Nejde o rasu, ale o zvyky. Češi se bojí, že nás převálcuje cizí kultura, říká socioložka

Češi mají rádi svou zemi, rodinu i vlastní pravidla. Migrace jim nevadí sama o sobě, obávají se však kultur, které podle nich nerespektují český způsob života. Ukázal to rozsáhlý výzkum Institutu Solvo, který v Rozstřelu na iDNES.cz představila socioložka Jana Hamanová, ředitelka agentury SC&C. Výzkum zároveň odhalil, že Češi jsou „panelákový národ“, rodinu staví nad stát a navzdory své pověsti nejsou tak ateističtí, jak o sobě tvrdí.

Češi o sobě rádi říkají, že žijí v rozdělené společnosti. Když ale výzkumníci Institutu Solvo objeli republiku a posadili ke společnému stolu lidi různých generací, profesí i politických názorů, zjistili něco jiného. „Ať jsme byli s průzkumem kdekoliv, ukazovalo se, že lidé mají překvapivě mnoho společného. Potřebují rodinu, záleží jim na češtině a na tom, jaká je Česká republika,“ vysvětluje socioložka Jana Hamanová.

Právě rodina se podle výzkumu ukázala jako nejsilnější hodnota české společnosti. Dokonce 88 procent respondentů uvedlo, že je pro ně důležitější než stát. „Rodina je pro nás jako Čechy úplný základ. Do určité míry je ještě důležitější než vlast nebo země,“ řekla Hamanová.

13 fotografií

Podle ní je to jeden z důvodů, proč Češi často přemýšlejí konkrétně a prakticky. Zatímco stát je pro ně abstraktní pojem, rodina je něco, co si dokáže představit každý.

Strach z cizí kultury, panelákový národ

Výrazné téma představovala ve výzkumu také migrace. Podle Hamanové se ukázalo, že odpor části společnosti nesouvisí primárně s etnickým původem nebo barvou pleti. „Není to o barvě pleti. Je to o zvycích a kultuře lidí, která je odlišná od té naší,“ uvedla.

Právě proto podle ní Češi hodnotí pozitivně například Vietnamce, zatímco mnohem větší nedůvěru vyvolávají skupiny, které si spojují s odlišnými kulturními normami. „Obáváme se, že jejich kultura bude agresivnější než naše a že nás převálcuje. Že nás nebude respektovat a bude prosazovat vlastní pravidla,“ popsala socioložka.

Podle ní se v diskusích často objevovaly obavy o postavení žen nebo strach, že nově příchozí nebudou respektovat místní zvyklosti. „Je nám vlastně jedno, že tady tito lidé budou žít. Chceme ale, aby se chovali tak, jak jsme zvyklí v České republice,“ shrnula.

Jedním z nejzajímavějších momentů výzkumu bylo zadání, ve kterém měli lidé popsat Českou republiku jako dům. Výsledek výzkumníky překvapil. „Vyšlo nám, že Česko by bylo opravený panelák. Všechno funguje, všechno máte blízko, školu, obchod, zastávku, přírodu i sportoviště,“ popsala Hamanová.

Středobodem Čechů je rodina. Hrdí jsou na historii, sport a zlaté české ručičky

Součástí tohoto obrazu se stal i pojem „Big Brother v teplácích“. „Pořád na sebe tak trochu dohlížíme. Zajímá nás, kdo do našeho domu vstupuje, co kdo dělá, co má a nemá,“ vysvětlila socioložka. Nejde podle ní o nedůvěru v pravém slova smyslu, ale spíše o zakořeněnou potřebu mít přehled o svém okolí a chránit prostor, který lidé považují za svůj.

Milujeme svou zemi, ale nevěříme politikům

Výzkum zároveň ukázal, že Češi jsou mnohem větší vlastenci, než se často tvrdí. „Mají rádi svou zemi, svůj jazyk, přírodu, tradice i historické památky,“ uvedla Hamanová.

Národní hrdost přitom podle ní neodmítá ani nejmladší generace, přestože je výrazně více propojená s Evropou a světem. Na druhé straně existuje oblast, za kterou se Češi dlouhodobě stydí. „Pořád jsou to politici,“ konstatovala socioložka. Respondenti podle ní opakovaně mluvili o tom, že by si přáli čestné a důvěryhodné představitele státu.

Hostem pořadu Rozstřel moderátora Vladimíra Vokála byla Jana Hamanová, ředitelka SC&C.

Zajímavé výsledky přinesla také otázka víry. Češi o sobě rádi říkají, že jsou nejateističtějším národem na světě. Podle Hamanové je realita složitější. „My nejsme ateisté v tom smyslu, že bychom nevěřili v nic. Spíše odmítáme instituci církve,“ vysvětlila. Podle ní je v české společnosti stále silná nedůvěra vůči organizovaným církvím, která vychází jak z historických zkušeností, tak z období komunistického režimu.

Mnoho lidí však zároveň připouští existenci vyššího principu, něčeho, co člověka přesahuje. „Problém u nás není víra. Problém je církev,“ shrnula socioložka.

Výzkum Institutu Solvo tak ukázal obraz společnosti, která je mnohem soudržnější, než se na první pohled zdá. Češi se podle něj shodnou na důležitosti rodiny, práce, jazyka i vlastní země. A přestože o sobě často mluví jako o rozděleném národě, při osobním setkání si podle Hamanové rozumějí mnohem více, než sami tuší.