Ve VFN vzniklo centrum pro závislé. Pomůže jim s návratem do běžného života

V areálu Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy začalo fungovat nové centrum duševního zdraví pro pacienty se závislostmi. Zaměřit se má především na dospělé lidi se závislostmi, kteří zároveň trpí dalšími psychickými problémy. „Nejde jen o abstinenci, ale také o kvalitu života pacientů,“ sdělila primářka Kliniky adiktologie Miroslava Mašlániová.

Nové centrum má pacientům nabídnout intenzivní ambulantní péči, sociální podporu i možnost kontaktu v jejich přirozeném prostředí. Jeho cílem není pouze léčba závislosti, ale také návrat člověka do běžného života, práce, bydlení nebo vztahů.

„Centra duševního zdraví představují jeden z hmatatelných výsledků reformy péče o duševní zdraví a zároveň moderní přístup k péči o duševní zdraví. Když jsme v roce 2018 otevírali první centra, chtěli jsme přiblížit pomoc přímo k lidem do jejich přirozeného prostředí a propojit zdravotní a sociální služby. Dnes vidíme, že tento model funguje a pomáhá už tisícům klientů několik let po republice. Proto v rozvoji center duševního zdraví pokračujeme a podpoříme vznik dalších tak, aby byla kvalitní péče dostupná ve všech regionech,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

Závislí pro nás nejsou čísla, brání se převodu pod ministerstvo adiktologové

Podle Vojtěcha je tak nové centrum signálem, že reforma péče o duševní zdraví dále pokračuje. Ministerstvo podle něj nechce zůstat u současných zhruba padesáti center duševního zdraví. Do budoucna jich má být až sto, v kratším horizontu by jich podle ministra mohlo fungovat přibližně 75.

Národní koordinátorka politiky duševního zdraví Dita Protopopová označila centra duševního zdraví za jeden z pilířů reformy, o kterou se resort dlouhodobě snaží. Připomněla, že péče se postupně specializuje například na seniory, děti, lidi se schizofrenií nebo právě lidi se závislostmi. U těch je podle ní důležité propojit adiktologickou péči s péčí o duševní zdraví, protože část pacientů trpí takzvanými duálními diagnózami. „Ta odbornost je potřeba v obou oblastech,“ řekla Protopopová.

Úskalí sociálního zázemí

Přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty a VFN Michal Miovský uvedl, že vznik centra nebyl jednoduchý. Příprava podle něj trvala zhruba čtyři roky. Za jednu z hlavních výzev označil propojení zdravotní a sociální části péče. Fakultní nemocnice se kvůli tomu musela stát také poskytovatelem sociálních služeb.

„Největší výzvou se stala sociální část. Propojit to dohromady není vůbec snadné,“ uvedl Miovský. Podle něj se klinika snaží pacientům nabídnout více individuální přístup a více variant péče. Vedle lůžkové léčby má být důležitější také ambulantní a terénní část.

Novinkou je podle něj právě možnost pracovat s pacientem mimo samotné zdravotnické zařízení. „Nová je terénní část. To dříve nebyla běžná součást. Můžeme za pacientem do jeho přirozeného prostředí,“ řekl Miovský.

Centrum bude určeno pro pacienty starší osmnácti let. O přijetí má rozhodovat multidisciplinární tým. Ten tvoří adiktologové, psychiatr, psychologové, psychiatrická sestra, nutriční terapeut a sociální pracovníci. Každého pacienta má péčí individuálně provázet speciální pracovník.

Přibývá drog, které zabíjejí, a strmě roste dostupnost závislosti, varuje psychiatr

Primářka Kliniky adiktologie Mašlániová zdůraznila, že služba má pomáhat zejména komplikovanějším případům. Podle ní může centrum předcházet hospitalizacím a pomáhat pacientům zvládat životní situace v běžném prostředí. „Služba je velmi individualizovaná. Snažíme se vyhovět potřebám pacienta. Nejde jen o abstinenci, ale také o kvalitu života pacientů,“ uvedla Mašlániová.

Právě sociální zázemí je podle ní u části pacientů zásadní problém. Lidé se závislostmi často řeší potíže s bydlením, prací, vztahy nebo fungováním v každodenním životě. Centrum proto počítá i se spoluprací s praktickými lékaři, policií nebo Orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).

Samotné centrum propojuje vnitřní terapeutické zázemí s venkovním prostorem pro pohybové aktivity. Vnitřní část budovy tvoří odborné místnosti včetně terapeutického zázemí a rehabilitačního centra, které má pacientům pomáhat i s fyzickým zotavením a návratem k běžnému režimu. Rehabilitační část finančně podpořil Magistrát hlavního města Prahy.

Na budovu navazuje také venkovní sportovní areál. Jeho součástí je hřiště, kterému nese název oranžové. Právě venkovní část, jejíž vznik spolufinancovala skupina ČEZ, má pacientům nabídnout prostor pro pohyb. Nové zázemí tak nemá sloužit pouze samotné akutní léčbě závislostí a psychických nemocí, ale i obnově každodenních návyků.

Dozvuky přesunu agend

Ministerstvo zdravotnictví zároveň připravuje novou dotační výzvu na podporu duševního zdraví. Podle vrchního ředitele sekce pro zdravotní pojištění a evropské fondy Jana Zapletala bude možné využít 207 milionů korun. Výzva má být vyhlášena 15. září. „Poučili jsme se z některých úzkých hrdel, která jsme identifikovali v minulosti,“ řekl Zapletal. Duševní zdraví podle něj dál zůstává prioritou ministerstva.

Mezi největší překážky dalšího rozvoje center patří podle zástupců ministerstva i odborníků administrativa a nedostatek personálu. Miovský zmínil především složitou dokumentaci a „dvoukolejnost“ zdravotní a sociální péče. Protopopová upozornila také na personální krizi. V regionech může být podle ní obtížné sehnat klinické psychology, psychiatrické sestry i adiktology.

Netransparentní krok, bouří se odboráři Úřadu vlády. Babiše stávka mrzí

Na tiskové konferenci se řešil také plánovaný přesun některých agend z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva, který v posledních dnech kritizovali zaměstnanci Úřadu vlády i odborníci. Zaměstnanci Strakovy akademie minulý pátek proti přesunu agend stávkovali. Vojtěch odmítl, že by přesun měl ohrozit nadresortnost péče o duševní zdraví.

„Důležité je říct, že se skutečně nic neruší. Adiktologické služby budou dále podporovány. Dotace, které dostávaly z Úřadu vlády, budou dostávat z ministerstva zdravotnictví. Není ani důvod k obavám, které jsem zaznamenal, že ministerstvo třeba nemůže platit sociální část těch adiktologických služeb. Ostatně vidíme to na příkladu duševního zdraví, kdy peníze jdou také z ministerstva zdravotnictví. Nic neplánujeme rušit,“ zdůraznil ministr.

Podle něj má dál fungovat Rada vlády pro duševní zdraví, ve které zasedá premiér, členové výkonného výboru i zástupci veřejnosti. Národní plán pro duševní zdraví i strategie prevence sebevražd se podle Vojtěcha budou nadále projednávat právě tam. „Nadresortnost se nemění,“ odmítl kritiku ministr.