„Hlavně se nestresuj!“ dítěti neříkejte. Psycholog radí, jak správně na přijímačky

Výběr střední školy a přijímačky dokážou prověřit nervy celé rodiny. Jak dítě podpořit, kdy mu nechat poslední slovo a proč vynechat větu „Hlavně se nestresuj!“? Dětský psycholog Václav Mertin vysvětluje, co dospívající od rodičů potřebují a proč ani chybná volba školy neznamená zkaženou budoucnost.

Deváťáci často slyší, že výběrem střední školy rozhodují o celé své budoucnosti. Co taková věta udělá se čtrnáctiletým dítětem?
Zpravidla nic moc – žák ji slyšel už mnohokrát, takže se ho příliš nedotkne. Ovšem na druhé straně i bez našeho nátlaku si děti v tomto věku uvědomují, že jde o něco mnohem významnějšího, než je postup například ze sedmého do osmého ročníku. Slyší hovory starších spolužáků, jak je příprava náročná, běží kolem nich osudy těch, kteří se nedostali na vhodnou školu. Slyší i o těch, které střední škola nebaví, nebo jsou naopak velmi spokojení. Ovšem tu budoucnost, kterou mají na mysli dospělí, si stejně zatím úplně neumějí představit.

Jak tedy s dítětem mluvit o důležitosti tohoto rozhodnutí, aniž bychom v něm vyvolali pocit, že jedna špatná volba všechno pokazí?
Za důležité pokládám nabízet informace, nerozčilovat se, když je hned neprostuduje. A dokonce je někde nechá ležet. Vyprávět mu tu a tam pozitivní příběhy ze života, včetně takových, kdy zpočátku něco nevyšlo nebo kdy člověk opakovaně zkoušel, až mu na třetí pokus vyšlo něco, co ho baví celý život. My někdy hodně dáme na to, jak se dítě tváří, jak reaguje, a máme pocit, že nás vůbec neposlouchá, takže zesilujeme argumentaci i hlas. Jenže tak tomu zpravidla není.

Článek je součástí iDNES Premium. Více informací na webu iDNES.cz