Při prevenci rakoviny lidi víc motivuje pohodlí než odměna, ukázal průzkum

Jednodušší cesta k preventivnímu vyšetření funguje lépe než výhody nabízené za absolvování testu. Vychází to z výsledků pilotního projektu „Screening z domova“ Oborové zdravotní pojišťovny (OZP). Ten se zaměřil na rakovinu tlustého střeva a konečníku. Včasné odhalení tohoto onemocnění přitom zásadně zvyšuje šance na úspěšnou léčbu.

Oborová zdravotní pojišťovna si v červnu vytipovala osm tisíc klientů, kteří splnili podmínky účasti v projektu. Konkrétně šlo o muže a ženy od 53 do 56 let věku, kteří v posledních čtyřech letech nepodstoupili test na okultní krvácení do stolice ani screeningovou kolonoskopii. Souhlasilo dvanáct set z nich. Testovací sady jim následně dorazily až do poštovní schránky.

„Rozhodli jsme se, že zkusíme odstranit tu první bariéru, tedy kontakt s lékařem,“ vysvětlil náměstek pro úhrady zdravotních služeb OZP Jan Šlajs. Právě pro žádanku a testovací sadu by totiž lidé jinak museli vyrazit osobně do ordinace. Většina se tam ale nežene.

Bezpříznakové období rakoviny tlustého střeva může trvat roky, varuje lékař

Nízká účast na prevenci se podle zdravotní ředitelky OZP Jitky Vojtové nejčastěji vysvětluje nezájmem lidí. Aktivní přístup k prevenci se proto pojišťovna v rámci projektu pokusila nahradit. Právě zjednodušení cesty k vyšetření ocenilo víc než čtyřicet procent účastníků. Zatímco finanční odměna byla hlavní motivací pouze pro osm procent zúčastněných.

Pozitivní výsledek neznamená rakovinu

Nález krve ve stolici přitom nemusí automaticky znamenat nádor v tlustém střevě. Přítomný hemoglobin může mít řadu jiných důvodů. Typicky může jít o příměs krve z nespecifických střevních zánětů nebo hemoroidů. Pacient by nicméně podle vedoucí pražské laboratoře Synlab Anabely Čížkové neměl otálet a neprodleně kontaktovat lékaře.

Pozitivní výsledek mělo k 16. 9. i čtyřicet šest účastníků projektu. Statisticky je tedy podle gastroenterologa Luďka Hrdličky pravděpodobné, že jeden z nich bude pacient s kolorektálním karcinomem. „Dalších třeba patnáct z nich bude s nějakým pokročilým nezhoubným nádorem, který se zachrání od kolorektálního karcinomu v budoucnosti,“ doplnil.

Nebezpečné mýty o rakovině tlustého střeva, kterým byste neměli věřit

Hrdlička proto míní, že výsledek projektu je efektivní nejen medicínsky, ale i ekonomicky. To stejné potvrzuje také Šlajs. „Pokud by se v této pilotní fázi podařilo zachytit jednoho pacienta včas a vyhnout se tak jeho onkologické léčbě, vrátí se finančně celý projekt,“ konstatoval.

Průměrná léčba jednoho pacienta s nádorem tlustého střeva nebo konečníku může stát až šest set tisíc korun. Ovšem pouze v případě, kdy je léčen chirurgicky nebo má lokalizované onemocnění s časným stádiem. „Pak jsou ale pacienti s generalizovaným onemocněním, kteří mají metastázy, nejčastěji v játrech, ale i v jiných orgánech,“ upřesnil Hrdlička. Takoví pacienti potřebují chemoterapii nebo imunoterapii. Jejich léčba se pak může vyšplhat až na miliony korun.

Onemocnění se nevyhýbá ani mladším

Screeningový program na včasné odhalení rakoviny tlustého střeva a konečníku funguje od roku 2000. Za tu dobu se podle posledních dat, která jsou k roku 2024, podařilo snížit výskyt onemocnění v Česku o víc než třetinu, úmrtnost pak víc než o polovinu. Ročně přesto lékaři nemoc odhalí zhruba u sedmi tisíc pacientů. Přibližně tři tisíce každoročně zemřou.

Onemocnění nejčastěji postihuje lidi mezi 65 a 74 lety. Skoro osmnácti procentům všech nemocných přitom nebylo ani šedesát. Na častější výskyt nemoci u mladších pacientů v Česku reagovala úprava pravidel screeningu. Od letošního ledna o něj mohou požádat ženy i muži už od 45 let. Do té doby na něj měli nárok nejdřív v padesáti.

Rakoviny střev u mladých přibývá. Studie odhalila čtyři varovné příznaky

Vyšetření je dvojího typu. První možností je screeningová kolonoskopie. Pojišťovna ji zájemcům hradí jednou za deset let. Druhou variantou je test na okultní, tedy skryté, krvácení do stolice. Ten se provádí jednou za dva roky.

Obě vyšetření jsou v rámci preventivního programu, který se zaměřuje na takzvaný sporadický kolorektální karcinom. To znamená na výskyt nádorů tlustého střeva nebo konečníku u lidí bez rizikových faktorů. Ti tvoří víc než tři čtvrtiny všech pacientů.

Zbylá čtvrtina jsou pacienti se zvýšeným rizikem. Například lidé s různými genetickými nádorovými syndromy. „Pro ně jsou programy modifikované. Začínají daleko dříve a jsou intenzivnější,“ dodal Hrdlička.