Přehlasování veta nebere prezident fatálně. Neznamená to rozkol s vládou, řekl

Prezident Petr Pavel v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS řekl, že nebere fatálně přehlasování jeho veta ohledně zákona rozpočtové odpovědnosti. „Považuji za správné, že prezident má Ústavou zaručené vetovat zákon v případě, že ho nepovažuje za správný. To neznamená nutně nějaký rozkol mezi vládou a prezidentem,“ podotkl Pavel.

Koalice ANO, SPD a Motoristé sobě v týdnu přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k návrhu, který povede k rozvolnění rozpočtové odpovědnosti.

Vládě to tak umožní předložit návrh státního rozpočtu na příští rok s vyšším schodkem než letos, tedy vyšším než 310 miliard korun, jinak by ho musela předložit se schodkem do 150 miliard korun.

30 fotografií

Prezident v debatním pořadu poté přehlasování svého veta označil na názorový rozdíl. „Jsme v demokracii, to je v pořádku,“ doplnil prezident v předtočeném rozhovoru pro CNN Prima NEWS s tím, že si záležitost s ministryni financí Alenou Schillerovou (ANO) vyjasnili.

Vláda má své priority

„Částečně to bylo formální, částečně obsahové,“ řekl prezident ke schůzce s ministryni financí. Podle jeho slov schůzka neodstranila úplně jeho obavy, na druhou stanu vnímá to, že vláda má své priority a chce je naplňovat.

„Když jsme se o tom (rozpočtu pozn. red.) bavili ještě s předchozí vládou a samozřejmě i se zástupci Národní rozpočtové rady a ekonomickými poradci, tak ti už při sestavování minulého rozpočtu říkali, že bude velice těžké ho sestavit a že ten na příští rok to bude téměř nemožné, což se nakonec ukázalo pravdou,“ doplnil ohledně rozpočtu prezident.

Koalice přehlasovala Pavla. Nechci nezákonný rozpočet, hájí to Schillerová

Podle svých slov očekával, že vláda má dvě možnosti. „Buď přijít s opravdu velkými restrikcemi, což by bylo asi nezbytné, ale těžko proveditelné. Zvlášť pro vládu, která nechtěla dělat razantní kroky,“ podotkl Pavel.

Druhou možností vlády podle prezidenta bylo, že by musela přistoupit ke změně rozpočtových pravidel.

„Což nakonec vláda Andreje Babiše udělala. Jsem přesvědčen o tom, že byla i určitá třetí cesta. Tedy ta pravidla nerozvolnit až tak, možná posunout limity. Zkrátit časové období, které si stanovila vláda. Konsolidaci optimisticky vláda oznámila na rok 2029, možná. Uvidíme, jak se bude ekonomika vyvíjet,“ uvedl prezident s tím, že je tam řada rizikových faktorů, které se však podle něj dají řešit různými cestami.

„Uvidíme jestli ta, kterou zvolila vláda, bude správná,“ uvedl Pavel.

„Je to legitimní krok“

Prezident také řekl, že je přesvědčen o tom, že jakákoli další vláda, která přijde, bude muset vypít kalich hořkosti a přijít s reformami, které budou řadu lidí možná bolet. Budou se podle prezidenta těžko prosazovat a vysvětlovat. Nepůjde to ale podle Pavla bez nich.

„Protože náš rozpočet, mimo jiné i právě zrušením superhrubé mzdy a nedostatečnou kompenzací tohoto výpadku, je tak napjatý, že je v něm strukturální deficit. Strukturální deficit nelze odstranit tak jednoduše. Opravdu musí být postupně odstraňován poměrně razantními zásahy. Nemyslím si, že by tato vláda k nim chtěla sáhnout,“ doplnil Pavel.

Opozici vadí cesta vlády k zadlužování. Krade lidem budoucnost, řekl Kupka

Řeč také přišla na ústavní stížnost, kterou chce podat opozice k Ústavnímu soudu. Důvodem je, že se nechce smířit s tím, jak si Babišova vláda otevřela cestu k vyššímu zadlužování České republiky na úkor budoucích generací.

„Je to legitimní krok. Musím říct, že v této věci se k ústavní stížnosti připojovat nebudu, ale chápu důvody, kvůli kterým chce opozice tento krok udělat,“ reagoval prezident.

„Budeme vnímaní jako ti, kdo jsou vychytralí“

Tématem také byly výdaje na obranu. „Pokud nebudeme plnit dlouhodobě svoje závazky, ke kterým jsme se opakovaně přihlásili, pak samozřejmě budeme vnímaní jako ti, kdo jsou vychytralí a kdo, i přestože nepatří mezi ekonomicky nejslabší země Evropské unie nebo NATO, tak vydávají na naši společnou bezpečnost nejméně,“ varoval Pavel.

Současně také uvedl, že 2 procenta HDP na obranu stačila loni. „Ale dnes už ne. Měli bychom předložit jasný plán, jak rok po roce budeme zvyšovat výdaje na obranu tak, abychom se k těm výdajům na 3,5 procenta do roku 2035 dostali,“ doplnil Pavel.