Válku nevyhrajete jen s letadly a drony, říká bývalý pilot královského letectva

Fred Streefland sloužil šestnáct let v Nizozemském královském letectvu jako specialista vojenské rozvědky na ruské zbraňové systémy. Radil také pilotům F-16, velitelům leteckých základen a generálnímu tajemníkovi NATO. V rozhovoru pro iDNES.cz mluví o tom, proč tanky budou ve válce potřeba vždycky, nebo o slabinách zemí v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Jak vypadají kybernetické války ve věku umělé inteligence?
To je dobrá otázka. Protože to, co vidím poslední měsíce, a to přinejmenším v Nizozemsku, ale pravděpodobně i tady v Česku, je hodně incidentů. Zaznamenáváme mnoho případů narušení. Podle mě je tedy naprosto jasné, což potvrzují i naše zpravodajské informace o hrozbách, že hackeři využívají ke svým útokům umělou inteligenci. Jejich útoky jsou rychlejší.

K tomu se v podstatě používá umělá inteligence. Své útoky zdokonalují. K přípravě a vytvoření dobrého phishingového e-mailu tedy používají umělou inteligenci. Používají ji také k vyhledávání zranitelností. Na druhou stranu my, jako obránci, používáme při obraně také umělou inteligenci. V rámci kontrolních bodů tak činíme od roku 2015. Mnoho lidí to neví.

Proč však mnohé země reagují až po útoku?
Samozřejmě většina států o útoku promluví až s odstupem času.

Co si ale myslíte o nějaké proaktivní obraně zemí?
Myslím, že existuje několik důvodů, proč se to děje. Vidíte, že země, vlády, reagují po narušení. Pokud chcete být proaktivní, pokud chcete být preventivní, znamená to, že musíte do svého zabezpečení investovat předem. Neznám mnoho vlád, které by byly ochotné investovat peníze daňových poplatníků do věcí, které se nemusí stát. Podstupují tedy riziko, že když se něco stane, tak to vyřešíme. Jde tedy o to investovat s předstihem.

Klíčová pomoc. Nebe nad Kyjevem střeží tajná letka pilotů z USA a Nizozemska

Na druhou stranu v dnešní době existují možnosti, jak se připravit a zabránit tomu. To však opět vyžaduje investice předem. Totéž platí pro organizace. Organizace, které berou kybernetickou bezpečnost vážně, můžete brát vážně i vy.

Všechny ostatní společnosti, které to neberou příliš vážně, budou mít problém. A myslím, že to je důvod, proč je pro vlády těžké říct občanům: „Budeme hodně investovat do kybernetické bezpečnosti.“ Nemáte totiž žádnou záruku. Takže vládám rozumím.

Fred Streefland Bývalý podplukovník Nizozemského královského letectva ve své šestnáctileté vojenské praxi analyzoval ruské zbraňové systémy a radil pilotům F-16, velitelům leteckých základen a generálnímu tajemníkovi NATO. Nyní se věnuje boji s kyberzločinem a pomáhá chránit organizace po celém světě. Zdroj: Check Point Software Technologies

Většina zemí má fyzickou armádu, tedy letadla, tanky a vojáky. Změní se to časem a budou mít státy také kyberbezpečnostní armády?
Nemyslím si, že se to úplně změní. Uvidíme posun. Dnes ale vidíme, že válku nevyhrajete jen s kybernetickou bezpečností. Válku nevyhrajete jen s letadly a drony. Potřebujete bojové jednotky na zemi. Tanky budou potřeba vždycky.

Vždy budete potřebovat námořnictvo, když se bude mluvit o mořích a přístavech. Fyzické válečné prostředky tu budou vždycky.

Nicméně vidím změnu. Posouváme se více k hybridní válce dříve než kdykoli předtím. Ze všeho nejvíce ale teď vidíme drony. Také v rámci dronů totiž vidíme kybernetickou válku. Například obránci se snaží drony svést nebo rušit.

Takže si myslím, že by mělo dojít k posunu v tom, že se bude více využívat kybernetická bezpečnost, ale v budoucnu se nikdy nedočkáte pouze kybernetické války dronů. V budoucnu budeme svědky více bezpilotních letounů a kybernetické bezpečnosti v každé válce. Ale tanky, vojenské jednotky na zemi, námořnictvo, lodě, letadla tady budou vždycky.

Jak kyberzločinci využívají umělou inteligenci?
V budoucnu může být umělá inteligence lepší než lidští hackeři. Nyní víme, že lidští hackeři už umělou inteligenci používají, a to v různých formách a oblastech.

Existuje mnoho způsobů, jak zaútočit na samotnou umělou inteligenci. Existuje také mnoho způsobů, jak ovlivnit útoky pomocí umělé inteligence. Největší obavy mi však dělá přijetí umělé inteligence organizacemi, což přináší spoustu rizik. To je podle mého názoru nejzávažnější problém.

Jsou organizace v Evropě připraveny na AI?
Mnoho organizací v Evropě nechápe rizika spojená s používáním umělé inteligence. Umělá inteligence přináší spoustu výhod. Jde však o to, aby se s ní pracovalo bezpečným způsobem. Říkám tedy – ano, dělejte to, ale bezpečně.

Útoků ruských dronů v Rumunsku přibývá. Hrozí i Česku, varuje velvyslanec

Když budeme mluvit o útocích na kritickou infrastrukturu, což už jsme ve světě viděli. Je kritická infrastruktura dobře zabezpečena, nebo existují nějaká hluchá místa?
Je to obecně největší útočný prostor, protože kritická infrastruktura je tvořena zařízeními, stroji a počítači, které byly vyvinuty v 60., 70. a 80. letech minulého století. Nebyly vytvořeny pro internet. Nebyly vůbec vytvořeny pro útočníky s umělou inteligencí.

Proto si myslím, že kritická infrastruktura je oblast, kterou musíme bezpodmínečně považovat za naši prioritu. Proč? Pokud se totiž nabouráte do kritické infrastruktury, dočkáte se fyzické reakce. Buď budou umírat lidé, nebo věci vybuchnou. Ne nadarmo se jí říká kritická infrastruktura.

Teď přejdu ke svým třem zásadám, které jsou klíčové pro obranu organizace nebo země. A to je v podstatě první věc, kterou jako CISO (vedoucí pracovník v organizaci, který zodpovídá za informační a kybernetickou bezpečnost – pozn. red.) nebo obránce potřebujete vědět. V první řadě musíte rozumět oboru. Druhou věcí je plné zviditelnění. Třetí zásadou je ovládat se.

Můžete to rozvést?
První z nich je porozumět podnikání. Jako bezpečnostní pracovník nebo CISO jste zodpovědní za řízení rizik tak, aby firma mohla vykonávat svou činnost.

Druhým bodem je plná viditelnost. A proč chcete úplnou viditelnost? Nechcete mít mrtvá místa. Protože pokud máte mrtvý úhel, nemůžete chránit to, co nevidíte. Je to tak jednoduché.

A konečně pod kontrolou. Chcete mít vše pod kontrolou. A tím mám na mysli digitální suverenitu. Přece nechcete, aby Donald Trump měl vypínač, aby řekl: „Hej, nemám vás rád. Vypínám Microsoft.“ Proto nechcete, aby někdo jiný řídil vaši oblast, vaši organizaci, vaši vládu.

Jsou tedy tři věci, které mám stále na paměti. Pochopit podnikání, pochopit, že jste prostředníkem podnikání. Plná viditelnost. A za třetí být digitálním suverénem.

Vrátím se k druhé části, protože podle mě je relativně jednoduché nabourat chlazení datového centra. Já to zvládnu. Už jsem to udělal. Mohl bych ukázat, že dokážu hacknout více než 400 datových center v Evropě, protože vím, kde hledat.

„I měděné dráty jsou z Číny.“ Hacker nachytal ruské úředníky, řešili výrobu dronů

To zní trochu strašidelně...
Když to dokážu já, dokáže to i ruský hacker. Musíme zvýšit povědomí o tom, že musíme postupovat z celkového bezpečnostního hlediska.

Dělají Česko nebo jiné evropské země v tomto ohledu věci správně?
Země a vlády musí používat zdravý rozum. To je to nejtěžší. Za druhé je nutné se ujistit, že země bere kybernetickou bezpečnost vážně. Což znamená, že do ní musí investovat předem. To je docela těžké.

Třetí věc, kterou mohou země udělat, a některé to dělají, je reakce na incidenty a její testování. Znamená to velká kybernetická cvičení, která máme v rámci NATO a EU. Vím, že se jich účastní i Česko. To jsou věci, které země dělají a dělají to dobře. Vždycky to samozřejmě může být lepší.

Celé testování válečných scénářů nebo mezinárodních kybernetických útoků je v těchto věcech opravdu klíčové. Země v tomto směru odvádějí dobrou práci. Vždycky to může být lepší, ale je důležité to udělat.

Co je nejčastějším motivem útoků? Jsou to peníze nebo pokud půjde o kritickou infrastrukturu, je motivem vyvolání paniky?
Od všeho trochu. Třeba 80 až 90 procent je motivováno finančně. Někteří z nich to dělají jen pro zábavu, aby zjistili, zda něco dokážou. Pokud ale mluvíte o útocích na kritickou infrastrukturu, které většinou provádí Rusko a někdy i jiné země, tak ty mají za cíl nejen peněžní motivaci, ale i ochromit zemi.

Když mluvíme o kybernetických válkách, dá se říci, že některá země má lepší hackerské jednotky? Například jestli jsou čínské hackerské skupiny nejsofistikovanější?
To je těžké říct. Můžeme říci, že v každé zemi existují hackerské skupiny.

Je známo, že Číňané toho mají hodně. Jsou sponzorovány státem. Ale také víme, že Rusové mají spoustu zločineckých hackerských skupin, které se snaží mít finanční prospěch a také je sponzoruje stát.

Sabotáž v Německu odpojila elektrárny. Napětí mezi Berlínem a Moskvou eskaluje

I jiné země, také evropské, mají útočné hackerské týmy. Dále například Izrael. Dobře se brání. V obraně jsou nejlepší na světě, musí. Jsou napadáni každý den.

Nelze tedy říci, že tato země je lepší než ta druhá. Záleží na tom, co se stane. Jedno je však jisté, všichni mají útočné hackerské skupiny a všichni velmi tvrdě zkoumají používání umělé inteligence.