Rytíři a šlechta se rozloučí se zemřelým velkopřevorem Karlem Paarem

Kdysi jsem se Karla Paara ptal, jestli si do kolonky povolání píše jako zaměstnání „rytíř“. Rezolutně to odmítl. Do takové kolonky by si napsal jen regionální šéf, českou větev starobylého rytířského řádu totiž řídil dlouhá léta. Emeritní velkopřevor Maltézských rytířů Karel Paar zemřel minulý týden v Praze. V pátek se s ním rytíři a rodina rozloučí na zádušní mši.

České velkopřevorství Maltézských rytířů je nejstarší na světě. Do Čech rytíře povolal přímo ze Svaté země kníže Vladislav v polovině 12. století. Na Malé Straně v Praze získali kostel Panny Marie, ve Strakonicích hrad a v celé zemi začali budovat špitály. Rytíři měli také chránit nově vybudovaný Juditin most, protože tehdy ještě neměla Malá Strana hradby. Na stejném místě u Karlova mostu sídlí řád s přestávkou v době komunistické totality dodnes.

Karel Paar byl v čele české větve starobylého rytířské řádu dvakrát, nejprveho řídil v exilu ve Vídni v letech 1981-1988, když ve funci vystřídal Karla Schwarzenberga, otce známého politika. Pak 15 let fungoval v řádové vládě v Římě. Podruhé šéfoval velkopřevorství už v Praze, v letech 2004-2011. Byl 65. českým velkopřevorem.

Poutavě vyprávěl o tom, kolik se toho v Praze a v Česku za dlouhá desetiletí, kdy žil v cizině, změnilo. Češtinu ale nikdy nezapomněl. „Psali jsme s bratrem otci česky dopisy, otec nám ty dopisy posílal zpátky opravené,“ vzpomínal Paar.

Vyrůstal na zámku v Bechyni

Narodil se 4. ledna 1934 v Praze jako mladší syn knížete Alfonse Paara a Žofie, rozené hraběnky Schlitzové z Görtzu. Rodina žila na zámku v Bechyni, kde Karel s bratrem Alfonsem a sestrou Eleonorou navštěvovali školu a byli vychováváni v českém prostředí. Paar vzpomínal na to, jak vyrůstal na zámečku v černické oboře a přes bechyňské náměstí běhal ze zámku do školy.

Po komunistické puči rodina přestěhovala do Švýcarska. Karel ve Švýcarsku dostudoval a v roce 1954 se přestěhoval do Rakouska. Do řádu je přihlásil otec, byla to rodinná tradice z dob, kdy se členy řádu mohli stát jen šlechtici. Nejdříve byl aktivní v maltézské špitální službě, pak vstoupil do noviciát a nakonec složil věčné sliby. Stal se profesním rytířem řádu a tím zůstal až do smrti.

Závěr života strávil snahou získat zpět rodinný majetek, zámek a panství v Bechyni, které dostal zpět v restitucích jeho starším bratr, ale špatným podnikatelským rozhodnutím o ně přišel.

Zemřel Karel Eduard Paar. Emeritnímu českému velkopřevorovi bylo 92 let

Na konci života žil v Praze na Vyšehradě. Zemřel v pátek 25. září v pražské nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Pohřben bude do rodinné hrobky v Hartbergu v Rakousku.

Pohřební mše se bude konat v pátek 2. října 2026 v 11 hodin v kostele Panny Marie pod řetězem v Lázeňské ulici na pražské Malé Straně.

Rodina zdědila červenou růži, erb Rožmberků

Rod Paarů byl přitom v Čechách usazen od 17. století. V 18. století zdědil po jedné větvi Šternberků Bechyni, kde rodina žila až do roku 1948.

Paarové dostali od císaře privilegium na organizování pošty v Čechách, Rakousku i Uhrách byli první, kdo provozoval poštovní systém. V dobách Marie Terezie ale přišel podle Paara stát na to, že by to mohl sám provozovat a poštu od šlechticů koupil. Paarům zůstal jen titul, Karlův otec a další mužští členové rodiny byli titulární nejvyšší dědičný poštmistr.

Při rozloučení s knížetem se vybralo 2,5 milionu, část půjde na pomoc Ukrajině

Dalším sňatkem získali do erbu rožmberskou růži. Jeden z Paarů si vzal poslední příslušnici rodu Švamberků, kteří byli dědici Rožmberků. Pak požádal císaře o polepšení erbu a získal do něj jak švamberskou labuť, tak rožmberskou růži.