Ze školních jídelen fastfoody? Motoristé a premiér ruší vyhlášku o stravování

Už od září 2027 měly děti ve všech školních jídelnách dostávat na talíř nutričně vyvážená jídla bez polotovarů, přemíry cukru a soli. Jenže vyhlášku, která to měla zajistit, chce vláda zásadně upravit a prakticky umožnit školním kuchařkám, aby vařily podle vlastního uvážení. Zárukou kvality má být „zdravý rozum a profesní čest“.

Kvalita školního stravování se dosud řídí pravidly pro výživové hodnoty, která platí už desítky let. Poslední verze je z roku 1993. V uplynulých pěti letech se přitom připravovala úprava, která měla do jídelníčků zařadit více zeleniny, ovoce a luštěnin a omezit cukr i přípravu dětských jídel z polotovarů.

Místo toho ale nejspíš nastane výrazné rozvolnění pravidel. Premiér Andrej Babiš (ANO) podle informací Hospodářských novin vydal ministerstvům zdravotnictví a školství pokyn, aby z vyhlášky zmizely závazné výživové normy určující, co a v jakém množství mohou jídelny dětem servírovat. Normy pro školní stravování by tak přestaly být závazné.

„O změnách jsme začali diskutovat prakticky hned po vzniku nové koalice, teď věřím, že se to podaří. Nedomníváme se, že by stát měl být všeobjímajícím zachráncem všeho lidstva, nahrazovat ve všem rodinu. Svými regulacemi nahrazovat přirozenou inteligenci, schopnosti, vůli a motivaci ředitelů škol, vedoucích jídelen i samotných kuchařů,“ potvrdil iDNES.cz ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé).

Kosti počítat dál jako maso a kečup jako zeleninu. Školní jídelny mají mít rok navíc

Podle něj by školní jídelny měly dostávat maximálně doporučení ohledně obsahu cukru, soli a tuku v jídle. Šťastný tvrdí, že lze dětem uvařit chutné a zdravé jídlo, aniž by „nějaký úředník diktoval soudným, schopným a dostatečně motivovaným lidem, jak mají vařit“.

Chystané rozvolnění podle ministra vychází také z názorů lidí z praxe. „Nebojím se, že budou kuchařky sahat po polotovarech. Když je nebudete nutit nějakými bláznivými vyhláškami k různým recepturám, tak naopak přece nejlevnější a nejzdravější je, že budou používat čerstvé suroviny. Máme tu profesionální čest ředitelů a těch kuchařů. Nejsou tu, aby škodili těm dětem,“ řekl iDNES.cz Šťastný.

Podle expertů ale hrozí, že se změny projeví na zdraví dětí. Předseda Společné sekce bariatrické a metabolické chirurgie České obezitologické společnosti Martin Hrubý považuje změnu za rizikovou. „Ne v každé jídelně je osvícený personál a obávám se, aby se tam neobjevovaly nějaké úlitby, které kvalitu stravy mohou snížit,“ varuje.

„Pro některé skupiny dětí je oběd ve školní jídelně jediným teplým a kvalitním pokrmem za ten den, který není ultrazpracovaný a je vyvážený. To musí zůstat zachováno,“ míní primář dětského oddělení Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice Jan Boženský.

Asociace školních jídelen se k tématu odmítla vyjadřovat, dokud nebudou změny „černé na bílém“. K tomu by ale mohlo dojít už brzy. Podle informací iDNES.cz se další posun očekává zřejmě už příští týden.

Zbytečné chystání?

Na to, že nejpozději od příštího školního roku se bude vařit jinak, se už na řadě škol připravovali. Některé jídelny podle nových pravidel dokonce vaří už nyní, jinde se rekonstruují kuchyně, personál se školí a připravují se upravené receptury nebo celé jídelníčky. To vše v koordinaci se zřizovateli, tedy obcemi, které náklady hradí.

Zápis v lednu, omezené odklady i zdravější jídla. Jaké změny čekají školy

„Víme o tom, že například mnohé malé školy se na změny chystaly velmi vážně. Že stát najednou a nečekaně řadí v oblasti školního stravování zase zpátečku, je pro nás velké rozčarování. Jde především o zdraví a dobré stravovací návyky našich dětí,“ poukazuje Viktor Liška, předseda Asociace společenství obcí.

Podle Šťastného ale k investicím v minulosti vůbec nemělo dojít. „Když se domnívám o něčem, že je to totální nesmysl a je to jako v neprospěch země, nemůžu v tom další desítky let pokračovat. Jen kvůli něčemu, co se tu pár let odehrávalo,“ tvrdí ministr.

Proti plánu se ozývají nejrůznější odborníci na výživu, vzdělávání a školství, ale také dětský ombudsman Martin Beneš, který se se svými výhradami už obrátil na vládu.

„Žádám Vás, abyste původně přijaté změny zachovali a umožnili školním jídelnám, aby je nejprve zavedly a mohly jejich přínosy i případné obtíže vyhodnotit. Nepovažuji za správné rušit nová pravidla dříve, než dostala skutečnou příležitost osvědčit se v praxi. Za zvlášť nevhodné bych považoval úplné odstranění výživových norem pro školní stravování. Takový krok by znamenal ještě výraznější ústup od jasných pravidel, která mají chránit zdraví dětí,“ píše Beneš v dopise adresovaném premiérovi a ministrům Plagovi a Šťastnému.

Chce od nich vědět například to, z jakých odborných podkladů navrhované změny vycházejí a jakou podporu při zavádění nových pravidel plánují ministerstva poskytnout školním jídelnám a jejich zřizovatelům.

Rodiče chtějí jasná pravidla

Vládní záměr se nelíbí ani Unii rodičů. „Rodiče chtějí, aby jejich děti ve škole jedly kvalitně. Spotřební koš není byrokratická překážka, nýbrž jediná záruka, že na talíři neskončí jen to nejlevnější. Rušit ho bez odborné debaty a proti vůli rodičů i samotných jídelen je nezodpovědné,“ říká Angelika Gergelová, předsedkyně Unie rodičů.

Odkazuje přitom na průzkum, podle něhož přes 80 procent lidí požaduje zákaz přípravy školních jídel z ultrazpracovaných instantních potravin. Více než 90 procent respondentů naopak chce pestré složení obědů a větší zastoupení ovoce a zeleniny.

Více než devět z deseti rodičů také požaduje, aby byla jídla připravována v souladu se zdravotními doporučeními. Stejný podíl lidí chce, aby existovala pravidla zajišťující minimální výživovou kvalitu jídel a potravin, k nimž se děti ve školách dostanou.

Česko zaostává, zákaz mobilů ve školách by opozice neměla shazovat, říká expertka

Pravidla pro školní stravování mají všechny evropské země. Think tank Ministr zdraví v souvislosti s aktuální českou debatou upozornil na to, že dřívější pokusy o rozvolnění pravidel nevyšly. Ve Velké Británii se v roce 2010 pokusili nechat sestavování jídelníčků čistě na školních jídelnách. Jenže „osvobozené“ školy začaly ve velkém nabízet slazené nápoje, chipsy, čokoládu a další sladkosti. Do pěti let se proto Británie k povinným pravidlům vrátila.

Ministr Šťastný pro iDNES.cz řekl, že nezná dobré příklady ze zahraničí, kterými by se Česko mohlo inspirovat, a nemá o situaci v Evropě přehled. „Já mám nějaký zdravý rozum, je to můj postoj,“ prohlásil.

Samotnou vyhlášku musí upravit ministerstvo školství. Ministr školství Robert Plaga ani ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba ANO) na dotazy iDNES.cz nereagovali.