Znovu plný Eden: tichý protest, ploty a státní hymna. Trenér se sklouzl i po remíze

Obyčejně se nechá strhnout jen po velkých vítězstvích. Po zápase počká, než začnou fanoušci na severní tribuně v Edenu vyvolávat jeho jméno, a pak se od střídaček přes půl hřiště rozběhne přímo pod kotel, kde se sveze po trávníku. Ale čekali byste, že slávistický kouč Jindřich Trpišovský svůj tradiční skluz vytasí i po remíze s fotbalisty Bohemians?

Možná kvůli lidem, kteří poslední čtyři domácí utkání Slavie po trestu za skandální dohru květnového derby mohli sledovat pouze v televizi.

Jiný důvod vlastně mít ani nemohl.

Musel být pořádně zklamaný, že slávisté opět berou pouze bod. A taky naštvaný, že jeho tým ve vršovickém souboji s Bohemians nadvakrát ztratil vedení (2:2).

„Stalo se nám to podruhé v řadě,“ mračil se a sám připomněl i předchozí nezdar v Liberci (1:1). Pak ale zmínil: „Fotbal se hraje pro lidi. Bylo cítit, jak moc se těšili. A je super, že tady mohli být.“

Čekalo se, jaké to asi bude.

Uběhlo 105 dnů od chvíle, kdy se tribuny v Edenu zaplnily naposledy.

Tenkrát to v duelu se Spartou skončilo neslavně: chuligáni z kotle napadli hráče soupeře, vhazovali hořící pyrotechniku na sparťanské fanoušky. A co všechno následovalo mimo stadion a hřiště, už není potřeba znovu připomínat ani rozebírat.

Slavia řeší derby: doživotní zákazy, Chorý a Douděra ven z áčka, zavřená Tribuna Sever

Tím spíš v sobotu všichni bedlivě sledovali, jak bude hromadný návrat do hlediště vypadat. A jak bude reagovat kotel. Vždyť fanoušci poprvé procházeli bezpečnostními rámy, sledovaly je nově instalované kamery a kolem severní tribuny, kde se scházejí ti nejhlasitější, vyrostly i vysoké ploty.

A dál?

Většinu času se fandilo jako dřív, i když třeba na střídajícího útočníka Chorého část publika při nástupu na hřiště pískala.

A došlo i na další protesty.

Právě slávisté na Tribuně Sever se zhruba dvaceti minutách odmlčeli a jen vsedě a bez velkých emocí sledovali první dva góly zápasu. Když soupeř po půl hodině srovnal a bobřík mlčení skončil, hrstka lidí v kotli spustila pokřiky namířené proti šéfovi Jaroslavu Tvrdíkovi, zatímco se z ostatních částí stadionu ozýval nesmělý pískot.

Už větší část publika následně opakovaně a nahlas vulgárně urážela nového bezpečnostního poradce klubu Jiřího Komorouse, někdejšího policistu, který se před rokem 1989 ucházel o vstup do StB. Sám se tehdy v motivačním dopise označil za „přesvědčeného internacionalistu, plně oddaného marxismu-leninismu“. V devadesátých letech působil jako ředitel odboru pro boj s organizovaným zločinem a nyní ve spolupráci s dalším elitním policistou Jiřím Kopečným ve Slavii radí, jak zajistit, aby byl Eden bezpečný.

V sobotu byl Eden především hlasitý, což po utkání ocenil i Lukáš Provod, jeden z kapitánů: „Lidi nás hnali. O to víc nás ale mrzí výsledek, protože jsme jim chtěli udělat radost.“

Slavia po událostech v derby posiluje bezpečnost, přichází bývalí elitní policisté

Přesto to byla v lecčems jiná podívaná, než na kterou jsou všichni, kdo na Slavii chodí pravidelně, z posledních let zvyklí.

Třeba i proto, že jediné velkoformátové choreo tentokrát vytáhli hosté v zelenobílém, schovaní v sektoru pod sítí v rohu stadionu. Na plachtě roztáhli podobizny Šáši Krustyho a Neda Flanderse, dvou postaviček populárního seriálu Simpsonovi, a celou prezentaci doplnili otázkou: „Tak co, Jardo, kdo je tu větší šašek?“

Z tribun zmizela i veškerá pyrotechnika, jen po gólech za bránou efektně vytryskly ohně z předem připravených černých bedýnek. Mimochodem, domácí fandové také v jedenadvacáté minutě v kotli připomněli páteční výročí okupace na plachtě s přeškrtnutým srpem a kladivem a v osmašedesáté minutě začali zpívat státní hymnu, což dělají každý rok.

Kromě toho byl však Eden v mnohém jiný.