Přes 20 tisíc zachráněných životů. Sokolové opět darovali krev

Deset minut času a půl litru krve. Tolik darovali jednotliví účastníci akce Sokolská kapka krve, která proběhla ve spolupráci s Ústřední vojenskou nemocnicí v Praze (ÚVN). Podobné iniciativy vítá přednosta Ústavu laboratorní medicíny hematologie a transfuziologie ÚVN Miloš Bohoněk. Podle něho pomáhají mimo jiné získávat nové a potřebné prvodárce. „Téměř každá krev se navíc použije na několikrát,“ dodává.

Projekt Sokolská kapka krve funguje od roku 2015, kdy s nápadem na jeho založení přišel člen sokolské obce Vít Jakoubek. Od té doby dokázala tato iniciativa podle dat České obce sokolské zachránit na 21 tisíc lidských životů.

Kdo nemůže darovat, může inspirovat. O dojemných příbězích Sparťanské krve

„Je to neuvěřitelný projekt, založil ho pan Jakubek, který je lékař a ví, jak je tekutina jako krev vzácná. A kdo jiný má pomáhat než Sokolové,“ popisuje zrod nápadu 1. místostarostka České obce sokolské Kamila Šolcová.

Podle ní počet lidí zapojených do projektu stoupá a vyzdvihuje také mimořádné úspěšný loňský rok. „V roce 2025 jsme trhli rekord a dostali jsme se přes tisíc provedených odběrů. Uplynulý rok byl rekordní i v počtu prvodárců, těch jsme získali 140,“ říká Šolcová.

Za uplynulých jedenáct let sokolové v rámci projektu odevzdali téměř 3 141 litrů krve, z toho 452 minulý rok. Letos v pražském sídle Sokolů v Tyršově domě proběhlo na 49 odběrů, původně registrovaných bylo na dnešek 61. Sedm lidí krev darovalo poprvé, informovala po skončení akce mluvčí České obce sokolské Johana Homolová. Akce se koná dvakrát do roka.

Mladých přichází málo. Nemocnice hlásí výrazný úbytek prvodárců krve

I Šolcová při rozhovoru přiznala, že je letošní odběr její první a doposud jí v zapojení bránily obavy. „Mně je 45 let a jsem až nyní prvodárcem. Strach naprosto chápu, je to zcela oprávněné. Mě motivoval veřejný příslib, který jsem dala,“ popisuje vlastní pocity těsně před odběrem.

Svým přístupem by ráda povzbudila další. „Do akce se může zapojit i veřejnost, není potřeba předkládat členský průkaz,“ dodává.

Do letošního ročníku se zapojili také zástupci dolní komory parlamentu a poprvé dobrovolně krev daroval i vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Martin Plíšek. „K projektu České obce sokolské jsme se připojili v rámci projektu Aktivní Sněmovna, který podporuje zdravý životní styl poslanců a zaměstnanců Sněmovny,“ říká Plíšek.

„Dnes se zúčastnilo přibližně osm zaměstnanců a poslanců Sněmovny,“ přibližuje. Kteří poslanci konkrétně, neprozradil. Řada z nich podle něj ale krev daruje dlouhodobě a zapojení do sokolské iniciativy je tak dalším krokem. „Je to poprvé, co tuto možnost máme, a počítáme s tím, že se akce zúčastníme i do budoucna,“ avizuje Plíšek.

Potřebujeme mladé dárce

Proč jsou podobné iniciativy důležité, popsal pro iDNES.cz přednosta ústavu hematologie ÚVN Miloš Bohoněk. „Akce, jako ta dnešní, jsou velmi žádoucí. Jednak nám umožňují odebrat velké množství krve od dárců, kteří navíc mohou přijít na místo, jež je jim blízké a nemusí do nemocnice. Ale hlavně nám tyto akce přinášejí řadu nových dárců,“ říká.

Právě počet lidí darujících krev je z důvodu stárnutí populace celoevropským problémem. „Vzhledem k tomu, že jsou určitá věková omezení a starší lidé mají více chorob, je demografie problém,“ upozorňuje Bohoněk. Apeluje na zapojení mladších generací, které v registru díky lepší fyzické kondici déle vydrží.

Krve není nikdy dost. Její dárci stárnou, mladí k odběrům ve velkém nechodí

Většina odebrané krve navíc poslouží k mnoha účelům. „Téměř každá krev se použije na několikrát. Z jedné odebrané jednotky krve dokážeme vyrobit červené krvinky, plazmu, případně krevní destičky,“ popisuje Bohoněk. Dobrovolníci tak mohou pomoci například pacientům, kteří v důsledku úrazu či operace přišli o velké množství krve, nebo lidem onkologicky nemocným.

Za deset minut je hotovo

Odběr může absolvovat prakticky každý, ačkoli i zde existují určitá omezení. „Může se stát, že přijde dárce, který měl v posledních čtrnácti dnech klíště, cestoval do destinace s omezením nebo nemá dostatek hemoglobinu,“ uvádí možné komplikace zabraňující odběru staniční sestra z transfuzní stanice ÚVN Eva Stašková.

Bohoněk dodává, že kromě věkových kritérií a řady chorob, které odběr vylučují, hraje roli také to, zda v posledních měsících člověk neprodělal operaci. Vhodní podle něj nejsou ani dárci těsně po tetování. Naopak překážkou při darování krve není to, zda je daný zájemce kuřák.

„Každá odebraná krev se vyšetřuje na syfilis, HIV a žloutenku. Pokud by se objevila pozitivita, pak se dárce kontaktuje a jeho vzorek se zlikviduje,“ dodává Stašková.

Příprava na samotný odběr není nijak komplikovaná. „Dárcům doporučujeme se ráno nasnídat, vypít alespoň o hrníček více čaje nebo vody,“ říká Stašková. Lehkou snídani například v podobě rohlíku či vánočky doporučuje také Bohoněk, odběry nalačno jsou totiž určené pro jiné typy vyšetření.

Po odběru následuje vyplnění dotazníku a krátké sezení s lékařem, který posoudí dárcův stav a na místě příchozímu změří fyziologické funkce včetně teploty tlaku a hemoglobinu.

„Samotný vpich a vlastní odběr trvá necelých deset minut. Celý čas strávený na transfuzní stanici zabere dárci včetně registrace a následného odpočinku a občerstvení maximálně 45 minut,“ motivuje k dárcovství přednosta hematologického oddělení.