Nejde jen o špatnou výslovnost. Vývojová porucha jazyka postihuje až 8 procent dětí

Je častější než autismus nebo ADHD, a přesto je neznámá. Vývojová porucha jazyka neboli DLD může dětem výrazně komplikovat vyjadřování, ale i fungování ve škole. Jejich inteligence přitom nemusí být nijak narušená. Kvůli obtížím s jazykem ale mohou působit neposlušně, nebo dokonce méně schopně než jejich spolužáci. Podle odborníků z řad logopedů je zásadní včasná diagnostika, ale i lepší podpora ve školách.

Vývojová porucha jazyka, která postihuje až 8 procent dětí, patří mezi neurovývojové poruchy. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richterové se navíc často pojí s dalšími obtížemi. Kromě ADHD může jít mimo jiné o problémy s motorikou nebo poruchami plynulosti řeči. Jejich kombinace se u jednotlivých dětí liší.

DLD se může projevovat například tím, že dítě nerozumí složitějším větám, obtížně si vybavuje slova nebo má potíže s pochopením abstraktních pojmů. Výrazně zasažená může být také krátkodobá verbální paměť, která je důležitá pro zapamatování a zpracování mluvených instrukcí.

Řeč dětí se zhoršuje, nelegální logopedie je problém, říká expertka v Rozstřelu

„Když je na tom dítě hůř, nerozumí slovům. Když je na tom lépe, nerozumí větám, a to je ve škole nepředstavitelné,“ popsala Richterová. Děti s DLD se navíc často učí své potíže maskovat. Nejčastěji předstírají, že pokynům a zadáním rozumí. Pokud ale učitel zadá několik úkolů najednou, dítě může zapomenout jejich část. „Oni umí vyprávět, co zažili. Ale krátkodobá paměť jsou tři sekundy, takže nikdy nepochytí celé zadání,“ dodala Richterová. Dětem by tak podle ní pomohlo třeba rozdělení instrukcí na kratší části, vizuální opora nebo názorná ukázka.

Neúspěch ve škole může vést k úzkostem

Potíže se přitom nemusí projevovat pouze při hodinách českého jazyka. Vývojová porucha jazyka může dítě omezovat také v matematice, tělesné výchově nebo dalších předmětech, kde je nezbytné porozumět zadání nebo jakýmkoliv instrukcím.

„Jazyk není něco, co si dítě přinese pouze na hodinu češtiny a tam potřebuje nastavit podpůrná opatření,“ upozornila Veronika Včelíková z výkonného výboru Asociace logopedů ve školství. Jazykové obtíže podle ní dítě provázejí po celý den a ovlivňují jeho schopnost fungovat v různých situacích.

Jeden ze sta. Přibývá dětí se závažnou poruchou řeči, logopedů je však málo

Opakované neúspěchy ale mohou vést k frustraci, studu a nízkému sebevědomí. Některé děti reagují výbuchy vzteku, jiné se stahují do sebe a omezují komunikaci. V dospívání se pak u části z nich mohou rozvinout úzkostné potíže, deprese nebo sociální fobie.

Podle Richterové je proto zásadní zachytit obtíže co nejdříve. Děti se podle ní dostávají do péče logopedů už kolem dvou až dvou a půl let. Včasná diagnostika umožňuje rodičům lépe porozumět potřebám dítěte a naučit se, jak s ním komunikovat a podporovat jeho vývoj.

Potíže mají tisíce dětí, podpora ve školách se ale liší

Podle posledních údajů bylo v minulém školním roce v mateřských školách evidováno více než čtyři a půl tisíce dětí s potřebou podpory kvůli řečovým a jazykovým poruchám. Na základních školách šlo přibližně o devatenáct tisíc žáků. Tato čísla zahrnují širší skupinu poruch řeči a jazyka, nejde tedy pouze o děti s vývojovou poruchou jazyka.

Poruch řeči přibývá, ale tablety za to nemohou. Děti často přijdou pozdě

Zhruba polovina dětí z uvedené skupiny v mateřských školách podle Včelíkové navštěvuje logopedické třídy nebo školy. Druhá polovina se vzdělává v běžném režimu. Už tam je podle ní potřeba posilovat podporu i v nejazykových předmětech.

Richterová zároveň upozornila na rozšířený omyl, podle kterého vývojovou poruchu jazyka způsobují mobilní telefony nebo tablety. Jedná se však o neurovývojovou poruchu, u níž hrají roli mimo jiné genetické predispozice a odlišnosti ve fungování či struktuře mozkových sítí zajišťujících jazykové schopnosti.

Nadměrné používání obrazovek ovšem může zhoršovat některé související obtíže, například problémy s pozorností. Mezi další faktory, které mohou vývoj dítěte ovlivňovat, patří také stres, nedostatek spánku, nevhodná strava nebo nedostatek pohybu. Podstatné je, že podíl lidí s vývojovou poruchou jazyka se dlouhodobě výrazně nemění. Mění se ale schopnost poruchu rozpoznat a správně diagnostikovat.