OTÁZKY A ODPOVĚDI: Co je kompetenční žaloba a stihne soud rozhodnout včas?

Kompetenční žaloba je poslední možností, jak vyřešit spor mezi státními či veřejnými orgány. V Česku nepatří mezi obvyklé, soudy o ní rozhodují teprve tehdy, pokud se instituce o řešení určité záležitosti přetahují, nebo ji naopak odmítají řešit.

Českou politickou scénou v posledních týdnech hýbe mimo jiné spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou Andreje Babiše o tom, kteří politici budou zemi zastupovat na blížícím se summitu NATO v turecké Ankaře.

Prezident, nebo premiér? Podívejte se, koho vysílalo Česko na summity NATO

Prezident podal kompetenční žalobu, aby se vyjasnilo, jestli je zastupování státu navenek ústavní pravomocí prezidenta, či nikoliv.

Co je kompetenční žaloba

Jak už název napovídá, žaloba, respektive spor, se točí okolo rozhodnutí, do kompetence kterého úřadu, orgánu či činitele spadá rozhodnutí či řízení v určité věci. Účastnit se jej proto mohou úřady či další orgány státní správy. Rozdělit se dá na dva druhy:

• pozitivní – obě instituce se o pravomoc přetahují;
• negativní – obě instituce se řešení vyhýbají.

Právě ta druhá možnost je dle údajů Nejvyššího správního soudu podstatně četnější.

Kdo podává žalobu a kdo rozhoduje?

Do kompetenčního sporu mohou být zapojeny jen orgány veřejné moci. Fyzické ani právnické osoby tedy kompetenční žalobu podat nemůžou. Tu podává jen některá ze zúčastněných stran – státní orgán či orgán územní samosprávy.

„Nešťastné rozhodnutí vlády.“ Pavel podal kompetenční žalobu kvůli summitu NATO

Samu žalobu pak v závislosti na konkrétních zúčastněných institucích projednává jeden ze dvou soudů:

• Ústavní soud – řeší spory mezi státními orgány navzájem či s orgány územní samosprávy – tedy například ministerstvo s ministerstvem či ministerstvo s krajským zastupitelstvem, či právě spory mezi vládou a prezidentem.
• Nejvyšší správní soud – řeší vzájemné spory mezi správními úřady či orgány územní samosprávy i spory, kterých se přímo účastní soudy.

Jaké známe případy kompetenční žaloby?

Kompetenční žaloby jsou v Česku poměrně ojedinělé, spor na úrovni prezidenta a vlády je pak zcela výjimečný – zatím k němu došlo jen jednou. V roce 2001 podala vláda Miloše Zemana žalobu na tehdejšího prezidenta Václava Havla kvůli jmenování vedení České národní banky. Dospěl k závěru, že prezident je může jmenovat samostatně, bez kontrasignace. Od podání návrhu k rozhodnutí tehdy uplynuly dva měsíce.

O co jde v první žalobě prezidenta?

Tím aktuálním je spor prezidenta Petra Pavla s vládou Andreje Babiše o účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. V tomto konkrétním případě nejde o samu účast, ale o to, kdo má právo o účasti prezidenta na mezinárodních summitech rozhodovat.

Je pozdě, prezident už s kompetenční žalobou nemá šanci, říká ústavní právník

Prezident podání žaloby k rukám Ústavního soudu oznámil v úterý 23. června. Zástupci soudu se nechali slyšet, že instituce je připravena spor projednat co nejrychleji.

Podle právníka Jana Kysely už termín nicméně nejde stihnout – summit začne přesně dva týdny poté, v úterý 7. července. Rozhodnutí by ale mělo mít vliv na případné obdobné situace v budoucnu.