Gól nejde vysvětlit. Buď ho dáte, nebo ne. Kanonýr Lafata o dnešním fotbale a Spartě

Jak jinak začít rozhovor se střelcem od pánaboha než: „Tak co, dal jste víc gólů, nebo rozhovorů?“ Usměje se. „Doufám, že gólů. To by jinak nedávalo smysl.“ Má pravdu, nedávalo. Bývalý fotbalista David Lafata nikdy nebyl hráč do tabulek a algoritmů. Patřil na trávník, do vápna, do té správné chvíle. A stal se nejlepším střelcem české ligy všech dob.

Dnes ho obvykle najdete v deset dopoledne na hřišti sportovního gymnázia v Českých Budějovicích a místo střelby na bránu vede studenty k fotbalu přes gymnastiku a posilovnu. Paradox, který dává smysl. Fotbal se totiž změnil a on taky. Ale jenom trochu.

Jestli to chápu správně, dneska jste trenérem na gymnáziu. To znamená – pořád fotbal, jen bez stadionu?
Pořád fotbal. Jen bez iluzí, že stačí kopnout do míče. Máme sportovní gymnázium v Českých Budějovicích, několik sportů vedle sebe, a já mám na starosti fotbal.

Říkají vám studenti pane profesore?
Jasně že ne. Jsem pro ně trenér. (Přichází majitel Starého mlýna u Byšic, kde je Lafata na fotbalovém kempu se studenty: „Tak tady máte kafíčko, pane profesore!“)

Ani na chvilku vás neláká být „pan profesor Lafata“?
Ne. Na to nemám ani papíry, ani potřebu. Jsem trenér. To mi stačí.

Má to i školní kulisy? Kabinet, porady, tyhle věci?
Jo, máme svůj trenérský kabinet. V tomhle je to normální škola. Jen místo učebnic řešíme tréninky.

Článek je součástí iDNES Premium. Více informací na webu iDNES.cz