Oulehla: Ústí mi připomíná Bodö/Glimt. Data jsou u nás zesměšňovaná

Fotbalovou dobu datovou v ústeckém Viagemu podpoří nový trenér David Oulehla. „V Čechách je to hodně zesměšňované, ale lidi nevědí, jak funguje fotbal na Západě,“ hájí novátorské metody nástupce Svatopluka Habance na druholigové lavičce.

Dvaačtyřicetiletý kouč vedl Skalicu, Varnsdorf, Žižkov či Jihlavu, ústecký klub ho představil ve čtvrtek. Jeho žena Lucie, bývalá fotbalistka, mu angažmá ve Viagemu, proslaveném marketingovým bizárem, schválila. „Jen mi zakázala, abych se díval na moderátorky,“ rozesmál se.

Co vás zlákalo do Ústí?
Byli domluvení na pokračování s panem Habancem, ale nějakým způsobem to nevyšlo, nevím proč, to jsem se neptal. Oslovili mě před pár dny a bylo to rychlé, zaujala mě jejich vize, cesta. Je to jeden z mála druholigových klubů, které nějakou vizi a ambici mají.

Jakou?
Ve druhé lize není moc týmů s jasnou představou. Jen: uděláme osu, vezmeme mladé a potřebujeme jednoho prodat. To dělá 80 procent týmů. Dnes je v soutěži Dukla a Artis, co pokukují do vyšších pater. Zbrojovka, to byl letos extrém. Ústí mě zaujalo tím, že staví barák od základů. Prvně vytvoříme dobrý realizační tým, složíme trenéra, asistenty, bude tam videonalytik, trenér na standardní situace. Zaujala mě datová analýza, skauting. Proces se od zimy nastavuje. Dá se to srovnat s týmy jako Bodö/Glimt v Norsku. Je to proces, že když trenér odejde, celé to funguje dál. Je to určitá rarita v Čechách a mně se to strašně líbí. Možná je to i projekt, který jsem celý život hledal. Samozřejmě to ukáže až čas.

Vnesete do toho přidanou hodnotu, když odchod trenéra by neměl klub vykolejit?
Určitě. Vždy je to otázka výsledků, trenéři se můžou vyměnit. Ale když máte funkční procesy, nejsou obrovské nárazy. Máte jasný mechanismus, jak hrajete, jak vybíráte hráče, jaký je koncept klubu. Rozvoj hráčů, prodej. Majitel taky chce vydělat. Přirovnal bych to ke Slovanu Liberec, byť jsem tomu ze začátku nevěřil. Když ho vidím teď, dává mi to smysl. Co dokázali? Udělali sedmičku, pak šestku, za tři roky prodali hráče za stovky milionů korun. To je projekt, který mi dává i ekonomický smyl.

Ústí povede trenér Oulehla. Sportovní šéf: Chceme nejpracovitější tým 2. ligy

Ústí touží po lize, vy do ní asi taky kariérně směřujete.
Majitel by chtěl do dvou tří let ligu atakovat, uvidíme, jaká bude realita. Nechci dělat velké soudy, protože vím, jak fotbal funguje. Rychle se to mění, musí zapadnout spousta věcí. Navíc jdu po úspěšném trenérovi, nebude to snadné.

Jaké je přebírat tým po kouči Habancovi?
Určitě těžké. Pan Habanec je respektovaný trenér, má bohatou kariéru, navíc v Ústí a severočeském kraji je zakořeněný. V minulosti s klubem postoupil do ligy, má tam výborné renomé. Navíc skončili čtvrtí a hráli dobrý fotbal. Před prací managementu, trenéra i týmu smekám. Z nějakého důvodu se nedomluvili na pokračování, já určitě nejsem ta příčina, že končí. Já nabídku dostal a přijal. Chci přinést něco svého a ještě to třeba posunout dál.

Habanec si umí získat kabinu, jste taky kamarádský typ kouče?
Já úplně ne. Hráčům říkám, a to tak prostě je, že majitel mě neplatí za to, abych se s nimi kamarádil, ale abych z nich vytáhl úplné maximum. Ale jsem člověk, který je normální a dá se s ním bavit. Na jednu stranu máte analýzy, data, ale to jsou podpůrné věci. Rozhoduje i vztah mezi realizačním týmem, hráči, zaměstnanci, vedením, majitelem. Všechno si musí sednout, propojit se. Prostě chemie. Bylo to v Ústí na vysoké úrovni, na to chceme navázat, ne to bourat.

Sportovní šéf klubu Jakub Dobiáš vás chválil, že v Jihlavě jste měl nejlepší presink v Česku. Jak vám to lichotí?
Měl jsem nejlepší presink v Česku, ale musí to být efektivní. Hráli jsme i výborně organizovaně, ale po zisku míče už jsme nebyli tak efektivní, aby hráči situace vyřešili. Tady právě narážíme na to, že data jsou skvělá, ale vy je musíte zasadit do kontextu. Musí do sebe všechno zapadat. Já třeba celý život hrál čtyřku vzadu, Ústí teď nastupovalo s trojkou v obraně. A bylo výborné. Pro mě to je teď klíčová věc, jestli rozestavení nechat, nebo změnit. Tyhle otázky můžou být klíčové pro úspěch.

Jste příznivec dat, statistik?
Určitě. V Čechách je to hodně zesměšňované, všichni se na to dívají svrchu: Vždyť je to jen fotbal, je to o kabině, partě. Ale lidi nevědí, jak funguje fotbal na Západě. To je úplně jiný svět. Ujelo nám to brutálně. A nevím, jestli jsme schopní se na ten level dostat. Data mě zajímají hodně, mám je rád. Ale opakuju, je to jedna z částí. Není to jen o nich, ale i o chemii v kabině. Musíte hráčům pouštět jen informace, které jsou důležité ve správný moment. Je potřeba mít všechno vyvážené.

V týmu skončili zkušení Grigar či Vondrášek, nemrzí vás to?
Oba měli dobrý charakter, vynikající kariéry, přispěli k výsledku. Ústí má ale nějaký vývoj a zadání majitele je částečně tým omladit a posunout, bohužel do té koncepce nezapadali. Ale příchody, které se udělají, mi dávají smysl. Probírali jsme je, budou to kluci, kteří můžou zvýšit konkurenci. Nenastanou brutální změny, což je dobře. Osa zůstane a půjdeme po citlivých dvou třech postech, které chceme zkvalitnit.

Budete chtít udržet ofenzivní kometu Do Marcolina?
Pro mě je priorita, aby zůstal. Odchod by byl velkým oslabením. Ale snažím se na to dívat i z úhlu majitele, jako kdybych klub vlastnil. Pokud přijde fakt zajímavá nabídka, musí trenér chápat, že někdo klub financuje a sehnat dnes peníze není absolutně jednoduché. Druhá liga je marketingově slabá, takže bych to pochopil. Já to znám z Varnsdorfu, tam hráči odcházeli pořád.

Z druhé ligy postupuje jen vítěz, druhý a třetím tým hraje baráž, z níž se mezi elitu ještě nikdo neprobil. Je podobně neprostupná jako v hokejové extralize?
Vidím to jako dneska, jak jsem seděl v kanceláři s panem Gabrielem (šéfem Varnsdorfu), když se to zavádělo. Oba jsme se podivovali nad tím, že si to kluby schválí, protože soutěž se tím prakticky uzavřela. Myslím, že to bylo chyba. Chápu týmy z první ligy, že si to chtějí chránit a mít tam pojistku, ale pro fotbal to není dobře. Mají dva týmy postoupit, dva sestoupit, to je lepší varianta. Ale takhle je to nastavené, pravidla jsou daná, vy je musíte respektovat a vytvořit tým, který bude úspěšný. Myslím, že mezi první a druhou ligou je pořád velký rozdíl, proto jsem i rád, že v přípravě budeme mít konfrontaci s týmy z nejvyšší soutěže. Něco to ukáže.

Naposledy jste vedl slovenskou Skalicu, jaké to bylo angažmá?
Když jsem přicházel, byli poslední, ztráceli sedm bodů na předposledního. Zachránili jsme to, bylo to super. Ve druhé sezoně jsme na podzim výborně začali, ale utekly nám nějaké body a propadli jsme se v tabulce. Odvolali mě, myslím si, že mě ještě mohli chvíli podržet. S nejnižším rozpočtem v lize jsme složili solidní tým, který se ve finále zachránil a potvrdil to. Vzpomínám rád, pro mě to angažmá bylo podařené. V nízkorozpočtových klubech pět let asi nevydržíte, tak to prostě je.

Je slovenský fotbal jiný než český?
Hodně podobný. Řeči, že druhá česká liga je lepší než první slovenská, nejsou absolutně pravda. Slovenská liga má velmi slušnou kvalitu a druhá taky. Český fotbal je víc fyzický, soubojový, běžecký, tam je to víc technické, někdy i víc fotbalové. Trochu méně se tam běhá.

Trenér jihlavského týmu David Oulehla během utkání s Táborskem.

Doneslo se až na Slovensko, že ústecké zápasy doprovázejí vnadné moderátorky?
Ústecký marketing se tam všude řešil. To je teď fenomén. Já jsem trochu konzervativní, ale má to něco do sebe. Když jsem byl v Ústí na fotbale, viděl jsem, že i na tribunách to hodně rezonovalo, je to zajímavé.

Co manželka na to?
Ta mi zakázala, abych se na to díval. (smích)

Jako bývalá fotbalistka vám schválila štaci v Ústí?
Jo, byla ráda, fandí mi, prožívá to se mnou. Jdu do klubu, který má vizi a funguje, věřím, že to bude dobré.

Nezapojíte ji také do dění v klubu?
Máme tři děti, má svých starostí dost. Teď jsem byl půlrok doma, aspoň jsem pomohl s dětmi. Věci, co běžně neděláte, padly na mě. Když teď budu pryč, zase jí to začne.

Radí vám s fotbalem?
Radí je silné slovo, ale hodně ty věci diskutujeme, má fotbal ráda, hrála ho, rozumí mu.

Budete vycházet s majitelem klubu Přemyslem Kubáněm? Na někoho může působit výstředně.
Na to budu schopný odpovědět až časem, ale myslím, že to je velmi inteligentní člověk. Vybudoval firmu, která je úspěšná, to o něčem svědčí. Má dobré hodnoty, mám z něj dobrý pocit. Není to ten člověk, co vám řekne fajn, když pětkrát vyhrajete, nebo že to je špatně, když pětkrát prohrajete. Dívá se i na věci okolo, jestli je za vámi práce, jestli dřete. Ale víte, jak to je ve fotbale, je to strašně tenké. Musí se vám sejít takových věcí... Jsou tam i faktory štěstí, smůly, důvěry. Vše ukáže čas.

Vytrhat sedačky, udělat vyhřívání, jinak se fotbalový Viagem odstěhuje z Ústí

Přivedl jste si dva slovenské asistenty a jednoho dánského, proč?
Chtěl jsem okolo sebe nejlepší lidi. Můj vzor na klubové úrovni je tým Bodö/Glimt, který se z ničeho dostal do Ligy mistrů, protože si nastavili nějaké standardy, mají vizi a podle toho pracují. Dneska je naprosto běžné, že máte dva trenéry brankářů, trenéra na standardky, dva fitness kouče... Mně to bylo umožněno, po dohodě s Kubou Dobiášem jsme vybrali asistenty a věříme, že budou ti správní. Každý dostane svoji roli a musí ze sebe dostat do nejlepší.

Dominic Rajna je ve dvaceti letech nejmladším slovenským (a kanadským) profesionálním koučem, čím si vás získal?
Je z Kanady, byl v Midtjyllandu, dva roky pracoval v Podbrezové, v Prešově. Je to o nějaké erudici, má vzdělání. Já si to musím vyvážit směrem do kabiny, aby to fungovalo. Pokud hráči vycítí, že ten člověk ví, o čem mluví, získá si je.

Sledujete zpovzdálí osudy Žižkova, Jihlavy a Varnsdorfu, klubů, v nichž jste v minulosti působil?
Varnsdorf mi v srdci zůstal hodně, s panem Gabrielem si dodnes voláme. Skoro bych řekl, že to bylo moje nejlepší období v kariéře, na to vzpomínám nejradši. Dal mi šanci odstartovat v dospělém fotbale, já mu to vrátil. Dodnes lituju, že jsem šel na Žižkov. Skončili jsme čtvrtí, udělali jsme nejlepší výsledek po odchodu Jindřicha Trpišovského, ale majitel Louda to položil. Pak to šlo do kytek, odvolali mě a stejně spadli do třetí ligy. Škoda. A mrzí mě hodně Jihlava, jsem rodák, fandím jí. Jsem rád, že se administrativně zachránili, ale musí s tím něco udělat.