Vachoušek touží zdolat Vachouška. Chci tátovu kariéru překonat, přiznává Tadeáš

Když v neděli dorazil se Zbrojovkou do Teplic, odkud si nakonec Brňané odvezli výhru 2:0, byl to pro Tadeáše Vachouška návrat domů. Vyrůstal na Stínadlech, za tamní fotbalový klub si zahrál první ligu a stále se do města vrací za rodinou.

Tentokrát se ale na trávník nepostavil. V dohodě mezi oběma kluby totiž má, že coby hostující hráč v Brně proti mateřskému týmu nastoupit nemůže. Stejnou situaci už zažil loni v poháru, takže věděl, co ho čeká. „Sednu si na tribunu a budu koukat. Nic jiného mi nezbývá,“ povídal před utkáním. Zatímco spoluhráči se chystali na další ligový zápas, on řešil, kam se usadí. „Asi budu radši někde sám,“ pousmál se dvaadvacetiletý ofenzivní hráč.

Byl to zvláštní návrat. Teplice jsou stále místem, kam jezdí za rodiči, bratrem a psem, současně však už rok a půl žije v Brně. A podle jedné drobnosti pozná, že si na nové prostředí zvykl. „Už tady jezdím bez navigace, takže si myslím, že už jsem doma,“ usmívá se.

Změna, která mu sedla

Do Zbrojovky přišel v lednu 2025 především proto, aby hrál. V Teplicích tehdy dostával málo prostoru, za podzim nastoupil v lize jen dvakrát v základní sestavě. Brno mu mělo nabídnout pravidelnější minutáž, a nakonec za to dostalo pořádnou odměnu. Vachoušek se postupně stal jedním z klíčových hráčů mužstva, v minulé sezoně nastřílel jedenáct branek a pomohl mu k návratu mezi elitu. Po postupu se jeho hostování automaticky prodloužilo do léta 2027.

Teplice - Zbrojovka 0:2, domácí opět neuspěli, oba góly hostů vstřelil Vaníček

Sám přitom prošel v Brně docela výraznou proměnou. Původně hrával více uprostřed, postupně se přesunul na kraj. Právě tam se podle něj potkává jeho současná hra s tím, v čem je nejsilnější. „Nejsem úplně stavěný na to, abych uhrával souboje s velkými stopery. Z křídla to mám přímočaře na bránu nebo k centru. Myslím, že je to pro mě jednodušší,“ míní Vachoušek.

Na začátku nové sezony je to vidět. V prvních třech kolech první ligy nastoupil pokaždé od začátku a připsal si gól a dvě asistence, další branku poté přidal v poháru proti Frýdlantu nad Ostravicí, kde Zbrojovka potvrdila roli favorita a zvítězila drtivě 10:0.

Brněnský nováček však hlavně na úvod ligové sezony nejprve senzačně porazil Spartu, potom remizoval v Plzni. A Vachoušek byl při návratu do soutěže, kterou před několika lety okusil jen okrajově, pořádně vidět. „Moc času jsem v lize nenahrál. Když už, většinou jsem chodil z lavičky, což je specifické,“ nastiňuje talentovaný křídelník.

Tadeáš Vachoušek (Zbrojovka Brno) u míče v zápase proti pražské Spartě.

Teď je situace jiná. Do základu jednoznačně patří a v útoku spolupracuje třeba s Danielem Vašulínem, letní posilou z Plzně. Jejich rozdílné typologie mu vyhovují. „Umí balony udržet, stačí se pohybovat kolem něj, sbírat je a nahrávat mu, aby šel od půlky sám na bránu,“ připomíná parťákovy góly proti Spartě a Plzni.

Vachoušek zároveň těží z konkurence, kterou Zbrojovka v útoku vytvořila. Jako jediný z útočného trojzubce z minulého ročníku si udržel místo v základní sestavě po boku posil Vašulína s Luckym Ezehem. V kádru ale stále zůstává i předchozí útočná jednička Oliver Velich, na křídlech mohou alternovat Bienvenue Kanakimana, Martin Rymarenko či další posila Jaromír Zmrhal. „Je dobře, že máme takový přetlak. Můžeme se trénink od tréninku zlepšovat a myslím, že ve finále je to výhodné pro všechny,“ přemítá Vachoušek.

S takovými soupeři se musíme naučit hrát jinak. Byla to lekce, říkal kapitán Zbrojovky

Ještě před rokem a půl přitom hrál ve druhé lize v průměrném mužstvu před podstatně skromnějšími návštěvami, než jaké na Zbrojovku chodí dnes. Teď už má za sebou zápasy před vyprodanými tribunami proti favoritům soutěže. Právě atmosféra je jednou z věcí, která podle něj ukazuje, jak moc se klub během jeho působení změnil. „Je nádhera nastupovat vždycky do utkání, vidět plný dům a říct si, že budu makat pro fanoušky a užiju si to,“ libuje si.

Zájem náročných diváků podle něj zároveň přináší hráčům určitou odpovědnost. Vachoušek ale nechce připustit, aby se to proměnilo v negativní aspekt. „Tlak, který se vytváří, si způsobujeme hlavně sami v hlavě. Určitě před zápasem panuje nervozita, ale tlak je občas podle mě zbytečný a je ho moc. Nesmíte dovolit, aby se vám dostal tolik do hlavy,“ varuje.

Tadeáš Vachoušek v zápase proti Ústí nad Labem (2. května 2026)

V Brně mu ke klidu pomohlo i prostředí, které našel uvnitř mužstva. Mluví o tvrdé práci, kondičních trenérech i pomoci od kouče Martina Svědíka. A právě poslední jmenovaný má podle Vachouška velký podíl na tom, jak se za poslední rok a půl posunul. „Myslím, že mi hodně dává právě důvěra, kterou od pana Svědíka mám. Změna pozice udělala také svoje. Vyspěl jsem i díky kondičním tréninkům,“ popisuje svůj vzestup.

A víc než dřív se soustředí na psychickou stránku. S mentálním koučem sice nepracuje pravidelně, ale když něco potřebuje řešit, může se na něj obrátit. „Fotbal je dost o hlavě. O tom, jak se připravíte na zápas fyzicky i psychicky. Podle mě psychika má stejnou váhu, ne-li větší,“ má jasno.

Táta už nekřičí

Jednoho mentora ovšem Vachoušek junior celý život nachází doma. Jeho otec Štěpán má za sebou 317 ligových startů a 48 gólů, reprezentační kariéru, působení v Marseille i vítězství na mistrovství Evropy jednadvacítek. Dnes pracuje jako sportovní ředitel Teplic, odkud jeho syn hostuje.

Po každém zápase si spolu volají. Nejdříve utkání rozeberou, potom už fotbal nechávají být. Přestože je Štěpán Vachoušek nyní funkcionářem Teplic, jeho syn od něj dál čerpá zkušenosti. „Jsem vděčný, že mám takového mentora i mimo kabinu. Hrál ligu, takže moc dobře ví, co a jak funguje.“

Přilákal mě fenomén Zbrojovky, tvrdí útočník Vašulín. V Plzni zažil těžký půlrok

V mladších kategoriích na syna Vachoušek starší bedlivě dohlížel, nicméně v posledních letech se situace změnila. „Táta na mě přestal křičet poté, co jsem začal hrát chlapský fotbal, protože mi řekl, že už mě v tom nechá. Hodně mi dával, když jsem byl mladší,“ povídá.

Otcova kariéra je pro Tadeáše přesto pořád zásadním měřítkem. Nechce být pouze „synem Štěpána Vachouška“, který se prosadil v české lize. Má ambici jít dál. „Můj největší cíl v kariéře je překonat tu tátovu,“ hlásí brněnské ofenzivní eso rozhodně.

Když má vysvětlit, co tím přesně myslí, nemusí dlouho přemýšlet. Chce hrát v zahraničí, v lepších klubech, dávat víc gólů a zapisovat víc asistencí. Ví však, že některé otcovy úspěchy se budou překonávat těžko. „Vždyť on vyhrál Euro jednadvacítek, což už mně asi nevyjde. Ale překonat ho je opravdu můj hlavní cíl kariéry,“ ujišťuje Vachoušek.

Přítelkyně chce do Itálie

Konkrétní plán, jak toho docílit, si Vachoušek nevytváří. Přestože má v Brně hostování až do léta 2027 a Teplice si podle svého sportovního ředitele udržují zájem svého odchovance získat zpět, teď a tady je pro něj důležitější. „Stojím v současnosti. Neřeším, co bude za půl roku nebo za rok. Fotbal je hodně turbulentní, jde týden po týdnu, zápas po zápasu,“ podotýká.

Zbrojovka - Sparta 3:1, nováček vyškolil favorita. Zazářil domácí Vachoušek

Jednu představu o budoucnosti však přece jen má. Vysněná liga? Jakákoliv z evropské top pětky. Jenže při téhle otázce do rozhovoru vstupuje ještě někdo další. „U mojí přítelkyně je to nejvyšší italská soutěž,“ zamrká. Sám by přitom neměl problém se přizpůsobit. „Takže cíl je zkrátka italská,“ dodává se smíchem.

Na Itálii ho láká moře, počasí, víno a gastronomie. Když přijde narážka na to, jestli právě nápoj z révy hrál roli při jeho přesunu na jižní Moravu, okamžitě ji odmítne. „Ne, já nepiju,“ ušklíbne se.

Přiblížit se zase o krok svému snu může Vachoušek už v sobotu, kdy se Zbrojovka v domácí ShipEx Areně utká od 17 hodin s posledním týmem tabulky ze Zlína. Zbrojovka se po úvodních kolech nachází na sedmé příčce ligové tabulky, k dobru však má ještě odložený zápas s Hradcem Králové.