Polární vír se začíná rozpadat. Mapy ukazují, jaký to bude mít vliv na zimu

Nad Arktidou se v těchto dnech odehrává jev, jaký meteorologové v listopadu ještě nikdy nepozorovali. Polární vír prudce slábne a brzy dojde k náhlému stratosférickému oteplení. To samo o sobě není neobvyklé. Vrásky na čele klimatologům však dělá, že je to letos rekordně brzy. Navíc do hry vstupuje ještě druhý faktor – mimořádně silné El Niño. Jaká tedy bude zima v Česku?

Nad Arktidou se odehrává mimořádně neobvyklá situace. Stratosférický polární vír, který v zimě obklopuje severní pól a pomáhá držet nejchladnější vzduch v arktických oblastech, letos prudce slábne nezvykle brzy.

Podle aktuálních modelů by se proudění ve stratosféře mohlo obrátit už v pátek 6. listopadu. Další krátké obrácení modely připouštějí i během následujícího týdne, do poloviny listopadu by se ale západní proudění mělo obnovit.

27 fotografií

Pokud k tomu skutečně dojde, půjde podle meteorologického serveru Severe Weather Europe o nejčasnější podobnou událost v dostupné řadě pozorování. Nastane zhruba o tři týdny dříve než dosavadní případy.

Co se stane? Vznikne náhlé stratosférické oteplení, takzvané SSW (Sudden Stratospheric Warming). Při něm se ve stratosféře, desítky kilometrů nad zemí, během krátké doby výrazně oteplí a západní proudění kolem severního pólu může zeslábnout nebo se úplně obrátit. Taková změna někdy následně ovlivní i tryskové proudění níže v atmosféře. To se může více zvlnit a umožnit studenému arktickému vzduchu proniknout dál k jihu. Neznamená to ale automaticky, že Evropu čekají silné mrazy – dopad SSW na počasí při zemi se může projevit až po několika týdnech a pokaždé je jiný.

Mapa ukazuje, jak by časný listopadový rozpad polárního víru mohl ovlivnit množství sněhu v Evropě během prosince. Modré odstíny znamenají více sněhu oproti zimám se silným El Niñem a západní fází QBO bez časného SSW, hnědé naopak méně. Simulace vycházejí z 21 případů časného SSW v pěti klimatických modelech. Česko leží v oblasti se zvýšenou sněhovou nadílkou.

Letošní situace je natolik neobvyklá, že pro ni meteorologové prakticky nemají srovnatelný případ z moderních pozorování. Autor analýzy Severe Weather Europe Andrej Flis prošel tisíce simulovaných zim v klimatických modelech a našel jen 21 případů, kdy se polární vír rozpadl podobně brzy, zároveň při silném El Niñu a odpovídajícím proudění v tropické stratosféře. Výsledné mapy proto nejsou předpovědí letošní zimy. Ukazují spíše, jakým směrem může takto časné narušení polárního víru počasí posunout.

Jaká bude zima v Evropě?

Pro Evropu je zajímavý především prosincový signál. Simulace ukazují vyšší tlak nad západem kontinentu a nižší tlak severně a východně od něj, což podporuje častější proudění studenějšího vzduchu od severu. Výsledkem jsou v modelových případech nižší než obvyklé teploty na velké části Evropy a zároveň více sněhu, než odpovídá dlouhodobému průměru. To by mohlo zvýšit šanci na zimní epizody i ve střední Evropě. Pro jednotlivé země, a tím méně pro Česko, z toho ale zatím nelze vyvozovat konkrétní předpověď.

V lednu se modelový obraz mění. Chladnější podmínky se přesouvají hlavně nad západní, severní a severní část střední Evropy, zatímco východ kontinentu má naopak tendenci být teplejší. Zvýšený výskyt sněhu simulace ukazují nad značnou částí západní a střední Evropy. Právě střední Evropa se nachází v oblasti, kde by případný dlouhodobější vliv listopadového narušení polárního víru mohl být zajímavý i během první poloviny zimy.

Podzim v Česku El Niño neovlivní, ale zimu ano. Meteorolog řekl, jak

Do hry však letos vstupuje ještě jeden mimořádně silný faktor – El Niño. Světová meteorologická organizace očekává jeho vrchol kolem prosince a pro období od listopadu do ledna předpovídá mimořádně vysokou odchylku teploty tropického Pacifiku. El Niño přitom ovlivňuje cirkulaci atmosféry po celé planetě a jeho působení se může se signálem rozpadajícího se polárního víru překrývat nebo mu odporovat. Právě souběh rekordně časného narušení polárního víru a mimořádně silného El Niña tak dělá letošní začátek zimy z meteorologického hlediska neobvykle obtížně předvídatelný.

Radka Kellnerová z Akademie věd o důsledcích kolapsu Golfského proudu