Preventivní prohlídky nestačí. Experti popsali, jak lidi přimět ke změně životního stylu

Prevence v českém zdravotnictví naráží na nízkou účast pacientů i nedostatky v systému. Shodli se na tom odborníci na konferenci Zdravotnictví 2027. Podle nich se dlouhodobě nedaří lidi motivovat k využívání preventivních programů. Péče navíc často končí pouze jednorázovým vyšetřením. Řešením má být cílenější komunikace, která pacienta dovede od vyšetření ke skutečné změně životního stylu.

Jedním z hlavních problémů je podle odborníků fakt, že se dlouhodobě nedaří přimět lidi, aby preventivní programy skutečně využívali. „Nepodařilo se nám najít cestu, jak motivovat pojištěnce, aby na prevenci přišli,“ přiznala zdravotní ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny Jitka Vojtová.

Rozhodující je přitom právě aktivní přístup jednotlivce. „Bez vlastní iniciativy pacienta se veškeré úvahy o prevenci mohou zrušit,“ konstatovala místopředsedkyně České odborné společnosti klinické farmacie Kateřina Langmaierová.

Samotná prevence pak často končí pouze preventivní návštěvou u lékaře. Problém vidí odborníci především v zavedení do praxe. Chybí ale i návaznost péče. „Člověk přijde na vyšetření, dostane recept nebo doporučení a tím to často končí. Chybí další práce i konkrétní zdravotní výsledek,“ upozornila ředitelka Evropské federace lékárenských sítí Irena Storová.

Očkování má smysl i v 80. Senioři potřebují prevenci stejně jako malé děti

Nedostatečné je podle Marka Mikulíka z farmaceutické společnosti Pfizer i řízení prevence jako celku. „Máme spoustu aktivit, ale chybí systematické vedení preventivních prohlídek a screeningů až k výsledku,“ uvedl.

Bariéry v systému

Řadu lidí v otázce prevence odrazují nadbytečné překážky v dostupnosti péče. Náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Michal Nezbeda připustil, že například adresné zvací dopisy jsou sice užitečným nástrojem, ale řeší jen část problému. „Zvací dopis neřeší to, že klient nemá jednoduchou cestu k samotnému objednání na screening. Musíme do zdravotnictví dostat lidi, kteří znají pacientské cesty a dokážou tyto bariéry odstranit,“ konstatoval.

Hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková upozornila, že prevence se netýká jen pacientů, ale celé populace, která má zůstat zdravá. Zásadní úlohu podle ní musí sehrát stát. Podstatné je navíc zaměřit se na sledování reálných změn zdravotního stavu, nikoli jen účasti.

Při prevenci rakoviny lidi víc motivuje pohodlí než odměna, ukázal průzkum

„Umíme dělat analýzy efektivity u léčivých přípravků nebo zdravotních výkonů. Musíme se ale naučit měřit i efekt preventivních aktivit. Výsledkem nemá být počet rozdaných letáků nebo proškolených lidí, ale reálný zdravotní efekt, například zlepšení BMI,“ vysvětlila Macková. Pokud je například v obchodech nejlevnější a nejsnáze dostupné jídlo zároveň to nejméně zdravé, lidé v nepříznivé sociální situaci podle ní mění svůj životní styl jen velmi těžko.

Prevence na míru

Podle Vojtové už plošný přístup k prevenci nestačí. Cestou je cílit komunikaci přímo na potřeby konkrétního člověka. „Plošné dopisy příliš nefungují. Dnes už máme profil našich pojišťoven i pacientů a musíme pacienta oslovit tak, aby věděl, že jde o prevenci přímo pro něj,“ sdělila Vojtová.

Největší vnitřní motivací k dodržování prevence bývá strach ze ztráty soběstačnosti, obava z vysokých finančních nákladů na léčbu v budoucnu či osobní negativní zkušenost v rodině. Podle Vojtové proto nestačí postavit aktivní přístup k prevenci pouze na okamžitých finančních odměnách. „Ty jsou samy o sobě nedostatečné. Důležitější je kombinace faktorů, tedy od osobní odpovědnosti až po systémové nastavení,“ uzavřela.