Chtěl jsem ze Slavie odejít, další hostování by mi uškodilo, soudí Labík po premiéře

Na svůj první zápas v dresu Artisu nebude Albert Labík vzpomínat v dobrém. Brněnský nováček doma v pátém kole fotbalové Chance Ligy podlehl Spartě 0:4 a dvaadvacetiletý univerzál si zároveň odbyl premiéru po přestupu ze Slavie. „Čekám od sebe určitě víc. Nebyl to z mé strany dobrý zápas,“ uznal Labík, který se zapletl hned do prvního gólu hostů.

Jaké jsou vaše první dojmy z nového angažmá?
Bylo to takové rychlé. Byl jsem tady pár dní a hned jsem do toho skočil. Určitě na mě udělal velký dojem projekt, do kterého jsem přišel, i pan Kuba (generální ředitel Artisu Brno), který za mnou přijel osobně do Prahy. To bylo asi největší lákadlo. Ukazoval mi ten projekt a chtěl, abych za něj hrál. Jsem rád, že jsem tady a že jsem tuhle výzvu přijal. Doufám, že se to vyplatí Artisu i mně a že to pomůže.

Vnímáte po přestupu trochu větší tlak?
Asi na mě bude trochu větší tlak, ale to mi nedělá problém. Sám sobě věřím. Doufám, že to předvedu na hřišti, protože si věřím. Těším se na budoucnost. Mrzí mě, že to dnes nevyšlo. Troufnu si říct, že jsme do inkasovaného gólu trochu spali. Až potom jsme se probudili. Proti Spartě, což je jeden ze tří nejlepších týmů v Česku, jsme se přitom mohli dostat do vedení a vzít si nějaký bod. Je mi líto, jak to dopadlo.

Vy sám jste ale se svým výkonem spokojený nebyl...
Čekám od sebe určitě víc. Nebyl to z mé strany dobrý zápas. Myslím si, že jsem tam několikrát mohl situace vyhodnotit lépe nebo je klidně dohrát. Doufám, že to do budoucna bude lepší.

Artis - Sparta 0:4, hosté se naladili na derby, poprvé zvítězili venku

U prvního gólu jste byl přímo u situace. Neříkal jste si, že to tedy vaše angažmá začíná opravdu nešťastně?
Říkal jsem si to. Když tam podle mě propadl míč po autu, vůbec jsem nevěděl, co s tím udělat. Jestli tam mám dát hlavu, nebo se ho pokusit nějak strčit. Zároveň jsem se bál penalty. Musím říct, že Mercado to udělal výborně. Asi jsem tam měl dát hlavu. Když už to ale takhle dopadlo, říkal jsem si v hlavě, že první branka v novém angažmá nebyla zrovna příjemná.

Když jste mluvil o projektu Artisu, co vám vlastně Petr Kuba při osobním setkání představoval?
Nechci úplně zabíhat do osobních věcí, které mi říkal, ale celkově chce, aby to byl trvale prvoligový tým, aby se rozvíjeli hráči a aby se tady prostě dařilo. Ať už jde o fotbal, nebo o to, co se tady staví, a podobné věci. Takže ať už to byl pan Kuba, nebo pan trenér, který mi říkal, jak se tady bude chtít hrát a jak se chtějí prezentovat, řekl jsem si, že by mi to mohlo sedět.

Bylo pro vás při rozhodování důležité, že vám Artis garantoval pozici ve středu zálohy? V týdnu se hodně řešilo, jestli budete hrát tam, nebo na levém beku.
Tohle je moje věčné téma. Jestli jsem levý bek, nebo střední záložník. Řeknu to ještě jednou: Mně určitě nevadí hrát levého beka. Když mě tam trenér postaví, nebudu kyselý ani naštvaný. Beru to tak, že jsem fotbalista, a nebude to tak, že bych tam prostě nechtěl hrát. Ale trenér mě vidí na středu.

Karvinský záložník Albert Labík (vpravo) v souboji s Mariosem Pouritidisem z Dukly.

A vy sám se na středu cítíte lépe?
Já osobně mám pocit, že jsem na středu hrál nejlepší zápasy. Ať už to bylo ve Vlašimi, kde jsem potom hrál půl sezony ve středu zálohy, a posunulo mě to do ligy. V Teplicích jsem potom hrál levého beka, kde si myslím, že to nebylo takové, jaké by to mělo být. Šel jsem do Karviné, kde jsem začal hrát také střed, a najednou mě to posunulo výš. Potom přišel pan Jarábek a dal mi podle mě pozici, která mi vyhovovala asi úplně nejvíc. Mohl jsem invertovat na střed a měl jsem z pozice levého beka úkoly, které jsem v Česku ještě nezažil. Takže určitě to není tak, že kdybych příští sezonu hrál levého beka, byl bych naštvaný nebo kyselý na trenéra. Jen se cítím asi lépe na středu zálohy.

Je to tedy hlavně tím, že vám právě tahle pozice v minulosti pomohla v kariéře?
Ano. Ve všech těch případech mě to posunulo výš. Šlo to tímhle směrem. Neříkám, že bych někdy nechtěl hrát beka, ale na středu se cítím lépe.

Sparta zvolí kapitána do týdne. Bude jím Karabec? Už si to dovedu představit, řekl

Když jste ještě působil v Karviné, po vítězství nad Spartou se vám ozývali lidé ze Slavie. Jaké bylo loučení se Slavií před vaším odchodem? Vyprovodili vás spoluhráči s tím, že byste měl Spartě zavařit?
Když jsem se loučil, kluci věděli, že jdu do Artisu a že začínám proti Spartě, takže všichni byli trochu v očekávání, že vyhrajeme a že mě pozvou na večeři a podobné věci. Takže určitě nějaké zprávy byly.

O vás se zajímalo více klubů. Kdy jste chtěl mít jasno a jak složité pro vás bylo během léta rozhodování?
Bylo to letos popravdě složité. Ačkoliv přicházím ze Slavie, tak jsem se tam samozřejmě moc neukázal. Bylo to období, které mi nevyšlo. Určitě ale za všechny lidi ve Slavii můžu říct, že mi opravdu pomohli. Slavii děkuju za to, co jsem tam prožil. Dokázali mi i včera volat, že mi drží palce a přejí štěstí. Určitě nemají žádné špatné myšlenky. Věřím, že mi přejí.

Přesto jste už chtěl Slavii opustit?
Ano. Chtěl jsem odejít co nejdřív, jak to šlo. Potom se mi ozval Artis a za pět dní, za týden, za nějakých šest dní už to bylo hotové. Takže to nebylo moc dlouhé rozhodování, bylo to rychlé.

Nezvažoval jste ani další hostování, abyste zůstal alespoň kmenovým hráčem Slavie?
Už jsem chtěl odejít. Hostování už bylo dost a myslím si, že další by mi mohlo uškodit. Takže jsem chtěl přestoupit. Jsem za to vděčný Slavii, že mi to umožnila.

Máte ještě někde v koutku duše sen, že se jednou do Slavie vrátíte už jako hotový prvoligový hráč?
Asi to v hlavě mám. Ve Slavii jsem byl odmala, takže je to pořád něco, co bych si chtěl splnit. Jeden sen jsem si tam v uvozovkách splnil, když jsem tam hrál před fanoušky. Teď už si ale myslím, že by to bylo složité. Doufám, že se teď budu prezentovat hlavně tak, abych pomohl celému Artisu. Dali do mě hodně velké úsilí a také hodně očekávání. Chci jim to co nejvíc vrátit.

Albert Labík ze Slavie uniká Abdullahi Tankovi z Varnsdorfu v zápase druhé fotbalové ligy.

Artis prohrál se Spartou 0:4. Může být takový výsledek pro tým zdviženým prstem?
Jelikož to byl můj první zápas a třetí den, co jsem s týmem, nechci říkat, co bylo předtím. Ani nevím, jaké to bylo v kabině. Myslím si ale, že Sparta pro nás aktuálně není úplně měřítko. Měli bychom se soustředit na jiné zápasy. Neříkám, že bychom se Spartou nehráli o body, to určitě ne, ale bodově budeme muset sbírat body někde jinde. Je to krutá realita, ale bohužel je to tak.

Do jaké kabiny jste tedy vlastně přišel? Byla odhodlaná, nebo frustrovaná?
To je příjemná otázka. Kluci byli odhodlaní. Je teprve páté kolo, nemůžeme dělat nějaké závěry. Lukáš Vorlický ze Slovácka to teď dobře říkal. Ta práce není ze dne na den. Musíme ten proces mít dlouhodobě a musí to být nastavené. Když už to nepůjde za tři nebo čtyři měsíce, potom až by se mělo něco řešit. Já ale věřím, že se to otočí. Kabina je super, kluci byli odhodlaní do celého týdne i do zápasu. Určitě to nebylo tak, že by tam byla nějaká dusná atmosféra nebo že by byli na sebe po předchozích výsledcích nějak výrazně naštvaní.

Když jste zmínil Lukáše Vorlického, vidíte nějakou paralelu mezi jeho odchodem ze Slavie a svým vlastním? Oba jste kreativní a technicky založení hráči. Je Slavia klubem, který takové hráče neumí nebo nechce uplatnit?
Určitě ne. Nebo nevím. Ve Slavii jsou pro mě všichni fotbalisti. Nemyslím si, že by tam neměli fotbalisty, z hlavy mě napadá Šturm a Provod. Mají tam velkou konkurenci a také spoustu statistik, kde podle mě ti fotbalisti nejvíc vyskakují. Takže si nemyslím, že je v tom nějaká velká paralela.