Vysoké školy přijdou o stovky milionů korun. Budeme muset propouštět, varují

Vysoké školy dostanou podle návrhu státního rozpočtu v roce 2027 o jednu miliardu korun více. Zároveň jim však končí podpora na rozvoj a obnovu infrastruktury a ve skutečnosti tak přijdou o stovky milionů. Hrozí tak snižování stavů zaměstnanců i přijímaných studentů. „Příští rok budou školy schopny ještě nějak ustát, ale pokud se bude situace opakovat, bude to velice špatné,“ varuje předseda České konference rektorů Milan Pospíšil.

Zatím není jasné, na jaké hodnotě skončí rozpočet ministerstva školství v příštím roce. Letos fungovalo vzdělávání s 281 miliardami korun, v příštím roce má podle návrhu dostat dalších 7 miliard. O dalších penězích bude ještě ministr školství Robert Plaga (ANO) jednat.

„V oblasti vysokých škol počítáme s růstem o jednu miliardu, zároveň však končí dlouhodobý investiční program na rozvoj a obnovu technické základny vysokých škol v hodnotě 12,5 miliardy korun, který jsem zahájil ještě já v předminulém volebním období,“ vysvětlil Plaga pro iDNES.cz.

To jsme nečekali, kritizují experti rozpočet školství. Vyjednám víc, slibuje Plaga

Letos hospodaří vysoké školy s rozpočtem okolo 36 miliard korun, původně však žádaly 41 miliard. Ani v příštím roce to na růst nevypadá.

Ministr v odpovědi také zmínil, že ve výhledu do roku 2028 se mu podařilo vyjednat růst o jednu miliardu a v roce 2029 má jít o dvě miliardy. V oficiálním dokumentu ministerstva financí se však ukazují jiné hodnoty. V roce 2028 jde opravdu o zmíněný růst, v dalším roce však má přibýt pouze 371 milionů korun. Zároveň se také prudce snižuje částka určená na vědu a výzkum a na celkové financování ministerstva školství.

Střednědobý výhled na financování resortu školství v letech 2028 a 2029. | foto: Ministerstvo financí

„Investice do obnovy a rozvoje infrastruktury klesají, a to znamená pokles financování vysokých škol v roce 2027 zhruba o 290 milionů korun. Navýšení provozního rozpočtu představuje pouze nezbytné minimum pro pokrytí očekávaného růstu počtu studentů, nikoli pro rozvoj vysokých škol. Pokud se tento trend nezmění i v dalších letech, mohou být vysoké školy nuceny omezit počty zaměstnanců i nově přijímaných studentů, což by mohlo negativně ovlivnit i kvalitu vzdělávání,“ upozornil Tomáš Kašparovský, předseda Rady vysokých škol a proděkan pro rozvoj a kvalitu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Příští rok zvýšíme daně z hazardu a závislostí. Schillerová o rozpočtu a plánech úspor

Podobně mluví předseda České konference rektorů Milan Pospíšil. „Příští rok budou ještě vysoké školy schopné ustát, dobíhají aktivity financované v rámci programů EU, školy mají rezervy. Pokud by se však situace opakovala i v roce 2028 a 2029, bude to velice špatné. Uděláme však vše pro to, abychom zajistili odpovídající kvalitu studia pro všechny naše zapsané studenty,“ uvedl pro iDNES.cz.

Záleží na Schillerové

Plaga bude ještě o navýšení rozpočtu školství na příští rok jednat s premiérem Andrejem Babišem i ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO). Změny v návrhu státního rozpočtu jsou možné buď do konce září zásahem vlády, nebo později v Poslanecké sněmovně prosazením pozměňovacího návrhu při hlasování.

Plaga by chtěl vyjednat minimálně šest miliard, více peněz pro vysoké školy už v roce 2027 se však nejeví příliš pravděpodobně. Se Schillerovou se na začátku září sešel i šéf České konference rektorů Pospíšil, jednali především o budoucím financování rozvoje na vysokých školách. „Jednání s vládou bude pokračovat, finance pro rok 2027 budou také důležitým bodem jednání na plénu České konference rektorů na začátku října, kde budeme domlouvat konkrétní opatření,“ řekl.

Motoristé budou jednat s Babišem a Schillerovou, kde chtějí ušetřit v rozpočtu

Jednou z možností, kterou by rektoři chtěli financovat další rozvoj, jsou například státem garantované bezúročné či nízkoúročné půjčky s delším odkladem doby splatnosti. „Požadavky veřejných vysokých škol se aktuálně pohybují okolo částky 10 až 15 miliard korun, samozřejmě rozumně rozložené v čase. Uvidíme, co se podaří vyjednat. Velkou část nám pokrývali programy EU, které v příštím roce končí. Bez pomoci státu se neobejdeme,“ doplnil Pospíšil.

Na vysoké školy míří větší počty studentů než dříve, protože maturují silné ročníky. Vyšší počet přihlášek hlásí většina českých univerzit. V roce 2025 bylo prvomaturantů přes 82 tisíc, letos ještě o tři tisíce více.