totiž dávno nestojí pouze na síle obrněnců, v bojových podmínkách nad nimi létají malé drony, okolí hlídají senzory a do míst, kde by voják riskoval život, mohou zamířit pozemní roboti.

13 fotografií

K vidění je tak třeba to, jak se kousek od zaparkované těžké techniky pohybuje podstatně menší stroj – pozemní robot vybavený ramenem sloužící k chemickému průzkumu. Dokáže se vydat do prostoru, kam by jinak musel voják, získávat informace a odebírat vzorky. Možnosti využití podobné techniky jsou ale mnohem širší.

„Nabízí to neuvěřitelné možnosti. Od přepravy nebo manipulace s břemeny přes přesun raněných až po průzkum,“ popsal velitel 71. mechanizovaného praporu David Kremlička. Robotika podle něj dokáže zastat práci člověka s menším rizikem pro vojáka.

Právě hledání podobných možností je jedním z důvodů, proč se Moravian Lance od běžného cvičení liší. Jde o vyvrcholení několikaměsíčního experimentálního projektu 71. mechanizovaného praporu.

Nové technologie vojáci nezkoušejí odděleně, musejí obstát během simulované operace vysoké intenzity společně s tanky, pěchotou, dělostřelci, ženisty, logistiky či specialisty elektronického boje. Smyslem přitom není pouze předvést novou techniku, ale ověřit, zda dokáže fungovat jako součást jednotky při plnění bojového úkolu.

Když to nejde schovat, je čas na falešné cíle

Účastní se mimo jiné příslušníci Národní gardy z americké Nebrasky. „Je to příležitost zapojit se do programu státního partnerství, který funguje už 33 let,“ uvedl podplukovník Daniel Sandoz. Američané na Libavé sledují využití jednotlivých bojových schopností a získané zkušenosti následně hodlají uplatnit během svého výcviku.

Některé technologie mají vojákům pomoci vidět, co se děje kolem nich. U velitelských stanovišť mohou rozmístit fotopasti s nočním režimem a živým přenosem, okolí lze kontrolovat také dronem s termovizí. Proti bezpilotním prostředkům protivníka pak nastupují rušiče.

Robotičtí psi i autonomní vozítka. Armádním polygonem se proháněly drony

Technologie ale samy nestačí. Čím lépe dokážou vojáci sledovat protivníka, tím více musejí počítat s tím, že stejné možnosti má také on. Na významu tak znovu nabývají postupy starší než drony – maskování a klamání.

„Když máte jeden specifický cíl a nemůžete ho schovat, tak vyrábíme falešné cíle a multiplikujeme tak možnost, že si nepřítel špatně vybere,“ vysvětlil Kremlička. Napodobeniny některých prostředků mohou vojáci vyrobit třeba z překližky a rozmístit v prostoru. Protivník pak musí rozhodnout, který cíl je skutečný.

Vidí dál, navádí palbu. I to je naše know-how, říká velitel dronového praporu

Jinde na Libavé ukazují belgičtí vojáci, že užitečnou technologií nemusí být jen sofistikovaný robot. Pomocí 3D tiskárny dokážou přímo v místě nasazení vyrobit jednoduchý náhradní díl nebo nástroj. Jeden z vojáků předvádí plastovou pomůcku určenou k opravě součásti nákladního automobilu.

„Cena je skoro nulová,“ popisuje. Jednodušší součást vzniká nejméně hodinu, složitější několikrát déle. Tiskárna však může pracovat přes noc, zatímco mechanici opravují jinou část vozidla. Hlavní je, že si některé díly mohou vyrobit přímo na místě bez nutnosti přivážet je odjinud, což nemusí být vždy možné.

Reálný nácvik ukáže, co má potenciál

Vedle podobných řešení stojí na Libavé tanky Leopard a bojová vozidla pěchoty. Jejich soužití s malými bezpilotními prostředky ukazuje proměnu mechanizovaného vojska. Samotné pořízení nové techniky totiž nestačí.

Jednotlivé prostředky musí armáda dokázat propojit, což bude důležité i při přezbrojování 7. mechanizované brigády na bojová vozidla CV90 a tanky Leopard 2A8.

Reálné testy pozemních dronů. Lipník se stává „Silicon Valley“ armádní robotiky

„Pokud se s tím nenaučíme pracovat a nebudeme plnohodnotně využívat možností těch vozidel a ostatních věcí, nikdy nenabudeme schopnosti, které potřebujeme,“ upozornil velitel 7. mechanizované brigády Miroslav Vybíhal. Moderní vozidla, senzory a systémy velení podle něj musejí být součástí jedné sítě.

Moravian Lance má proto ukázat, co z novinek má pro vojáky skutečně smysl. Prostředky vyvíjené s výzkumnými pracovišti dostávají do terénu a zkoušejí, zda fungují.

„Jestli to v tom terénu je schopné fungovat, jestli to má spojení, jestli to poslouží tomu účelu, pro který to bylo vytvořeno,“ popsal Kremlička.

Výsledky nemají zůstat pouze u 71. mechanizovaného praporu. Poznatky vojáci vyhodnotí a předají dál armádním systémem velení. Podle Vybíhala mohou ovlivnit budoucí akvizice i vojenské postupy. Experimentální cvičení podobného typu chce armáda v dalších letech rozšiřovat.