Kdy začít čistit zuby dětem? Není potřeba čekat, radí expertka

Jedna pasta na všechny problémy? Tak jednoduché to není. Jiné složení může být vhodné pro citlivé zuby, jiné při potížích s dásněmi nebo oslabenou sklovinou. Iwona Przybylska ze společnosti Haleon vysvětluje, co zubní pasta opravdu dokáže, kde jsou její limity a jakých chyb se při každodenní péči o zuby vyvarovat.

Většina lidí si zubní pastu pravděpodobně vybírá podle chuti, ceny nebo značky. Na co bychom se ale při výběru správné zubní pasty měli ve skutečnosti zaměřit?
Možná vás překvapím, ale chuť, cena i značka svou roli hrají. Nejlepší zubní pasta je totiž taková, kterou budeme správně a pravidelně používat. Neměla by to ale být jediná kritéria. Pro většinu lidí by základem měla být pasta s fluoridem. Ten pomáhá předcházet zubnímu kazu, podporuje obnovu minerálů ve sklovině a zvyšuje její odolnost vůči kyselinám.

A další hlediska?
Určitě bychom měli zohlednit, jestli nás netrápí nějaký konkrétní problém. Lidem s citlivými zuby, problémy s dásněmi nebo opotřebenou sklovinou může prospět pasta vyvinutá a klinicky testovaná právě pro tyto potíže. Při výběru bych se proto zaměřila především na to, co má pasta skutečně dělat, a ne jen na dlouhý seznam vědecky znějících složek. Pokud nás ale dlouhodobě bolí zub, krvácejí nám dásně, objeví se otok nebo si všimneme změny vzhledu zubů, měli bychom navštívit zubního lékaře nebo dentální hygienistku. Zubní pasta může pomáhat v každodenní péči, ale nenahradí diagnózu ani léčbu.

Takže neexistuje něco jako dobrá „univerzální“ zubní pasta?
Jak se to vezme. Pro člověka, který má zdravé zuby a dásně a netrápí ho žádný konkrétní problém, může být kvalitní pasta s fluoridem úplně dostačujícím základem každodenní péče. Univerzální ale neznamená, že bude ideální pro každého. Potřeby našich zubů a dásní se mění s věkem, životním stylem i zdravotním stavem.

Máte nějaký příklad?
Člověk s citlivými zuby může potřebovat pastu, která citlivost zmírňuje, zatímco při problémech s dásněmi může být vhodnější pasta zaměřená na omezení zubního plaku a péči o dásně. Jinou péči mohou potřebovat také lidé s vyšším rizikem zubního kazu, suchem v ústech nebo výrazně opotřebenou sklovinou.

Hodně zdůrazňujete obsah fluoridu v zubních pastách. Je to to nejdůležitější, co bychom ve složení pasty měli hledat?
Je to jeden z nejdůležitějších faktorů v prevenci zubního kazu. Pro většinu dospělých je vhodná běžně dostupná zubní pasta s obsahem přibližně 1 000 až 1 500 ppm fluoridu. Údaj ppm říká, jaká je koncentrace fluoridu v pastě – 1 000 ppm například odpovídá zhruba 0,1 procenta. Pak bych se podívala na to, k čemu je pasta určena. Jestli jde především o prevenci zubního kazu, citlivé zuby, problémy s dásněmi nebo třeba ochranu skloviny. A samozřejmě je dobré přečíst si návod, věková omezení nebo případný specifický způsob použití.

Co další účinné látky?
I ty jsou důležité, ale zubní pasta není jen součet jednotlivých ingrediencí. Záleží na celém složení, na tom, jak jednotlivé látky fungují společně, a především na tom, zda je účinek výsledného výrobku podložený důkazy. To, že na obalu najdete módní nebo vědecky znějící látku, ještě samo o sobě neznamená, že pasta skutečně splní to, co od ní očekáváte.

Citlivé zuby

Velmi častým problémem bývá citlivost zubů. Některé zubní pasty ji řeší technologií NovaMin. O co jde?
Nejdříve je dobré vysvětlit, proč zub vůbec začne být citlivý. Často k tomu dochází ve chvíli, kdy se odhalí dentin, tedy vrstva zubu, která se nachází pod sklovinou. Dentin obsahuje tisíce mikroskopických kanálků vedoucích směrem k nervu uvnitř zubu. Když se do nich dostane chlad, teplo nebo jiný podnět, může se uvnitř těchto kanálků začít pohybovat tekutina, podráždit nerv a vyvolat onu typickou krátkou, ostrou bolest.

Infekce zubů pomalu a nenápadně poškozuje játra, kůži či mozek, líčí stomatolog

A jak tedy pomáhá technologie NovaMin?
Je to technologie založená na sloučenině obsahující mimo jiné vápník a fosfát. Při kontaktu se slinami tyto minerální ionty uvolňuje a pomáhá na odhaleném dentinu a v otevřených kanálcích vytvořit ochrannou minerální vrstvu podobnou hydroxyapatitu, tedy minerálu, který je přirozenou součástí našich zubů.

Dá se tedy říct, že pasta citlivý zub „opraví“?
Jen v určitém smyslu. „Opravou“ se v tomto případě myslí vytvoření ochranné minerální vrstvy na citlivých místech zubu. Rozhodně to neznamená, že by zubní pasta dokázala nechat znovu dorůst ztracenou sklovinu, obnovit ustupující dásně, vyléčit kaz nebo opravit prasklý zub.

U citlivých zubů některé přípravky slibují rychlou úlevu, jiné se zaměřují na dlouhodobou ochranu. Jaký je mezi tím rozdíl?
Přípravky zaměřené na rychlou úlevu mají co nejrychleji omezit mechanismus, který stojí za bolestivou reakcí citlivého zubu. U některých výrobků může být kromě běžného čištění potřeba také určitý způsob aplikace přímo na citlivé místo. Dlouhodobá ochrana funguje jinak – tam je zásadní pravidelnost. Při čištění dvakrát denně může pasta postupně chránit odhalená citlivá místa nebo snižovat reakci zubu na chlad, teplo a další podněty. Záleží na technologii, kterou konkrétní pasta používá.

Nejsem příznivcem ústních vod, prospěšné však mohou být žvýkačky, míní zubař

Nekonkurují si tyto dva přístupy?
Ne. Člověk může chtít rychlou úlevu od bolesti a zároveň potřebovat každodenní dlouhodobou ochranu. Důležité je používat konkrétní výrobek podle návodu, protože jednotlivé technologie fungují různě. Pokud je ale citlivost velmi silná, objeví se náhle, týká se jen jednoho zubu nebo ani po určité době neustupuje, je potřeba navštívit zubaře. Nemusí totiž jít jen o běžnou citlivost.

Moderní jídelníček zubům neprospívá

Krvácení dásní je dalším častým problémem a řada lidí ho zřejmě považuje téměř za normální. Kdy bychom ho měli vnímat jako varovný signál?
Krvácení dásní je sice časté, ale normální není. Často jde o jeden z prvních příznaků zánětu způsobeného zubním plakem, který se hromadí kolem dásní. Někteří lidé pak udělají přesný opak toho, co by měli – začnou krvácející místo čistit méně, protože se bojí, že mu ještě více ublíží. Jenže tím se tam může hromadit další plak. Správnou reakcí je šetrné, ale důkladné čištění zubů a každodenní čištění mezizubních prostor.

Může pomoct pasta?
Ano, specializovaná zubní pasta s vědecky doloženým účinkem na zdraví dásní může pomoci omezovat zubní plak a tím zmírnit i příznaky, jako je krvácení. Musí se ale používat pravidelně a být součástí celkové péče o ústní dutinu. Pasta samozřejmě nedokáže odstranit zubní kámen, určit příčinu krvácení ani léčit pokročilou parodontitidu. Pokud tedy dásně krvácejí opakovaně nebo dlouhodobě, je namístě návštěva zubaře nebo dentální hygienistky.

Mění moderní jídelníček také problémy, které máme se zuby?
Ano. Dnešní jídelníček může naše zuby vystavovat kyselinám mnohem častěji než dříve. Pokaždé, když si dáme něco kyselého, například kyselý nápoj nebo potravinu, se na určitou dobu změní prostředí v ústech a povrch zubní skloviny může změknout.

Alzheimer, klouby, infarkt. Rizika zánětu zubů jsou větší, než myslíte, líčí vědkyně

Takže problémem jsou například kyselé nápoje?
Ano, zejména pokud je pijeme často nebo je dlouho popíjíme. Sliny totiž potřebují čas, aby kyseliny v ústech neutralizovaly a pomohly sklovině znovu získat minerály. Když zuby vystavujeme kyselinám opakovaně během celého dne, tento přirozený proces nemá dostatek času. Postupně pak může docházet k erozi, tedy nevratnému úbytku tvrdých zubních tkání.

Dokáže to zachránit zubní pasta?
V počáteční fázi, kdy je povrch skloviny pouze změklý, pomáhají sliny, fluorid a vhodné remineralizační technologie. Zubní pasta tedy může sklovinu posílit a zvýšit její odolnost vůči dalšímu působení kyselin. Pokud už ale část skloviny skutečně zmizela, pasta ji nedokáže nechat znovu dorůst. Pokročilá eroze už může vyžadovat odborné ošetření.

A kromě pasty, co může pomoci?
Především omezit, jak často během dne zuby kyselinám vystavujeme. Kyselé nápoje je lepší vypít například společně s jídlem než je průběžně popíjet celé odpoledne. Potom je dobré napít se vody. A zuby si nečistit bezprostředně poté, co jsme jedli nebo pili něco kyselého.

Zásadní je prevence

Jaké jsou nejčastější chyby, které lidé dělají v péči o zuby?
Pokud se budeme bavit o střední a východní Evropě, tak je samozřejmě nemůžeme brát jako jeden celek. Jednotlivé země se liší dostupností zubní péče, systémem úhrad i prevencí. Přesto se některé chyby opakují napříč regionem. Lidé například čekají, až je začne něco bolet, a teprve potom vyhledají zubaře. Zuby si někdy čistí spíš silou než důkladně, zanedbávají mezizubní prostory, krvácení dásní považují za normální nebo dlouhodobě řeší citlivé zuby, aniž by zjistili, proč je vlastně mají. Rostoucím problémem je také časté pití sladkých a kyselých nápojů.

Jak je na tom Česko?
Česká republika má systém, který podporuje preventivní prohlídky u zubního lékaře, a lidé jsou poměrně zvyklí využívat péči stomatologických odborníků. To, že chodíme k zubaři, ale ještě automaticky neznamená, že děláme všechno správně také doma. Právě každodenní prevence je přitom zásadní.

První zoubek jako start kariéry u zubaře? Skrytý strašák je podle zubařů horší než lízátko

Kdy by měly děti začít s čištěním zubů?
Hned, jakmile se prořeže první zub. Není potřeba čekat, až bude mít dítě více zubů nebo se objeví nějaký problém. Evropská federace pro parodontologii doporučuje čistit dětem zuby dvakrát denně fluoridovou pastou. Od prvního zubu do dvou let stačí opravdu malé množství, přibližně o velikosti zrnka rýže, s obsahem 1 000 ppm fluoridu. To znamená, že fluorid tvoří zhruba 0,1 procenta pasty. Od dvou do šesti let už se používá množství zhruba o velikosti hrášku, zpravidla stále s nejméně 1 000 ppm fluoridu. U dětí starších šesti let je obvykle vhodná pasta s přibližně 1 450 ppm fluoridu. Vždy je ale dobré řídit se také místními doporučeními a individuálním rizikem zubního kazu u dítěte.

A musí dětem zuby čistit rodič?
U malých dětí ano, případně musí na čištění důkladně dohlížet. Dítě ještě nemá takovou jemnou motoriku, aby dokázalo správně vyčistit všechny plochy zubů, a samo také těžko posoudí, jestli to udělalo dostatečně důkladně. Evropská doporučení proto počítají s pomocí nebo dohledem rodičů minimálně do sedmi let. A určitě není pravda, že na mléčných zubech nezáleží, protože stejně vypadnou. Dítě je potřebuje k jídlu i správnému vývoji řeči a zároveň drží místo pro stálé zuby.

Kdybyste měla doporučit pouze tři změny v každodenní péči o zuby, které by měly největší dopad, jaké by to byly?
Za prvé bych doporučila čistit si zuby dvakrát denně po dobu dvou minut pastou s fluoridem a nezapomínat přitom na oblast podél dásní. Za druhé bych doporučila vhodnou, klinicky ověřenou ústní vodu, zejména lidem, kteří mají sklon k hromadění zubního plaku nebo problémům s dásněmi. Ústní voda totiž nemusí sloužit jen k osvěžení dechu. Pokud je vybraná podle konkrétního problému a pravidelně používaná, může doplnit běžné čištění a pomáhat omezovat bakterie zubního plaku. Neměla by ale nahrazovat kartáček ani čištění mezizubních prostor.

A za třetí?
Omezila bych, jak často během dne jíme sladké potraviny a pijeme sladké nápoje. Pro zuby totiž není důležité jen množství cukru, ale také to, jak často je mu během dne vystavujeme. Opakovaný příjem cukru zvyšuje riziko zubního kazu. Jsou to vlastně poměrně malé změny, ale pokud se z nich stanou každodenní návyky, mohou mít velký význam.