Byl obraz Zrzavého falzum? Winklerův fond se raději stáhl z burzy

Investiční fond do umění Pro Arte se tvářil jako butiková investice pro zkušené investory s velkými majetky. Obchodoval se na Pražské burze a točily se v něm obrazy předních českých umělců za desítky milionů korun. Od letošního léta je z něj obyčejná firma s ručením omezením, o kterou se zajímá policie.

Spoluzakladatel skupiny na algoritmické obchodování na burze RSJ Libor Winkler se v Česku prezentuje jako filantrop, dárce na vědu a kulturu, podporovatel centra umění DOX i Ukrajiny. Muž, který říká, že ho víc naplňuje dávat než hromadit. Zároveň byl skutečným majitelem a předsedou dozorčí rady investičního fondu Pro arte.

Právě tento fond stojí ve sporu o obraz Jana Zrzavého „Opuštěná bárka“. Dílo je podezřelé jako falzifikát, od 12. prosince 2024 je zajištěné policií a probíhá jeho odborné zkoumání. Winklerovo Pro Arte se obrazu snažilo od dubna 2024 zbavit přes obchodníka s uměním ART Capital, která ho přijala do komisního prodeje v rámci souboru uměleckých děl za zhruba 40 milionů korun.

Galerie však kvůli podezření na bárku odmítla obchodovat. Pak přišlo pravomocně odložené trestní oznámení fondu pro údajnou zpronevěru, pohrůžka odvozu všech děl a v pátek před aukcí předběžné opatření Obvodního soudu pro Prahu 1, které dražbu zmařilo. ART Capital je v trestním řízení poškozeným; fond toto postavení nedostal.

Pavlovi sponzoři poslali opozici miliony na kampaň. Kdo všechno platí stranám volby

„Dílo jsme zakoupili v dobré víře v pravost na základě odborných posudků. V tuto chvíli nemáme žádné informace, které by potvrzovaly opak,“ sdělil redakci iDNES.cz za Pro Arte, s. r. o., jednatel Dr. Robert Mečkovský. Jenže šéf ART Capital Radim Šimák vidí celou věc jinak a odkazuje na policejní šetření: „Policie dílo zajistila s tím, že vše nasvědčuje tomu, že je to falzum a nástroj trestné činnosti. Pro Arte pro nás nepochopitelně dělalo obstrukční kroky k tomu, aby byl obraz policií odzkoumán. Výsledek zkoumání není k dnešnímu dni odhalen veřejnosti.“

Orgány činné v trestním řízení takzvané živé kauzy zpravidla nekomentují. Server iDNES.cz má nicméně k dispozici policejní usnesení o zajištění věci. „Zjištěné skutečnosti jednoznačně směřují k podezření, že předmětné dílo je falzifikátem a jedná se o nástroj trestné činnosti,“ uvádějí vyšetřovatelé s poukazem na to, že tuto tezi podporuje více oslovených expertů.

Miliony bez provenience

Červené kontrolky podle obchodníka s uměním Šimáka svítily u obrazu z Winklerovy umělecké stáje hned od začátku: „Fond k němu nepředal žádnou nabývací ani provenienční dokumentaci; jediným ‚dokladem‘ pravosti bylo údajné rukopisné potvrzení dr. Františka Dvořáka z roku 1997 na rubu desky.“

Šimákův ART Capital proto po převzetí díla oslovil kunsthistoričku PhDr. Reu Michalovou pro ověření autenticity. Michalová pro Šimáka v minulosti posuzovala jiného Zrzavého z majetku Pro arte. V tomto případě se však pod posudek udělující pravost nepodepsala.

„Potvrdit autenticitu odmítla, což byla první neobvyklá věc — jiný jejich obraz stejného autora bez obav posuzovala, tento posoudit odmítla,“ uvedl Šimák. Další znalci, které ART Capital požádal o expertizu, pochybnosti podle něj nerozptýlili.

„Naopak nás v negativním názoru utvrdili. Na základě těchto zjištění jsme dílo odmítli obchodovat, což spustilo sérii nátlakových kroků,“ řekl iDNES.cz Šimák.

O informování ze strany fondu Šimák říká: „Byli jsme 13. 5. 2024 písemně ujišťováni tehdejší předsedkyní fondu Alexandrou Bízkovou, že mají ‚dostatečně robustní vnitřní procesy pro posouzení autenticity‘ a za autenticitou si ‚pevně stojí‘. O deset dní později ale advokát fondu uvedl, že k tomuto dílu žádný takový podklad k dispozici nemají.“ Místo vysvětlení prý následoval tlak na rychlé vrácení a slova Bízkové, „ať si uvědomím, kdo proti mně stojí“ — podle Šimáka narážka na Winklera. Fond prý začal tvrdit, že si pochybnosti vymyslel, aby nemusel platit, a podal trestní oznámení. „To bylo odloženo, obviněn jsem nikdy nebyl a policie z vlastní iniciativy naopak začala vyšetřovat možný podvod,“ doplnil Šimák. Libor Winkler na otázky redakce přímo neodpověděl.

Pro arte vznikl v roce 2012 jako fond zaměřený na investice do umění. Vedle Winklera u jeho kolébky stáli Miroslav Lekeš a Vratislav Roubal. Navenek to však dlouho vypadalo jako výkladní skříň seriózního trhu: regulovaný fond pod dohledem ČNB, mediální promo a tvář tehdejší předsedkyně Alexandry Bízkové, často uváděné jako autorita trhu s uměním. Vrcholem image byl vstup akcií na Pražskou burzu. O kotaci vyšla řada oslavných článků. Fond se obchodoval na parketu, působil institucionálně a důvěryhodně — přesně tak, jak má vypadat nástroj, do něhož lze uložit obrazy za desítky milionů. O stažení z burzy se naopak nepsalo skoro nic.

Staňte se apoštolem. Na Staroměstském náměstí otevřela Praga Magica

Fond už jako regulovaný investiční fond neexistuje — po přeměně a vyvedení majetku na Pro Arte, s. r. o., se základním kapitálem 105 000 korun je Pro Arte zrušeným fondem, přejmenovaným na Quantus, prakticky bez aktiv. Jako důvod, proč k přeměně došlo, uvedl jednatel Robert Mečkovský „zefektivnění fungování fondu“. Došlo k němu „na základě shody jeho akcionářů“.

Podle Šimáka Fond Pro Arte po přeměně již nefunguje, 31. 7. 2026 a po přejmenování na Quantus jde o entitu prakticky s nulovým majetkem. „Veškerý majetek a díla byly vyvedeny na nově vzniklé běžné s. r. o. mimo dohled ČNB, bez depozitáře a bez aktuálního znaleckého ocenění. Lze se domnívat, že se snaží situaci zakrýt,“ vysvětlil Šimák.

Pokažená reputace

Podnikatel s uměním svoji újmu odhaduje na miliony. „Nikdy se nikdo z nich neomluvil — přitom tvrdili, že je dílo bez vad,“ uvedl. O Winklerovi dodává: „Situace je reputačně velmi negativní pro skutečného majitele, který se tituluje jako velký filantrop. Zda o tom věděl a řídil to přímo, nebo to činila exekutiva společnosti, si nedovoluji tvrdit. Ani on se nám neozval. Zda takto jedná subjekt s poctivými úmysly, ať si každý zodpoví sám.“

Soudy běží. Výsledek trestních řízení a zkoumání originality „Opuštěné bárky“ veřejný není. Winkler mlčí. Vedle sebe tak zůstávají na jedné straně minulý burzovní lesk a promo Alexandry Bízkové, Mečkovského dobrá víra a na straně druhé Šimákovy citace o nátlaku a falzu a zejména policejní zajištění obrazu s podezřením na falzifikát.

A nad tím vším stojí jméno muže, který si vybudoval obraz předního českého filantropa, zatímco fond, který se snažil „udat“ pochybný obraz, už se po fázi veřejné burzovní nabídky „pojďte ke mně všichni“ stal skutečně opuštěnou prázdnou bárkou.