Poslanci se přeli o zmrazení platů politiků. Návrh pak rozpočtovým výborem neprošel

Sněmovní rozpočtový výbor nepřijal usnesení k návrhu na zmrazení platů vrcholných politiků do konce roku 2030. Předlohu podali premiér Andrej Babiš, předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Pro její přijetí hlasovalo osm členů výboru, sedm bylo proti a jeden poslanec se zdržel. Návrh tak nezískal potřebnou většinu. Ve stejný den jej však plénu ke schválení doporučil ústavně-právní výbor.

Návrh počítá se zachováním platové základny na úrovni 101 364 korun, tedy na loňské hodnotě. Zmrazení by se týkalo prezidenta, členů vlády, poslanců a senátorů i představitelů dalších institucí. Nevztahovalo by se na soudce, kteří zvyšování svých platů podle zákonných pravidel v minulosti několikrát obhájili u Ústavního soudu.

Poslanci se přeli o zmrazení platů. Co za blbost přijde příště? ptal se Činčila

Poslanec SPD Jan Síla argumentoval za předkladatele mimo jiné úsporou asi 40 milionů korun ročně. Zmrazení platů by podle něj otevřelo prostor k diskusi o systému odměňování. „Existují země, kde o platech politiků rozhodují expertní skupiny,“ řekl.

Populistický návrh, vadí opozici

„Nemyslím si, že je v pořádku, abychom tyto populistické návrhy podporovali. Protože až se jednou rozmrazí, tak tam ty peníze stejně skočí,“ kritizoval návrh první místopředseda lidovců Benjamin Činčila. Věří, že jde pouze o návrh SPD, jehož cílem je vzbudit emoce, a že se předloha do druhého čtení nedostane.

Výbor doporučil schválit rozpočet na příští rok, podpořil i daň pro rafinerie

„Já myslím, že ten dosavadní automat fungoval a pracovali na něm tehdy i odborníci. To, že se k němu přistoupilo, byla dohoda napříč politickým spektrem,“ podotkla Věra Kovářová (STAN). Platy poslanců a senátorů jsou navázány na výdělky v celé ekonomice, nikoli na platy ve veřejné sféře.

V minulém období bylo navíc schváleno, že se při dosažení zadlužení ve výši 50 procent hrubého domácího produktu platy zákonodárců sníží o pětinu.

Stejný návrh ve středu podpořil ústavně-právní výbor. Novelu nepodpořili dva poslanci vládního tábora, zatímco ostatní přítomní členové výboru hlasovali pro. Zdržela se předsedkyně výboru Renata Vesecká (za Motoristy). Debata je podle ní výhradně politická a hlavním motivem není vzhledem k očekávané úspoře ekonomický přínos. Poslanec Tomáš Kohoutek (ANO) oznámil, že o novele nebude hlasovat v žádné fázi legislativního procesu.

Platy politiků od ledna vzrostou

Návrh prošel prvním čtením ve Sněmovně v září. Jménem opozice vetovala zrychlené schválení předlohy šéfka klubu STAN Michaela Šebelová. Už nyní je ale jisté, že zákon do konce letošního roku účinnosti nenabude a platy vrcholných politiků od ledna patrně vzrostou o pět procent.

Prezident republiky tak bude poprvé pobírat více než 400 tisíc korun měsíčně. Předsedové parlamentních komor a vlády si polepší o 15 400 korun na 324 tisíc korun měsíčně. Plat řadového poslance se zvýší o 5 700 korun na 120 700 korun.