Zástupci ČT a ČRo se sešli s Pavlem. Jednali o budoucnosti médií i jejich financování

Na Pražském hradě se ve středu sešli zástupci veřejnoprávních médií s prezidentem Petrem Pavlem. K jednání přistoupili zástupce generálního ředitele České televize Milan Fridrich a generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Pozvání přijali i představitelé Evropské vysílací unie. Hlavním tématem byla budoucnost veřejnoprávních médií, a to nejen z hlediska jejich financování.

„Dnešní setkání rezonuje v době, kdy se rozhoduje o budoucnosti a podobě financování médií veřejné služby,“ uvedl Zavoral. Za nejklíčovější faktor označil právě odbornou debatu napříč celým politickým spektrem.

Ocenil také snahu prezidenta přivést toto téma zpět k jednacímu stolu. „Velmi vítám snahu pana prezidenta diskutovat skutečně napříč celou společností o tom, jak má veřejná služba vypadat a jaká je role médií veřejné služby – a teprve poté se bavit o systému financování,“ doplnil s tím, že se dosud postupovalo spíše od konce.

Vzkaz Babišově vládě. Změnu financování ČT a ČRo pečlivě sledujeme, uvedl Brusel

Zmínil také změny financování veřejnoprávních médií v zahraničí, konkrétně ve Francii a Švédsku, přičemž v obou případech vyzdvihl dlouhodobost a odbornost jednání, která k nim vedla.

Připravenost prezidenta ocenil i Fridrich. „Pan prezident byl na setkání perfektně připraven, měl řadu argumentů i příkladů ze zahraničí a v zásadě vyjádřil obavy, které sdílejí jak Česká televize, tak Český rozhlas.“

Uvedl, že s prezidentem hovořili především o pojistkách nezávislosti a předvídatelného financování. „Mluvil o tom, aby česká národní kultura a identita, kterou obě média po desetiletí utvářejí, byly zachovány a nebyly zničeny.“

Zároveň však podle něj debata nemůže být omezena pouze na financování. Zdůraznil pojistky, které budou pro ČT v budoucnosti klíčové. Částku 1,7 miliardy korun určenou pro nový rozpočet ČT následně označil za absurdní a likvidační.

Šetřit na provozu, až pak škrtat pořady a propouštět. Rada ČT žádá krizové scénáře

Na závěr Zavoral ocenil mezinárodní podporu, zejména ze strany Evropské vysílací unie, která podle něj může debatu posunout žádoucím směrem. „Je dobré otevírat toto téma i na půdě Evropského parlamentu, protože řada zemí západně od nás podobnými změnami již prošla a má s nimi své zkušenosti. Myslím, že právě to může celou debatu posunout k lepšímu výsledku.“

Fridrich následně upozornil, že se nesnaží vyvíjet tlak na české činitele. Reakce Evropské vysílací unie, Evropské komise a dalších zahraničních organizací je podle něj spontánní a neorganizovaná. Připomenul také, že ve východoevropském regionu jsou veřejnoprávní média ve většině případů buď nesamostatná, nebo nedostatečně financovaná a marginalizovaná na okraji mediálního trhu.

K otázce omezení produkce a propouštění zaměstnanců se Zavoral vyjadřovat nechtěl. Podle Fridricha by se však v případě České televize mohlo jednat o stovky pracovních míst. „Odhadem by šlo o 25 až 30 procent prostředků určených na výrobu a stovky, možná vyšší stovky zaměstnanců, kteří by v tu chvíli byli nadbytečnými,“ uvedl. Financování by se dotklo i produkce dětského, kulturního či sportovního obsahu, ve kterém by se řešily již zakoupené vysílací licence.

Situace v Evropě

Jednání se zúčastnilo i nejvyšší vedení Evropské vysílací unie v čele s prezidentkou Delphine Ernottovou, viceprezidentkou Cillou Benköovou a generálním ředitelem Noelem Curranem.

„Důvěryhodnost zpráv veřejnoprávních médií je velmi vysoká, zejména ve vaší zemi. A to je obrovská výhoda v době, kdy se veřejnost obává dezinformací a neví, komu věřit,“ řekla Ernottová, podle níž by Češi měli být na svá veřejnoprávní média hrdí.

Zkontroluje NKÚ hospodaření ČT? Opozice má podmínku, pojistku v Ústavě

Stejně jako Zavoral poukázala na Švédsko, kde byla koncesionářská daň zrušena. „Ve Švédsku se podařilo vytvořit ochranná opatření, protože chtěli zachovat nezávislost veřejnoprávních médií. Je to tedy dobrý příklad,“ dodala.

Situace ve Francii je podle jejích slov však mnohem vážnější. Přestože byly koncesionářské poplatky zrušeny i tam, neexistují podle ní žádné skutečné záruky zachování nezávislosti.

Dotkla se i situace veřejnoprávních médií na Ukrajině. „Objem prostředků, které prezident Zelenskyj veřejnoprávním médiím poskytuje, se zvýšil. A nejde jen o zpravodajství – jde také o pořady pro děti a dospělé. Protože když čelíte tak dramatické situaci, potřebujete i určitou formu zábavy, která váš život alespoň trochu zpříjemní,“ doplnila.