Polární vír se rozpadl. První dopady na počasí odborníci čekají už 22. listopadu
Před týdnem se polární vír nad Arktidou téměř zastavil. Teď nastal zlom, který meteorologové očekávali: proudění vysoko ve stratosféře se obrátilo z obvyklého západního směru na východní. Jde o mimořádně časnou událost, jakou moderní měření v první polovině listopadu dosud nezaznamenala. Otázkou teď je, zda se změna přenese i níž do atmosféry a ovlivní začátek zimy v Evropě.
Už minulý týden polární vír nad Arktidou prudce zeslábl. Ještě na konci října dosahovalo západní proudění ve stratosféře rychlosti přes 20 metrů za sekundu, ve středu 5. listopadu kleslo téměř k nule. Proudění se tak prakticky zastavilo.
Co je polar vortex – polární vírBěžně kolem severního pólu ve stratosféře vane silný vítr od západu k východu, který pomáhá držet polární vír pohromadě. Při jeho slábnutí proudění zpomaluje, může se téměř zastavit a při výrazném stratosférickém oteplení dokonce obrátit směr. Polární vír se přitom může výrazně deformovat, posunout mimo pól nebo rozdělit na dvě části. |
Během víkendu ještě polární vír mírně zesílil. V sobotu se rychlost proudění zvýšila přibližně na 2,6 metru za sekundu, v neděli se držela kolem dvou metrů za sekundu. I tak šlo o mimořádně nízké hodnoty. V tomto období roku se totiž západní proudění kolem severního pólu běžně pohybuje zhruba kolem 25 až 30 metrů za sekundu, uvádí hlavní výzkumné centrum NASA, Goddardovo středisko (Goddard Space Flight Center GSFC).
Rozhodující změna přišla v úterý 10. a středu 11. listopadu. Průměrný zonální vítr na 60. stupni severní šířky a hladině 10 hPa se dostal přibližně na −2 metry za sekundu, takže začal foukat opačným směrem. Data přinesl například specializovaný monitor polarvortex.earth, který zpracovává data Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) a klimatickou reanalýzu ERA5.
Proč je obrácení větrů tak důležité, když se děje každý rok? Protože při něm vzniká takzvané náhlé stratosférické oteplení (SSW) a při něm se výrazně naruší polární vír. Ještě nikdy k rozparu polárního víru nedošlo tak brzy jako letos. Dosud se důsledky SSW objevovaly až v lednu nebo únoru.
Účinky přijdou za dva až šest týdnů
Meteorologové však odmítají výklady o tom, že do Evropy vtrhne polární zima. Rozpad polárního víru neznamená, že se celý roztrhl na dvě samostatné poloviny. Je výrazně oslabený, posunutý od pólu a deformovaný. Nejnovější výpočet ECMWF očekává kolem 16. listopadu mimořádně protáhlý tvar – zhruba 1,9krát delší než širší, uvádí polarvortex.earth. A modely počítají s poměrně rychlým zotavením: západní proudění by se mělo znovu obnovit a do druhé poloviny listopadu postupně zesilovat.
Jak se to projeví v Evropě? „Účinky náhlého stratosférického oteplení se mohou během následujících dvou až šesti týdnů šířit dolů do troposféry, kde probíhá naše běžné počasí,“ vysvětluje britská meteorologická služba Met Office.
Trojrozměrná vizualizace stratosférického polárního víru podle modelu GFS pro 12. listopad 2026.
Mapa ukazuje, jak by časný listopadový rozpad polárního víru (SSW) mohl ovlivnit prosincové teploty v Evropě.
Podle aktuální analýzy Severe Weather Europe mohou následky rekordně časného rozpadu polárního víru začít zasahovat nižší vrstvy atmosféry ve druhé polovině listopadu. „První výraznější propojení stratosféry s nižšími vrstvami atmosféry by se mohlo objevit kolem 22. listopadu,“ očekává Andrej Flis ze Sever Weather, který se polárnímu víru dlouhodobě věnuje. Mimo jiné prošel tisíce simulovaných zim v klimatických modelech a našel 21 případů, kdy se polární vír rozpadl podobně brzy, zároveň při silném El Niñu a odpovídajícím proudění v tropické stratosféře. A vytvořil mapy s předpovědí letošní zimy.
Polární vír se začíná rozpadat. Mapy ukazují, jaký to bude mít vliv na zimu |
Pro Evropu zatím nejde předpovědět konkrétní ochlazení, shodují se meteorologické modely. Klimatické simulace podobných situací ukazují v období zhruba 15 až 30 dní po náhlém stratosférickém oteplení (SSW) zvýšenou pravděpodobnost chladnějšího počasí na části kontinentu a více sněhu zejména ve střední a jihovýchodní Evropě.
Výsledek ovšem komplikuje mimořádně silné letošní El Niño, tedy rekordní oteplení vrchní vrstvy Tichého oceánu, jehož vliv se může s účinky narušeného polárního víru překrývat. Nejzajímavější proto bude konec listopadu a začátek prosince – teprve tehdy se ukáže, zda rekordně časný zlom ve stratosféře pocítíme i v Česku.
Další zprávy
Právě vysíláme
