Šampioni z chrámu ticha se spoustou otázek. Stačilo přitom trochu důslednosti

Dávno bylo hotovo. Zbývalo sice dohrát ještě půl hodiny, ale stejně se už rozléhalo skandování: „Šampióóóni, šampióóóni!“ Znělo do ticha a z dálky. Zatímco fotbalová Slavia mířila za titulem a demolovala Jablonec, desítky fanoušků postávaly před prázdným Edenem. Ani nemuseli vyloženě řvát, aby je na trávníku bylo slyšet. Šestý titul za posledních deset let!

Naprosto zasloužený, což středeční vítězství 5:1 potvrdilo. Ovšem bez pompézních oslav, které skrečovala obří ostuda v sobotním derby.

Těžko si představit bizarnější kulisy než ty, v nichž slávisté dotáhli sezonu do vysněného finále.

Byl to návrat v čase, fotbal jako v dobách covidu. Když před výkopem na prázdném stadionu ztlumili hudbu, z tribuny bylo slyšet, jak dole crčí voda ze zavlažování. Domácí pak do ticha pustili klubovou hymnu, kterou neměl kdo odzpívat, takže ozvěna vracela zpátky každý tón. I většina polstrovaných VIP křesílek zůstala pod plachtou, Slavia mohla pozvat jen 30 hostů, Jablonec 150. Z tribuny se dívali i potrestaní slávisté Chorý s Douděrou, jen pár metrů od bosse Tvrdíka a dalších členů vedení.

Předseda Slavie Jaroslav Tvrdík (vlevo) a majitel klubu Pavel Tykač krátce před zápasem s Jabloncem.

Slyšet bylo každé slovo, zpočátku i debaty kouče Trpišovského s rozhodčími, ale když jeho tým v závěru poločasu odskočil na rozdíl tří gólů, kouč už jen chválil a tleskal.

Zatleskat se sluší i jemu. Mistrem je popáté, víc ligových trofejí než on už mají jen absolutní legendy: duklák Vejvoda a sparťan Ježek.

Možná se z něj v průběhu let stal větší pragmatik a jeho systém už se hodně vzdálil totálnímu fotbalu, o kterém rád mluvil dřív, ale pořád zvládá poskládat a precizně připravit tým, který v Česku dominuje.

„Teď je to takové smutné, ale vážím si toho, jak jsme sezonu zvládli,“ líčil Trpišovský. „Po všem, co se stalo, jsem rád, že jsme to nechali stranou a máme titul. I když to v nás všech pořád zůstává.“

Poprvé zdevastovaný z fotbalu, řekl kouč Slavie. Motivace vyhrát titul? Brian Priske

Nejvíc bodů. Nejméně inkasovaných gólů. Nejvíc nastřílených. Za celou sezonu jen dvě porážky, jedna skutečná, druhá kontumační.

Ta titulové oslavy zkazila.

Kdo ze slávistů si teď úspěch vychutná stejně jako jindy? Kdo si doma nadšeně otevře šampaňské, nebo si aspoň ťukne pivem? Kdo má vůbec z vyústění sezony fajn pocit?

Víc asi bude těch, u nichž pachuť skandálního derby všechno přebíjí.

Místo mistrovského veselení je Slavia v bodě zlomu.

Čeká ji osudové léto, během kterého potřebuje vymyslet kudy dál.

Jak zvládne přípravu na novou sezonu a Ligu mistrů, když bude skoro celou dobu bez mnoha reprezentantů? Omladí? Vezme hráče z hostování? Budou si fanoušci zvykat, že najednou v základu hrají Halinský, Ouanda, Ayaosi, Labík nebo Konečný? I to se bude pochopitelně řešit, jenže pro Slavii je teď mnohem důležitější uklidnit vášně. Což nebude jednoduché, protože Eden sice navenek ztichl, ale v kancelářích ticho jistě není.

OBRAZEM: Uvnitř prázdné sedačky, venku velká party. Jak vypadaly slávistické oslavy

Ještě dlouho budou mít slávisté v hlavách, že stačilo v sobotu vydržet v klidu zatracené čtyři minuty. Nebo dát včas signál a povolat policii, když bylo jasné, že se horda fanoušků chystá navalit na trávník.

Trocha důslednosti – a místo drastických opatření, pokuty a trestů by se jelo dál. Pokud tedy Tvrdík skutečně neplánoval i v případě titulu vyřadit z kádru opory Chorého s Douděrou, což si lze těžko představit.

„Smutné téma. Všichni děláme chyby, ale nesmí se opakovat,“ povzdechl si Trpišovský. „Že skončí, to jsme dostali v podstatě nařízeno. Šéfa musíme respektovat, o některých věcech se nediskutuje.“

Třeba je pro Slavii dobře, že si dala vlastní gól, který ji přiměje leccos přehodnotit. Ale taky ji nesmyslný náběh zakuklených chuligánů může vyjít mnohem dráž než na 50 milionů, což je předběžný odhad škody, kterou utrpí uzavřením stadionu na čtyři zápasy.

Nejtěžší titul, po derby jsem byl zlomený, řekl Holeš. Provodovi dal košem

Dlouho fungovala jako vlčí smečka, držela pevně pohromadě, řídila se vlastními zákony. Jenže ty postupně přestávaly platit. A jak smečka sílila, ztrácela obezřetnost.

Platilo to na hřišti, u postranní čáry i na tribunách. Dost často se důvěra v živelnost vyplácela, díky ní má také Slavia další titul. Zároveň je ale teď kvůli ní v průšvihu.

Zásadní je, aby ho ustála zevnitř. Stačí se totiž trochu zamyslet a hlavou hned víří palčivé otázky.

174 fotografií

Jak asi vzala kabina vyhazov Chorého a Douděry? Jak ho vnitřně kousli trenéři? Nerozdrolí se smečka na skupinky, které půjdou proti sobě? Nehrozí, že když přiletí další nabídka ze zahraničí, kouč Trpišovský bude kvůli všemu, co se semlelo, víc nalomený než kdykoli dřív?

A co teprve vztah mezi klubem a fanoušky, který se hloupou invazí rozbil? Rachotící tribuna Sever bývala pro slávistické úspěchy jedním ze základních předpokladů, jenže právě z ní se v sobotu na trávník vyvalilo zlo. Proto si Slavia oslavy neužívá tak, jak si vysnila.