První česká střela s plochou dráhou letu prošla testy a je v hledáčku NATO
Česká technologická společnost LPP Holding úspěšně dokončila testování první střely s plochou dráhou letu Narwhal, která je schopná zasáhnout cíl na více než 600 kilometrů. A zatímco konstruktéři už pracují na vývoji dalších dvou těžších variant, NATO si vybralo firmu mezi desítku nejlepších inovátorů. Firma také potvrdila, že je připravena relativně rychle spustit masovou výrobu.

Už teď jde bezpochyby o další významný úspěch českého obranného průmyslu. NATO vybralo českou technologickou firmu LPP Holding mezi deset finalistů urgentní inovační výzvy. Má najít recept na to, jak na dálku nepříteli znemožnit operovat z jeho vlastních letišť na jeho území. Ne jen sporadickými údery, ale natrvalo.
Jde o situaci, kterou prakticky každý den zažívá Ukrajina v podobě ruských střel a klouzavých pum vypuštěných z letounů startujících z ruského území. Ukrajině se sice daří opakovaně některá taková letiště zasáhnout a vyřadit nebo poškodit pár letounů, ale nemá kapacity, jak z nich Rusku zamezit podnikat útoky trvale nebo alespoň dlouhodobě. Pumy a střely proto nadále dopadají na města hluboko v ukrajinském týlu.
Ta nejlepší řešení vybírají experti právě nyní – 3. září v polské Varšavě. Jde přitom o jednu z nejnáročnějších operačních výzev moderního válčení. NATO hledá bezpilotní stroje, autonomní nebo poloautonomní střely či vyčkávací munici schopnou udeřit na takové místo s maximálním možným efektem. Musí být odolné proti elektronickému rušení nepřítele, najít cíl i bez signálu GPS a vyřadit infrastrukturu letiště, tedy udeřit na několika místech současně.
„Dnešní účast ve výzvě je pro nás pocta a potvrzení, že se už o nás a našich technologiích ví. NATO potřebuje ‚deep strike’ schopnosti, které budou odolávat zarušení a zároveň budou na rozdíl od konvenčních raket nasaditelné ve větším počtu,“ uvedla za společnost LPP Martina Tauberová. Klíčové jsou podle ní tedy schopnost, odolnost a zároveň nákladová efektivita.
Češi vyvíjejí střelu s plochou dráhou letu. Narwhal zasáhne cíl na 680 kilometrů |
A přesně to nabízejí čeští vývojáři a konstruktéři z LPP Holding v podobě střel a bezpilotních strojů. V uplynulých týdnech firma dokončila testování první české střely s plochou dráhou letu Narwhal 140.
Při nutném a důkladném testování prototypů firma narazila na skutečné limity velikosti České republiky. Na českém území totiž prakticky neexistuje místo, kde by se stroje daly v ostrém provozu otestovat. „Tedy v plné rychlosti a už vůbec ne například s náložemi. Musíme testovat v širším regionu. Cestujeme kvůli tomu i do vzdálenějších destinací,“ konstatovala Tauberová.
Čtyřmetrová střela odpalovaná ze země s proudovým motorem vlastní výroby je schopná dopravit přes 100 kilogramů výbušniny na vzdálenost přes 600 kilometrů. Dosahuje přitom podzvukové rychlosti kolem 750 km/h a létá v nízké výšce. Firma už pracuje na vývoji dalších dvou těžších variant, které mají unést hlavici o váze až 200 kilogramů.
Střela využívá vizuální navigaci se sledováním terénu, což umožňuje zasáhnout cíle v oblastech hluboko na nepřátelském území s rušením signálu GPS, a je odolná proti elektronickému boji. „Bavíme se o střelách, které se dají nasadit v masovém měřítku a na delší vzdálenosti. Vyvinuli jsme je pro realitu moderního bojiště – kde rozhoduje rychlost, autonomie a schopnost fungovat i tam, kde není satelitní či radiový signál,“ podotkla Tauberová.
Babiš neví, jakým tempem porostou výdaje na obranu. Uznal nutnost plnit závazky |
Na stejném principu nabízí firma bezpilotní „kamikaze“ letoun MTS, stovky kusů už firma dodala obráncům na Ukrajinu, a také kluzák pojmenovaný Nightray s prvky „stealth“ technologie pro ničení důležitých cílů. K letu na cíl využívá stejný systém vizuální navigace odolné proti rušení a je konstruován tak, aby byl obtížně detekovatelný.
Výroba nemusí začít v Česku
Podle NATO musí být systémy přihlášené do soutěže schopné významně narušit, či dokonce znemožnit schopnost nepřítele provádět letecké útoky z letišť proti státům Aliance. Mají být nové, cenově dostupné a přitom operativně odolné.
Musí být nasaditelné kdykoliv, ve dne i v noci, za jakýchkoliv povětrnostních podmínek a musí být schopné fungovat také bez nepřetržitého lidského dohledu.
Technologie by navíc měly být již od samého počátku navrženy tak, aby byly interoperabilní, a jejich použití by mělo vyžadovat pouze omezené zaškolení. Rovněž musí výrobci prokázat „věrohodnou“ cestu k rychlému nasazení, která by neměla trvat déle než 12 měsíců.
Finalisté představují své systémy porotě složené z odborníků a provozních uživatelů ze zemí NATO a z Ukrajiny, která vybere až tři vítězné týmy na základě toho, jak účinně jsou tyto platformy schopny trvale znemožňovat provoz na nepřátelských letištích a základnách. Každý vítězný tým získá finanční podporu až 250 000 eur, tedy v přepočtu něco přes 6 milionů korun.
Nové oči a uši NATO. Veterány nahradí slídilové, co zachytí i periskop ponorky |
O všechny své produkty přitom už nyní LPP eviduje velký zájem, jak se potvrdilo během letošních veletrhů a výstav obranných technologií. „Myslím, že se posouváme správným směrem,“ uvedla Tauberová.
Firma je podle ní připravena v relativně krátké době spustit masovou výrobu. Ať už střel nebo bezpilotních strojů. Otázkou ovšem zůstává, zda to bude v Česku, nebo v zahraničí.
Společnost už má několik partnerů v jiných zemích, kde by v případě zájmu a zakázek pro tamní ozbrojené síly mohla výrobu spustit. „Jsme připraveni v zahraničí investovat. Nejsme startup, který potřebuje investory. Máme vyvinutou technologii, know-how a jsme připraveni do kooperativních partnerství vstupovat,“ nastínila Tauberová.
Česká republika, potažmo Československo, přitom nikdy v historii vlastní střely s plochou dráhou letu ve výzbroji neměla. Podle Tauberové je ale ze strany českého státu podpora zatím bohužel omezená. Jde přitom o průlomové inovativní technologie, které zapadají do hospodářské i inovační strategie ČR. „Navíc Česko mohou dostat na evropskou špičku. Přitom je to pro dobro naší obranyschopnosti. Jen to, co si doma vyrobíme, budeme v případě krize skutečně mít,“ konstatovala.
Mezi současné nejznámější střely s plochou dráhou letu patří německé střely Taurus (odpalované ze vzduchu) s dosahem od 350 až po 500 kilometrů, americké AGM-158 JASSM (rovněž vzduch-země) s dosahem 350 až 1 000 kilometrů nebo britsko-francouzské střely Storm Shadow/SCALP s dosahem až 400 kilometrů. Z vyšší kategorie je třeba zmínit americké střely BGM-109 Tomahawk s dosahem 1 200 až 2 500 kilometrů (podle varianty).
Právě vysíláme
