Ke stadionu Dubovského uličkou. Češi hrají ve městě, které oplakalo Ledového prince
Není to dlouhá ulice, spíš kratičká pěší zóna. Projdete ji za pár vteřin. Z jedné strany vysázené stromky, z druhé úhledně zastřižené keříky. Šest lamp, dva úzké sloupy a hned na kraji plaketa se zlatým nápisem ve španělštině. Paseo de Peter Dubovský.
I s čárkou nad posledním písmenem, snad aby bylo jasné, jak moc si Oviedo své někdejší fotbalové hvězdy považuje. I když už tu víc než čtvrtstoletí není.
Cestičkou, která propojuje náměstí v přilehlém parčíku se stadionem Carlose Tartiera, budou večer před zápasem Španělska s Českem v Lize národů proudit stovky fanoušků. Mnozí se u bronzové desky možná zastaví, aby se poklonili, nebo aspoň na chvíli zavzpomínali.
Na Dubovského, fotbalového génia, na kterého se v Oviedu ve druhé polovině devadesátých let chodilo.
Ostrůvek klidu, kde ho brali takového, jaký je. Nechali jeho kouzelné levačce volnost a přimhouřili oko, když občas neměl svůj den a po hřišti se jen znuděně toulal.
Článek je součástí iDNES Premium. Více informací na webu iDNES.cz
Další zprávy
Reprezentace už zase jen v televizi. Pere se to ve mně, připouští Holeš po rozlučce