Za dva dny chytáš, slyšel mladíček Kašík. Artis však jeho zákroky nespasily

Jen dva dny před zápasem se dozvěděl, že půjde proti Olomouci do branky on. Osmnáctiletý fotbalový talent Richard Kašík přesto při ligové premiéře v dresu Artisu nepůsobil nervózně. Sportovní psycholog mladíka uklidnil a šikula se v záskoku za zkušenějšího kolegu zaskvěl. Na ránu Krivaka tři minuty před koncem už však neměl nárok a jeho Artis Brno i napodruhé před domácím publikem se Sigmou padl 1:2.

Každý gólman by si v ligovém debutu představoval, že jej vychytá vítězně. Jsou ale vaše dojmy alespoň z osobního hlediska pozitivní?
Samozřejmě mě mrzí ten výsledek, protože jsem věřil tomu, že na to máme. Myslím si, že i když nás Sigma v určitých pasážích přehrávala, tak si myslím, že jsme na to měli. Ale pro mě premiéra úžasná, je to fantastický pocit.

7 fotografií

Nebyl jste nervózní? Vypadal jste soustředěně.
To jsem rád. Měl jsem na přípravu pouze dva dny. Dlouhodobě spolupracuji s mentálním koučem, takže jsem se na to připravoval. Bylo to samozřejmě náročný, ale myslím si, že v den zápasu už jsem se cítil dobře. Jsem tedy samozřejmě rád, že jsem působil na hřišti sebevědomě.

Pomohl vám první zákrok, když jste v úvodu zneškodnil výtečnou střelu pod břevno od Berana?
Určitě to pomohlo. Přišel tedy hodně brzo. Nebylo to jednoduché, ale určitě mi pomohl.

David Šimek z Artisu Brno s marně snaží zabránit gólu v utkání proti Olomouci.

Hrál jste nebojácně nohama. Je to vaše silná stránka?
Dlouhodobě se na tom snažím pracovat. Zase jsem rád, že to takhle vnímáte. Hezky se to poslouchá.

Dva góly ale pro vás byly nechytatelné.
To si vyhodnotíme s trenéry gólmanů. Bylo to těžké. Co si budeme povídat.

Po gólu na 1:2 jste šel volným krokem dopředu a něco říkal. Zvažoval jste, jestli budete kárat spoluhráče? Bublalo to ve vás trochu?
Byl jsem samozřejmě naštvaný. Ale spíš jsem hráče chtěl nahecovat k tomu, že ještě máme čas, protože jsem samozřejmě chtěl v premiéře uhrát lepší výsledek. Já to takhle dělám. Když jsem pak soustředěný, jedu automaticky. Ať jdeme dál, že zkrátka ještě není konec.

Jak vidíte svoji pozici dále? Nastoupil jste v sestavě z důvodu hostování Tadeáše Stoppena ze Sigmy. Ten je však týmovou jedničkou.
Tak já bych v prvé řadě poděkoval trenérovi za to, že mi vůbec dal důvěru. Budu pokračovat v tom, co dělám na trénincích. A když budu chytat za B tým, tak se vynasnažím předvádět maximální výkony. Tadeáš první dva zápasy zachytal výborně, pozici má v týmu dobrou. Ale samozřejmě budu rád za každou další příležitost. Když přijde, tak budu připravený.

Vnímá gólman nějaké větší tempo v první lize, nebo je to stejné jako za rezervu v třetí nejvyšší soutěži?
Je to samozřejmě rozdíl. V lize se gólman dostane k mnohem více situacím, než například v B týmu, kde jsem loni chytal divizi. Tam jsme měli samozřejmě převahu, takže to bylo něco jiného.

Debutant Richard Kašík s rezervním brankářem Jiřím Borkem v zápase Artisu Brno proti Sigmě Olomouc. (9. srpna 2026)

Ještě jeden slavný gólman, hokejový Kašík. Znáte se?
Neznáme se. Je to jenom shoda jmen. Samozřejmě vím, o koho se jedná, ale je to pouze shoda jmen.

Máte taky slavného trenéra Martina Vaniaka. Ten je hodně aktivní na lavičce. Slyšíte ho a berete si jeho rady během utkání k srdci?
Tak abych jako pravdu řekl, tak jsem v zápase nevnímal vůbec nic. Byl jsem opravdu plně vtažený do hry a z lavičky jsem vnímal minimum pokynů. Když byla přerušená hra, tak jsem si přišel něco vyslechnout, ale bylo to minimum.

Je to i na tréninku třeba takový dirigent? On je hodně hlasitý, hodně komunikativní.
Tak řekl bych, že samozřejmě v zápasech se to prožívá vždycky víc a vždycky jinak. Ale já jako nevnímám na trénincích, že by to bylo nějaké, že by nás hodně dirigoval nebo křičel.

Typický jižan, maňana a klid. Jak Nádvorník supěl a z Papelelého udělal profesionála

Kromě Tadeáše Stoppena máte v týmu i Jiřího Borka. Překvapilo vás, že Stoppena nahradíte vy?
Samozřejmě překvapilo. Dozvěděl jsem se to na poslední chvíli. Překvapilo nás to samozřejmě oba. S Borkem máme skvělý vztah. Hodně se spolu bavíme. Na druhou stranu si myslím, že jsem v přípravě zachytal dobré zápasy, ukázal jsem snad, že na to mám.

Jaká je vaše rutina? Šel jste si hned zjistit, kdo hraje za Olomouc? Podíval jste se na nějaké video nebo co vlastně před zápasem děláte?
Měl jsem možnost všech možných videí. Standardní situace, jednotlivé hráče, penalty, kdo jak střílí. A zjišťoval jsem si i nějaké osobní zkušenosti s hráči. Takže jsem se na to připravoval velmi důkladně a strávil jsem na tom dost času.

Jak funguje spolupráce se sportovním psychologem?
Jo, rád ho tady zmíním, pro něj mu to taky udělá radost. Jmenuje se Jakub Hrubeš. Vlastně už si nepamatuji, jak jsem ho našel. Spolupracuji s ním možná skoro dva roky. Pracujeme spolu na budování sebedůvěry, sebevědomí. Je tam strašně různých aspektů a myslím si, že to pomáhá a dokáže pomoci.

Kolik telefonátů jste spolu v pátek absolvovali?
Přímo s ním jsem měl možná tři hovory. Jeden i před utkáním. To už jsem byl docela v pohodě, ale ještě to podpořil. Hned po oznámení nominace jsem mu volal. Napřed rodině, ale můj psycholog byl jeden z těch prvních, kterým jsem to volal. Ať o tom ví, že se na to chci připravit, a něco jsme spolu udělali.

Jaká byla komunikace se spoluhráči?
Docela dobrá. Kladu velký důraz na komunikaci. Hodně se to snažím dirigovat a u spousty hráčů pak vidím, že na mé pokyny reagují. Takže když jim řeknu, že mají někde hráče, tak se otočí, podívají se. Myslím si, že to fungovalo relativně dobře.

Tlak v Jablonci už byl nesnesitelný, říká Alégué. Nejsem žádný nervák, přesvědčuje

V češtině?
V češtině je to samozřejmě jednodušší. Kluci mají takové ty základní pokyny samozřejmě naučené i v češtině.

Funguje něco na Neila Glossou, který si hraje takový ten svůj fotbal? Poslouchá vaše pokyny, nebo jede podle svého?
Ale jo, poslouchá. Když mu řeknu, že má někde hráče, tak se podívá a třeba se posune.

Jste odchovanec Líšně?
Jsem odchovancem tří brněnských klubů. Začínal jsem v Bystrci, kde jsem dlouho hrál. Pak jsem přestoupil do Zbrojovky, kde jsem strávil tři roky, a následně jsem přestoupil do Líšně kvůli většímu vytížení. A pak už to tak šlo dál.

Takže vnímáte Zbrojovku jako rivala?
Nevnímám to úplně jako rivala. Je to samozřejmě hezké, když je tady derby, je to skvělé, já to mám i rád, když se to vyhecuje. Ale mám tam spoustu kamarádů, protože jsem tam strávil tři roky, takže spoustu hráčů odtamtud znám.

A co bývalý ligový kanonýr Jean-David Beaugel? Jak vypadá v tréninku a myslíte, že může pomoct třeba v příštích zápasech?
On s námi trénuje chvíli. Myslím si ale, že když se dostane do formy a do dobré kondice, že nám později pomoci může.