Česká superstřela čeká na bojový křest. Armáda by měla zájem, říká mluvčí zbrojovky

Český obranný průmysl slaví výjimečný úspěch. Zbrojovka LPP Holding vyvinula první stoprocentně českou střelu s plochou dráhou letu Narwhal, se kterou nedávno ovládla prestižní technologickou soutěž NATO. „Nyní systém dotestováváme a plánujeme jeho ověření na bojišti v nejbližších měsících. Od toho se pak odvine sériová výroba,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz Martina Tauberová, ředitelka pro vnější vztahy skupiny LPP Holding.

Zbraň umí zasáhnout cíle vzdálené přes 700 kilometrů v týlu nepřítele, díky umělé inteligenci se dokáže orientovat čistě zrakem, čímž zcela ignoruje ruské elektronické rušičky. Navíc vyjde zhruba patnáctkrát levněji než západní ekvivalenty typu Tomahawk.

Přestože na Ukrajinu už firma do dává své bezpilotní letouny a o chytré zbraně roste v Evropě enormní zájem, komunikace s českým státem vázne. Hrozí tak, že se tato strategická technologie bude nakonec masově vyrábět za hranicemi pro úplně jiný stát.

Český úspěch. První střela s plochou dráhou letu zvítězila v inovační výzvě NATO

„Nežadoníme o dotace, ale nemůžeme si dovolit čekat osm let, až si ministerstvo obrany vzpomene. Potřebujeme prodávat hned,“ říká v rozhovoru Tauberová.

S Narwhalem jste nedávno vyhráli prestižní technologickou výzvu NATO Innovation Challenge. Co NATO v Narwhalovi vlastně našlo?
Zadáním bylo najít systém schopný takzvaného deep strike (hloubkového úderu), který nepříteli zabrání útočit na Alianci z jeho vzdálených základen. Požadavek zněl na dolet 150 kilometrů, ale naše systémy zvládnou zasáhnout cíl přes 700 kilometrů v týlu nepřítele a umějí překonat elektronické rušení.

Reaguje tato alianční výzva na aktuální hrozby z Ruska?
Rozhodně. Rusko neustále testuje obranyschopnost Aliance pomocí dronů, ať už v Rumunsku, nebo v Pobaltí. Zájmem NATO je ukázat, že jsme schopni se bránit. K efektivnímu odstrašení vám dnes v arzenálu nestačí jedna drahá střela Tomahawk. Potřebujete stovky až tisíce chytrých útočných systémů, které můžete nasazovat systematicky.

Co všechno může Narwhal ničit?
Nese výhradně destruktivní nálož do hmotnosti 200 kilogramů. Je určen k neutralizaci vysokohodnotných cílů – od letišť a kritické infrastruktury, jako jsou rafinerie či energetické rozvodny, až po cíle na frontové linii.

Jak vlastně útok na cíl střelou Narwhal v praxi vypadá?
Jde o koordinovaný útok, ale ne nutně o masivní roj. Bavíme se spíše o nižších jednotkách kusů. Cílem této strategie je nejprve zahltit nepřátelskou protivzdušnou obranu levnějšími a pomalejšími drony MTS, které vyrábíme a které už úspěšně fungují na Ukrajině. Ty nepřátelskou obranu zaměstnají, případně donutí stíhačky vzlétnout. Až v jejich stínu udeří rychlejší Narwhal, který má mnohem vyšší šanci cíl bezpečně zasáhnout a zničit.

Střela se prý obejde bez satelitní navigace GPS. Jak pozná, kam letí?
Střelu skutečně nikdo neřídí, sama neodesílá ani nepřijímá žádná data, je zcela autonomní, pracuje s algoritmy založenými na umělé inteligenci. GPS využívat může, ale v zarušeném prostředí plynule přejde na vizuální navigaci.

Zjednodušeně řečeno: pomocí senzorů porovnává orientační body v krajině – budovy, stromy, cesty – se satelitními snímky, které má v paměti. Tuto technologii jsme navíc už prověřili v reálném boji na našich dronech MTS dodávaných na Ukrajinu.

Češi vyvíjejí střelu s plochou dráhou letu. Narwhal zasáhne cíl na 680 kilometrů

Tvrdíte, že jde o stoprocentně českou střelu. Co si pod tím představit?
Máme dvanáct dceřiných firem rozesetých po celém Česku a jejich know-how propojujeme. Nemáme žádné externí investory. Vše stojí na úzké skupině lidí tady u nás.

Znamená to, že systém stavíme od píky a máme nad ním absolutní technologickou kontrolu. Narwhal pohání proudový motor. Ten je dnes velmi těžké vyrobit. Celý svět tyto motory poptává. Je to nedostatkové zboží, na které se běžně čeká rok. Vyvinuli jsme si proto vlastní. Nejsme závislí na kritických dodavatelích.

Západní střely stojí běžně desítky milionů, váš Narwhal kolem 4,5 milionu korun. Kde jste tak radikálně ušetřili?
Tím, že si vše od optické navigace přes software až po obranu proti rušení vyvíjíme sami a sdílíme to napříč všemi našimi platformami, což výrobu zlevňuje. Šetříme samozřejmě na tom, že nemáme externí dodavatele. Díky nízké ceně můžeme za stejné peníze nasadit mnohem větší palebnou sílu. Když vyšlete deset Tomahawků, riskujete, že je obrana zaruší nebo sestřelí. Když vyšlete padesát našich střel, šance na úspěch se radikálně zvyšuje.

Je už Narwhal nasazen v ostrém boji na Ukrajině?
Na bojový křest teprve čeká. Nyní systém dotestováváme a plánujeme jeho ověření na bojišti v nejbližších měsících. Od toho se pak odvine sériová výroba. Ukrajině, se kterou úzce spolupracujeme, už ale dlouhodobě dodáváme zmíněné drony MTS, ze kterých máme rozsáhlou zpětnou vazbu.

Obrana Česka stojí každého obyvatele tisícovku měsíčně. Ve srovnání podprůměr

Proč střelu nezkoušíte rovnou doma v Česku?
Zkrátka to nejde, Česko je příliš malé. Kdybychom tady Narwhala vypustili na maximální rychlost a dolet, vzlétnou v Německu stíhačky. Plný potenciál takového stroje musíme testovat v zahraničí, konkrétní místa ale z bezpečnostních důvodů bohužel prozradit nemohu.

V médiích si stěžujete na chladný přístup státu. Váš holding přitom loni utržil 1,5 miliardy korun, vydělal půl miliardy a vyplatil akcionářům 70 milionů na dividendách. Skutečně takto zisková firma potřebuje státní podporu?

My nežadoníme o finanční dotace nebo placení vývoje. Podpora pro nás znamená, že budeme moct tyto systémy testovat a dovyvíjet v přímé součinnosti s armádou, což dnes bohužel nejde. A hlavně potřebujeme, aby se Armáda České republiky stala naším referenčním zákazníkem. Když zbraň nabízíte v zahraničí, první otázka vždy zní: Avaše domácí armáda to používá? Když řeknete, že ne, je to minimálně zvláštní.

Má tedy česká armáda o Narwhala vůbec zájem?
Z neoficiálních kanálů víme, že ano. Poptávka ale musí vzejít oficiálně z ministerstva obrany. My investujeme do vývoje desítky milionů z vlastních zdrojů a nemůžeme si dovolit čekat třeba dalších osm let, až si ministerstvo vzpomene. Potřebujeme prodávat hned.

Hrozí tedy přesun výroby za hranice?
Jsme vlastenci a rádi bychom naše systémy vyráběli v České republice pro naši armádu. Náš zákazník je ale náš pán. Pokud domácí poptávka nepřijde, ale zahraniční alianční stát si u nás objedná Narwhala spodmínkou lokální výroby na svém území, půjdeme logicky za ním.

Neviditelná fronta: válka o českou mysl. Jak se cvičí na hybridní válku proti Rusku

Na konci loňského roku jste založili novou firmu s výmluvným názvem LPP ammo. Chystáte se vrhnout i do výroby dělostřelecké munice?
Naší ambicí není vyrábět klasické 155milimetrové dělostřelecké granáty. Chceme si jen zajistit bezpečný dodavatelský řetězec a vlastní zdroj výbušnin pro naše stávající systémy.

A na závěr, jak vlastně vznikl název střely Narwhal? Souvisí to s tím mořským kytovcem s klem?
Ano. Narval je považován za jednorožce oceánů, což evokuje jedinečnost. Je to krásné a ladné zvíře. A navíc čeština tomu názvu dodává ještě i druhý, docela trefný význam.