Horší než terorismus nebo klima. Češi se obávají zahraničního vlivu, ukázal průzkum
Pokusy o ovlivňování veřejného mínění ze zahraničí Češi vnímají jako závažný problém, jak vyplývá z průzkumu agentury STEM a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Bojí se ho dokonce více než třeba nemocí a epidemií, změny klimatu nebo dokonce terorismu, což bylo pro autory průzkumu „extrémně překvapivé“.
Podle průzkumu, který v jednotlivých fázích probíhal po dobu tří let, 35 procent lidí spíše vnímá zahraniční vliv jako riziko a dalších 31 procent to vnímá jako problém určitě. Zároveň vyplývá, že česká veřejnost nejsilněji vnímá vliv Ukrajiny. Podle hlavního výzkumníka projektu Vojtěcha Bahenského je to dáno především tím, kolik mediálního prostoru je Ukrajině dáváno.
Největší globální riziko? Nejsou to ani válka nebo počasí, ale dezinformace |
„Pokud lidé vidí v médiích ukrajinského prezidenta, tak lidi si myslí, že se automaticky snaží ovlivnit veřejné mínění,“ vysvětloval. PO Ukrajině následují v žebříčku Evropská unie, Rusko, Spojené státy, NATO, Čína, OSN, Německo, Izrael, Francie a Slovensko.
Posledně jmenovaná země měla ale zároveň nejpozitivnější vnímání, co se týče její snahy ovlivnit české veřejné mínění, jelikož téměř polovina respondentů uvedla, že vnímá tyto slovenské snahy určitě či alespoň spíše pozitivně.
AI hrstky soukromníků je mocný zesilovač dezinformací, varuje Lev XIV. v encyklice |
Velmi podobně na tom je podle průzkumu i Německo, Francie a Severoatlantická aliance. Zajímavou pozici má Izrael. Češi sice uvedli, že vnímají jeho snahy o to, aby ovlivnil vnímání veřejnosti, zároveň se ale nedokázali rozhodnout, zda tyto ambice hodnotí pozitivně, či negativně. Hned 42 procent u této země uvedlo, že neví či nemá jasný názor. Naopak prakticky výhradně negativně je v Česku vnímán zahraniční vliv z Ruska. Pouze pět procent dotázaných jej vnímá pozitivně.
Co se týče nástrojů, jakými zahraniční subjekty dosahují šíření svého vlivu, česká veřejnost silně odsuzuje vytváření falešných účtů na sociálních sítích nebo falešných e-mailů. Čechům také vadí, pokud by byla česká politická strana financována ze zahraničí. Už jim ale vadí znatelně méně, pokud ze zahraničního kapitálu těží veřejné instituce typu vysokých škol.
Není to pravda, ale mohla by být
Autoři průzkumu také prozradili, že součástí testování byla i modelová situace, ve které se do mediálního prostoru v čase před volbami dostala informace o tom, že česká vláda je součástí korupční kauzy. O něco později byla tato informace dementována jako pokus ruské dezinformační kampaně s cílem destabilizovat zemi a ve skutečnosti vláda součástí žádné kauzy není.
Senioři, nebo vzdělaní? Studie překvapila. Kdo nejvíc věří dezinformacím |
Dotázaní sice ze 62 procent odpověděli, že by spíše věřili oficiálnímu prohlášení, které by nepodložené informace o korupci popíralo. Z těchto 62 procent lidí se ale našla třetina respondentů, kteří sice věřili tomu, že se jedná o zahraniční dezinformaci, i tak ale odmítali uvěřit tomu, že byla původní zpráva zcela smyšlená. Podle autorů výzkumu se to dá vysvětlit tím, že pokud je lidem předložena taková dezinformace, která je pro ně snadno přijatelná, mají tendenci dezinformaci věřit i poté, co je to vyvráceno jako lež.
Autoři výzkumu také uvedli, že nejvíce naklonění pro protiopatření jsou voliči Přísahy, KSČM a Pirátů a STAN. Voliči těchto stran jsou v průměru nakloněni krokům proti šíření zahraničního vlivu z 80 procent. Nejméně (60 %) byli takovým krokům nakloněni voliči SPD a Strany Zelených.
Právě vysíláme
