Plastika v životní velikosti i věznice. Kde všude si připomínají Václava Havla?

Václav Havel by 5. října oslavil 90. narozeniny. První český prezident, dramatik a disident zanechal svou stopu nejen v politice a kultuře, ale také na mapě Česka. Jeho jméno nesou školy, náměstí, ulice i veřejná prostranství. Připomíná ho dokonce i věznice, kde za komunistického režimu strávil část svého trestu. Podívejte se na vybraná místa, která jsou s Havlem dodnes spojena.

Letiště Havel vítá turisty v Praze

Jeho jméno vítá v Česku miliony cestujících ročně. Pražské ruzyňské letiště nese jméno Václava Havla od roku 2012 a jde patrně o nejznámější místo v zemi pojmenované po prvním českém prezidentovi.

Ruzyňské letiště bylo 5. října 2012 přejmenováno na Letiště Václava Havla Praha.

Návrh krátce po jeho smrti přišel od režiséra Fera Feniče a podpořilo ho více než 80 tisíc lidí. Havel se přitom na letiště vracel opakovaně – právě tady začínaly i končily jeho zahraniční cesty. „Z Ruzyně putoval na Hrad, otevřel nám svět a my jsme se otevřeli světu,“ vysvětloval Fenič svůj návrh.

Přejmenování se uskutečnilo symbolicky při příležitosti Havlových nedožitých 76. narozenin, necelý rok po jeho smrti. Z původního Letiště Praha-Ruzyně se 5. října 2012 stalo Letiště Václava Havla Praha. Slavnostního ceremoniálu se tehdy účastnila Havlova vdova Dagmar Havlová či tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Volba letiště nebyla náhodná. Právě Havel se po pádu komunistického režimu stal pro zahraničí jedním z nejvýraznějších symbolů nové demokratické České republiky. Jeho jméno tak dnes vidí řada lidí ještě dříve, než vůbec dorazí do Prahy.

Psací stroj, pero, kuchařky a gramodesky, letiště má unikátní portrét Havla

Havel tu však není jen na cedulích. V příletové hale Terminálu 2 mohou cestující vidět také jeho neobvyklý portrét od sochaře Patrika Proška. Tvoří ho více než 3 tisíce předmětů a dokumentů spojených s Havlovým životem. Z běžného pohledu připomínají změť věcí, z jediného místa se ale poskládají do prezidentovy tváře.

Praha Náměstí dramatika mezi divadly

Symboličtější místo pro Havlovo náměstí by se hledalo jen těžko. Piazzetta mezi historickou budovou Národního divadla a Novou scénou dostala jméno Václava Havla v říjnu 2016, při příležitosti jeho nedožitých 80. narozenin.

Náměstí Václava Havla v Praze

Podnět k přejmenování tehdy vzešel přímo od ředitele Národního divadla Jana Buriana. Volba místa měla jasnou symboliku, Havel byl totiž dávno předtím, než se stal prezidentem, především dramatikem.

Tehdejší pražská primátorka Adriana Krnáčová rozhodnutí vysvětlovala slovy, že prostor podle ní vystihuje to, „o co Havel usiloval“ – tedy setkávání, diskusi, svobodné myšlení a humanitu.

Při slavnostním odhalení nové cedule vzniklo na náměstí také velké červené srdce od sochaře Kurta Gebauera. První vzkazy na něj napsali Dagmar Havlová, herečka Vlasta Chramostová, primátorka, ministr kultury Daniel Herman a ředitel Národního divadla Jan Burian.

Srdce odkazuje na symbol, který Havel po desetiletí připojoval ke svému podpisu.

Věznice Bory Vězeň číslo 2789

Možná žádné místo nevystihuje Havlův životní příběh tak výrazně jako plzeňské Bory. Muž, který se po pádu komunistického režimu stal prezidentem, zde předtím strávil osmnáct měsíců jako politický vězeň.

Odhalení pamětní desky Václava Havla na zdi věznice v Plzni na Borech (5. října 2016)

Na budově věznice dnes jeho pobyt připomíná pamětní deska odhalená v říjnu 2016, symbolicky k Havlovým nedožitým 80. narozeninám. Neobjevuje se na ní jen jeho jméno. Nese také číslo 2789, které měl Havel ve vězení přidělené.

Tady byl vězněn pozdější prezident. Deska na Borech připomíná Havla

Autor desky František Bálek do ní zakomponoval i další Havlovy symboly – typické srdce a „vibrující“ písmeno R, odkazující na prezidentovo charakteristické ráčkování. „Václav Havel by si určitě nepřál honosnou desku, proto jsme nevolili bronz, ale ocel,“ vysvětloval Bálek.

Školy Václava Havla V jedné studoval s Formanem

V Poděbradech nejde o náhodné pojmenování. Václav Havel zde skutečně studoval a potkával se tu s lidmi, kteří se později sami stali slavnými. Mezi jeho spolužáky patřil například budoucí oscarový režisér Miloš Forman, školou prošli také bratři Mašínové.

Škola v Poděbradech nese jméno zesnulého exprezidenta Václava Havla.

Právě proto město krátce po Havlově smrti rozhodlo, že základní škola Na Valech ponese jeho jméno. Slavnostní odhalení nápisu Základní škola Václava Havla se uskutečnilo 18. ledna 2012, přesně měsíc po prezidentově smrti. Škola se tak stala první základní školou v Česku, která po něm dostala jméno. „Václava Havla by v době, kdy v Poděbradech studoval, ani ve snu nenapadlo, že tu po něm bude pojmenovaná škola,“ řekl tehdy jeho bývalý mluvčí Ladislav Špaček.

Škola, do které jako kluk chodil Václav Havel, může nést jeho jméno

Poděbrady ale nejsou jediným místem, kde Havlovo jméno najdeme na školní budově. Také ve Žďárci Havel jako dítě chodil do školy a jeho rodina měla nedaleko letní sídlo Havlov, kde trávil část dětství. Místní škola dnes proto nese název ZŠ a MŠ Václava Havla Žďárec.

Třetí školu najdeme v Kralupech nad Vltavou. Původně šlo o ZŠ Revoluční, Havlovo jméno přijala v roce 2012. Tady už ale osobní vazba chybí, Havel v Kralupech jako žák nestudoval. Škola si jeho jméno přesto zvolila jako připomínku jeho osobnosti a odkazu.

Litoměřice Busta se dívá přímo na pivovar

Litoměřice mají jedno z míst, kde je Havlova připomínka opravdu nepřehlédnutelná. Park Václava Havla poblíž gotického hradu se původně jmenoval Pod Hvězdárnou. Zastupitelé ho po prezidentovi přejmenovali v lednu 2012, jen několik týdnů po jeho smrti.

Dagmar Havlová byla s bustou svého muže v litoměřickém parku spokojená.

O několik měsíců později v něm přibyla také bronzová busta Václava Havla od litoměřické sochařky Alžběty Kumstátové. Slavnostně ji 8. října 2012 odhalila Havlova manželka Dagmar Havlová, která tehdy práci autorky pochválila slovy: „Je to Václav přirozený, dobrý.“ Na bustu přispěli také sami obyvatelé. Ve veřejné sbírce se vybralo zhruba 100 tisíc korun.

Litoměřice ukázaly Havlovu bustu, z parku se bude dívat na pivovar

Zajímavé je i samotné umístění. Havel se z kamenného podstavce dívá přes park směrem k litoměřickému pivovaru. Podle tehdejšího starosty Ladislava Chlupáče nešlo o náhodu. S pivovarem měl být totiž spojen i Havlův vztah k Litoměřicím a jeho návštěva města.

Trutnov Havel v životní velikosti

Také podkrkonošský Trutnov patřil k místům, ke kterým měl Václav Havel opravdu blízko. V 70. letech pracoval jako dělník v místním pivovaru, nedaleko města měl pak chalupu Hrádeček, kam se uchyloval už za normalizace a kde se scházeli disidenti i další lidé z tehdejšího kulturního undergroundu.

Zakladatel trutnovského festivalu Martin Věchet nejprve nasadil indiánskou čelenku sochaři Michalu Gabrielovi, poté i nové soše Václava Havla. (5. října 2023)

Havlův vztah k regionu připomíná také Trutnoff Open Air Festival, jedna z nejstarších českých hudebních přehlídek, jejímž zakladatelem je Martin Věchet. Havel festival navštěvoval a v roce 2007 na něm dokonce dostal indiánskou čelenku a symbolicky byl jmenován jeho „náčelníkem“. V roce 2010 mu pak město udělilo Kulturní cenu.

Václav Havel bubnuje na barely při trutnovském festivalu v roce 2009.

Dnes Havla v Trutnově připomíná také nábřeží Václava Havla podél řeky Úpy, které tak bylo pojmenováno v roce 2017. A od roku 2023 stojí jeho socha také před kinem Vesmír. Sochař Michal Gabriel ji vytvořil z více než dvoutunové nerezové konstrukce. Havlova postava z ní vystupuje v životní velikosti a podle dopadu světla se její podoba mění. Pomník byl odhalen 5. října 2023, v den Havlových nedožitých 87. narozenin.

Při odhalení nechyběl ani Věchet. Na novou sochu znovu nasadil indiánskou čelenku. Stejnou, jakou před lety nasadil samotnému Havlovi.

Hradec Králové První pokus nevyšel

V Hradci Králové se Havlovo jméno objevilo na náměstí až na druhý pokus. Už v roce 2012 se objevila myšlenka přejmenovat po bývalém prezidentovi náměstí Svobody. Návrh však tehdy vyvolal velkou politickou debatu a o jeden jediný hlas neprošel.

Malé náměstí v kampusu Univerzity Hradec Králové, které nese jméno Václava Havla.

O sedm let později přišla Univerzita Hradec Králové s jiným řešením – pojmenovat po Havlovi dosud bezejmenný prostor s fontánou a lavičkami přímo v kampusu Na Soutoku. Tentokrát zastupitelé návrh schválili téměř jednomyslně.

Náměstí Václava Havla bylo slavnostně pojmenováno v předvečer 30. výročí listopadových událostí 16. listopadu 2019. Do kampusu tehdy dorazilo zhruba 500 lidí. Studenti při té příležitosti odhalili také pamětní desku věnovanou bojovníkům proti totalitním režimům. Na ní je Havlův citát: „Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.“

Výběr univerzitního prostoru nebyl náhodný. Univerzita chtěla propojit Havlovo jméno především se studenty a událostmi roku 1989. Rektor Kamil Kuča tehdy připomínal, že právě studenti byli katalyzátorem zásadních společenských změn.

Litomyšl Náměstí i srdce z nedohořelých svíček

Václav Havel měl blízko také k historické Litomyšli. V roce 1994 sem například pozval sedm prezidentů středoevropských zemí, aby společně debatovali o budoucnosti regionu. Po jeho smrti se radnice rozhodla jeho vztah k městu připomenout hned několika způsoby.

Litomyšl oslavila 100. výročí vzniku samostatné Československé republiky také originálně rozšířenou instalací dosavadního voskového Srdce pro Václava Havla v zámeckém sklepení.

Část zámeckého návrší mezi zámkem a piaristickým kostelem se v roce 2019 přejmenovala na náměstí Václava Havla. O pojmenování zastupitelé přitom rozhodli poměrně těsně. Návrh prošel většinou jediného hlasu. Slavnostní odhalení názvu se uskutečnilo 17. listopadu, přesně 30 let po sametové revoluci.

Havel přivezl do Litomyšle sedm prezidentů i španělského krále

Jen kousek odtud je další výrazná připomínka. V podzemí litomyšlského zámku je od roku 2014 trvale vystaveno Srdce pro Václava Havla, které vytvořili výtvarníci Lukáš Gavlovský a Roman Švejda z vosku svíček zapálených po Havlově smrti. Obří otevřené srdce původně vzniklo jako dočasná instalace v Praze, po několika výstavách ale našlo své stálé místo právě zde.

Lavičky Místa, kde se má hlavně mluvit

Havlovo jméno najdeme nejen na školách, náměstích nebo letišti. Připomínají ho také desítky laviček, které jsou rozeseté po Česku i ve světě. Projekt Laviček Václava Havla vznikl z nápadu architekta a designéra Bořka Šípka. Dvě křesla spojená kulatým stolem, kterým prorůstá strom mají být nejen památníkem, ale především místem, kde se lidé zastaví a budou spolu mluvit.

Lavička Václava Havla v Karlových Varech

První lavička vznikla v říjnu 2013 na Georgetown University ve Washingtonu, kde ji slavnostně odhalili mimo jiné bývalá první dáma Dagmar Havlová, exministryně zahraničních věcí Spojených států Madeleine Albrightová a kněz Tomáš Halík. „Ta lavička symbolizuje ochotu sednout si za jeden stůl a hovořit spolu. A to si myslím, že je také důležitý odkaz Václava Havla: I když jsme lidé různých názorů, různého politického přesvědčení, různého náboženského přesvědčení, přece jenom je strašně důležité, abychom si sedli za jeden stůl a hovořili spolu a společně hledali pravdu,“ řekl tehdy Havlův blízký přítel Halík.

Do Česka se projekt dostal o několik měsíců později. V květnu roku 2014 byla první česká Lavička Václava Havla instalována na Maltézském náměstí v Praze. Od té doby přibývají další. Najdeme je například v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Plzni, Karlových Varech, Liberci, Olomouci nebo Poděbradech, ale také v Barceloně, Bruselu, Paříži, Tokiu či Thaj-peji.

Zatím poslední, 62. lavička, byla letos v září odhalena na Mariánském náměstí před budovou Nové radnice v Praze.