Jesle na univerzitách, vyšší odvody pro bezdětné. Opatření nechám spočítat, slíbil Babiš

Jesle a mateřské školky při vysokých školách, vyšší sociální odvody pro bezdětné nebo odchod do důchodu až v 73 letech. Taková možná strukturální opatření představila zakladatelka Solvo Institut Ivana Tykač na konferenci Proč se v Česku rodí málo dětí a co s tím?, která se konala na Úřadu vlády. Premiér Andrej Babiš slíbil, že opatření nechá spočítat ekonomy. Výrazně vyšší odchodový věk do důchodu odmítá.

„Tohle všechno nechám určitě spočítat. Nejdřív to dáme Schillerové (ministryně financí), aby experti spočítali, co by to znamenalo,“ řekl k doporučením Babiš. Navržené strukturální změny se skládají ze tří oblastí – vzdělání slučitelné s rodičovstvím, silná podpora rodin s dětmi a změna přístupu k důchodům.

Právě věk odchodu do důchodu by se podle institutu měl posunout na 73 let. To premiér odmítá. „To naši voliči nechtějí,“ řekl. Podle Tykač ale bude posunutí důchodového věku nezbytné. „Myslím si, že k tomu asi stejně jednou dospějeme,“ reagovala.

Některé body jsou podle něj diskutabilní. „Že by lidé bez dětí platili vyšší sociální pojištění, je k debatě,“ komentoval.

Na konferenci s názvem Proč se v Česku rodí málo dětí a co s tím? vystoupili odborníci z různých oblastí a snažili se hledat kroky a opatření, které by mohly vést k tomu, aby se v tuzemsku rodilo více dětí. Loni jich přišlo na svět nejméně v historii měření, přibližně 77 tisíc.

„Beru to jako první takovou konferenci a určitě to budeme opakovat. Slibuju, že se tomu budeme věnovat,“ uvedl Babiš s tím, že pokud jde o řešení dostupnosti bydlení, která podle odborníků hraje v zakládání rodin zásadní roli, bude zlepšení trvat dlouho.

Třetina žen může být brzy bezdětná. Dnes je těžší si najít partnera, říká vědkyně

„Nechce se mi věřit, že je to jediná příčina. Ty prokleté mobily a sítě,“ uvedl premiér. „Chtěl bych tomu věřit, že kdybychom teď tohle změnili, tak by se to skutečně zlepšilo,“ řekl ke krizi bydlení.

Nároky na partnera se změnily

Podle ekonoma Ivana Malého z Masarykovy univerzity není jisté, jestli otevření jeslí situaci zachrání. „Já bych volal po tom nedělat unáhlené věci, spíše systematicky sledovat, jak nám různé nástroje zabraly,“ řekl s tím, že trend klesající porodnosti je celosvětový.

Z ekonomického hlediska je podle něj důležitější zaměřit se na důsledky nízké porodnosti. „Kromě toho, že se máme starat o děti, které máme, tak se musíme systematicky připravovat na důsledky rozdílu mezi ekonomicky aktivními a neaktivními lidmi,“ komentoval situaci Malý.

Počet narozených dětí v ČR se propadl na historické minimum. Loni jich bylo 78 tisíc

Eliška Kodyšová z 1. lékařské fakulty UK a z organizace Aperio upozorňovala na skutečnost, že podle výzkumů mladší generace vnímají rodičovství jako rizikové, protože nároky na něj převyšují odměnu, kterou za něj rodiče mají.

Dodala, že není pravdou, že by mladí nechtěli mít děti, často ale nemohou najít vhodného partnera. „Lidé chtějí mít dítě ideálně s partnerem, se kterým chtějí péči sdílet,“ řekla a upozornila, že se za poslední roky mladí změnili nároky nejen na partnera, ale i sami na sebe. „Lidé chtějí mít věci vyřešené, než se do rodičovství pustí,“ uvedla.

Ženy podle Kodyšové také čelí genderové nerovnosti v péči o děti a domácnost. „Ženy tráví v Česku neplacenou prací dvakrát více času než muži, což vede k závislosti a přetížení,“ podotkla.

Změnily se také požadavky na rodičovství. „Požadavků na to, jak být dobrý rodič, je více než před 20 lety. Řeší se, zda je v pořádku nechat dítě vyplakat, zda je v pořádku vařit i jinou stravu než z bio potravin,“ objasnila.

Dětem se v současnosti podle dat a jejích zkušeností z praxe rodiče věnují mnohem více než v minulosti. „I když rodiče do dětí investují více času, energie a peněz, nevede to k tomu, že by se měly děti lépe, ale jen k tomu, že jsou rodiče vyčerpání,“ domnívá se.

Daňový mix nepřátelský k rodinám

Podle ekonoma z PAQ Research Daniela Prokopa chybí děti, protože chybí rodiče. Připomíná nízkou porodnost v devadesátých letech.

Klíčová je podle něj dostupnost jeslí, školek a bydlení. „Problém jsou školky. Investujeme velmi málo do služeb pro děti,“ vysvětlil. Dodal, že i kdyby se maximalizovala opatření, dojde ke zvýšení porodnosti jen o několik desetin bodu.

Rodí se málo dětí, nové školky budou „na obtíž“. Někde ale bude přetlak

Prokop také kritizoval vysoké zdanění práce. „Nejvíce se daní práce a naopak nemovitosti daníme nejméně v Evropě – máme daňový mix, který je nepřátelský k rodinám s dětmi,“ řekl.

Ke zlepšení krize bydlení je podle něj zásadní dostupnost bydlení. „Komerční výstavba, výstavba obcí, neblokovat výstavbu, dostupné obecné byty. Motivovat k dlouhodobým pronájmům, aby nebyly výhodnější než AirBnB,“ vyjmenovával možnosti změn. Upozorňoval, že je také potřeba snížit zdanění žen při návratu na trh práce.