Vězení rostlinných zabijáků. Patogeny ze zahradnictví tiše hubí české lesy

Vypadají neškodně. Na první pohled neškodný bílý chomáč, ve skutečnosti...

Foto: Tomáš Lánský, MF DNES

Na první pohled je to obyčejný dům. Kdybyste ale nahlédli dovnitř, najdete v lednicích a mrazácích zkumavky a Petriho misky. V nich se množí cosi, co laikovi připomíná obyčejný bílý chomáč plísně. Ve skutečnosti se ale díváte na dokonalé zabijáky.

Jsou to mikroskopické organismy, které ročně celosvětově napáchají miliardové škody. Nezabíjejí ale lidi, nýbrž rostliny. Z české krajiny nám už kvůli nim prakticky zmizely jilmy, plošně odumírají jasany, podél řek vymírají olše a nyní jsou v ohrožení i cenné modříny. A to vše jen proto, že jsme si tyto vetřelce nevědomky sami dovezli. Výzkumný ústav pro krajinu v Průhonicích funguje jako věznice s maximální ostrahou. Pod zámkem, ve sterilním prostředí tu vědci drží stovky kmenů těch nejnebezpečnějších rostlinných patogenů planety: mikroskopických parazitických hub a řasovek.

Dokonalým příkladem je plíseň olšová. Do Evropy byla ke konci minulého století dovezena neznámá plíseň ze Severní Ameriky. Zkřížila se zde s již zavlečeným hybridním druhem a výsledkem je extrémně rychle se šířící patogen.