Co Čech, to zahradník. Polovina lidí si sama pěstuje zeleninu. Obchody mají za drahé

Jana Kánská z Hradce Králové s manželem a dětmi obývají rodinný dům na předměstí, hned vedle pole. Předloni si všimla, že tam její děti chodí na hrášek a jsou nadšené. Založila jim proto menší záhon, kde si kromě hrášku vysely mrkev a petržel a zasadily jahody. „Nakonec to chytlo celou rodinu. Loni jsme zkoušeli rajčata a letos na jaře jsme zlikvidovali túje a dali místo nich ovocné stromy a keře,“ popsala mladá maminka.

Podobně smýšlejí postupně další desetitisíce domácností, které mají vlastní kousek půdy nebo si ji alespoň pronajímají. Podle aktuálního projektu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Sociologického ústavu AV ČR si vlastní potraviny pěstuje už polovina Čechů.

„Nejvíce domácností zahradničí u svého domu, pak na chatách a chalupách, v zahrádkářských osadách a u příbuzných. Když k tomu připočteme i pěstování na balkonech, může to být skoro 60 procent lidí,“ řekl iDNES.cz Jan Vávra ze sociologického ústavu.

Nemohli cestovat, pěstovali

Velkou roli v tom hrál covid. „Situace okolo něj dokázala probudit zájem o vlastní produkci, lidé měli najednou čas na něco jiného. A protože to trvalo delší dobu, staly se mnohé věci zvykem, který už zůstal,“ říká Ivan Dvořák z Odborného oddělení Českého zahrádkářského svazu. Podle něj se mění trend také v domácnostech, které měly dřív na svých pozemcích téměř výhradně anglický trávník, túje a bazén. I ty postupně doplňují zahradu zejména o ovocné stromy a keře.

Záhon, který hřeje a plodí sám. Vše, co musíte vědět o pěstování ve výškách

V posledních týdnech si pochvalují tržby zejména zahradnictví, kde lidé ve velkém začali nakupovat semena, sadby i stromky. „Poptávka se nám výrazně zvedá každý rok. Teď lidé nakupují hlavně semena rajčat, paprik, pórků, ředkviček, mrkve a také bylinky,“ řekl již dříve jednatel zahradnického centra Hortis Petr Chocholáč.

Pro naprostou většinu lidí je hlavním důvodem zahradničení čerstvá a zdravá zelenina na talíři i to, že je to pro ně koníček. „V posledních pěti letech ale hrají roli vzhledem k vysoké inflaci i ceny ovoce a zeleniny,“ říká Vávra. Do Česka se většina čerstvého ovoce a zeleniny dováží a podle nabídky ze zahraničí se řídí i ceny tuzemských výrobců.

Podle posledních dat statistiků byly v 1. čtvrtletí 2026 ceny meziročně nižší o 8,1 procenta. Konkrétně ceny ovoce se snížily o 36,7 procenta, brambor o 23,8 procenta a zeleniny o 23,5 procenta.

„V jarním a letním období ceny klesají, nicméně na pultech obchodů to není znát. Zejména řetězce nechávají ceny vysoké a nižší ceny inzerují jako akční nabídku,“ říká ekonom Štěpán Křeček.

Z keřů drobných bobulovin si lidé kupují na pěstování zejména rybíz, angrešt, maliny a ostružiny. Pokud jde o zeleninu, jsou doménou pěstitelů podle Iva Pokorného ze společnosti Pomona Těšetice česnek, cibule, salát, kedlubny či cukety.

Vytvořili si u domu rodinný ráj na zemi. Květiny už pomáhají sázet vnučky

Stále větší oblibu má sadba plodové zeleniny, jako jsou rajčata, lilky nebo papriky. Nižší zájem je o zeleninu, která často trpí napadáním škůdci, u nichž je problematická ochrana – třeba o pórek, vysévané bílé ředkve, vodnici, tuřín, kadeřavou či růžičkovou kapustu.

„Spotřebitelské ceny zeleniny rozhodně ovlivňují rozhodování spotřebitelů,“ říká Zuzana Přibylová ze Zelinářské unie Čech a Moravy.

Zároveň dodává, že vypěstovat vlastní zeleninu není tak jednoduché. „Potřebujete půdu, závlahu, hnojiva, osiva, sadbu, čas, prostředky na ochranu rostlin, a především zkušenosti,“ dodává Přibylová. I semena sice postupně zdražují, ale stále se to vyplatí. Pro představu, osivo na mrkev s asi 1 500 semeny lze pořídit za 20 korun. „Když pečlivě nasejete 200 semen, budete mít okolo stovky mladých mrkviček a na podzim další stovku na skladování,“ říká zahrádkář Ivo Dvořák.

Vlastní biopotraviny

Ve snaze lidí vypěstovat si svoji úrodu hraje roli i to, že chtějí chutnější a zdravější potraviny. „Mají pocit, že v obchodech to není kvalitní a že ovoce a zelenina s označením BIO jsou už příliš drahé,“ dodal ekonom Křeček. „Sám jsem zkoušel pěstovat maliny a ostružiny, ale rozrostlo se mi to. Mám dobré zkušenosti s kanadskými borůvkami a rybízem, které jsou zcela bezúdržbové,“ říká analytik. Výhodou zeleniny ze zahrádky je, že je „hustší“, má více vlákniny a zasytí více než zelenina z pole.

Jak vám barel vody a hliněné nádoby v zemi pravidelně zalijí nejen rajčata

Pěstitel má podle Dvořáka navíc jistotu, že jsou výpěstky stoprocentně „bio“ a neobsahují zbytky chemických hnojiv. Stále více lidí si pořizuje i skleníky a pouštějí se do náročnějších druhů, jako je květák nebo brokolice. Ne všichni ale mají zahrádku nebo alespoň balkon. Pro lidi ve městech vznikají ve spolupráci s radnicemi i firmami komunitní zahrady. Po celém Česku jich jsou asi dvě stovky, jen v Praze vzrostl jejich počet na zhruba sedmdesát.

Podle Přibylové ale považují někteří zahrádkaření za příliš náročné, hlavně na čas. Tito lidé se mohou obrátit na profesionální zelináře. Jejich unie vytvořila projekt „zelenina s rodokmenem“, která označuje produkci na území Česka.