Investice roku. Hrad za sto milionů opraví slavný Belvedér, jedna věc ale bude chybět
Na dva roky zmizí pod lešení jedna z ikonických staveb Pražského hradu – Letohrádek královny Anny. Restaurátoři během této doby obnoví fasádu, arkády i interiér. Rekonstrukce Belvedéru vyjde na zhruba 100 milionů korun.
„Letohrádek je považován za nejvýznamnější architektonické dílo italské renesance na sever od Alp a je jednou z nejzásadnějších staveb Pražského hradu,“ vysvětluje Pavel Vyhnánek, ředitel Správy Pražského hradu.
Opravovat se bude takřka vše, naposledy tu byli restaurátoři na počátku století, obnova a oprava tak čeká všechny kamenné, kovové, štukové a truhlářské prvky, včetně skoro dvě stě let starých oken, nepřehlédnutelných okenic i dveří. „Obnovíme i dřevěný kazetový strop v horním sále, kterému navrátíme původní renesanční vzhled,“ slibuje Vyhnánek.
Významná modernizace čeká také interiéry a vnitřní osvětlení. Správa zachová dvě století staré lustry, žárovky v nich ale nahradí letky, které budou ve tvaru původních žárovek. „Výstavní prostory vybavíme novým, citlivým nasvícením expozic,“ popisuje Barbora Féret z Oddělení přípravy a realizace staveb Správy pražského hradu. Opravy se dočká i sociální zázemí v suterénu nebo systém vytápění.
Jedna věc ale bude v letohrádku nadále chybět. Výtah, který by zpřístupnil první patro. „Z důvodu památkové ochrany není možná vestavba výtahu,“ vysvětluje Vyhnánek.
Už nechceme vítat lidi otřesnou boudou, říká ředitel správy pražského Hradu |
Historie Královského letohrádku sahá do poloviny 16. století. Pro svou manželku Annu Jagellonskou ho nechal postavit císař a král Ferdinand I. Habsburský. Autorem návrhu stavby, která je po staletí symbolem renesanční architektury v českých zemích, je Ital Paolo della Stella. Protože se stavba z teplé a slunné Itálie nehodila do studených a deštivých Čech, doplnil architekt Bonifác Wohlmuth patrovou nástavbu s dnes už pro letohrádek neodmyslitelnou měděnou střechou ve tvaru lodního kýlu.
V letohrádku se odehrávaly různá setkání a radovánky královského dvora, ale hlavně v létě. Na zimní provoz nebyla stavba připravena.
V letohrádku měl svou observatoř i slavný astronom Tycho Brahe. Později ale sloužil méně honosnému provozu. Sídlila zde armáda, fungovala tu třeba dělostřelecká laboratoř.
Dalšími úpravami prošel v 18. a polovině 19. století. Tehdy vznikla dnešní dispozice stavby, se vstupní halou a reprezentačními sály. Letohrádek se proměnil na jednu z nejstarších galerií.
Mimořádná událost. První dáma otevřela roky nepřístupnou Hartigovskou zahradu |
Naposledy zasáhl do podoby stavby Masarykův architekt Josip Plečnik a jeho spolupracovník Pavel Janák. Jejich úpravy ovlivnily interiér nebo technické řešení. Janák nechal do budovy, původně určené jen pro letní provoz, zavést topení.
Kultuře bude objekt sloužit i po rekonstrukci. „Počítáme s tím, že zde budeme pořádat komorní kulturní akce, výstavy. Kvůli absenci topení ale bude provoz omezen jen na letní sezonu,“ dodává Vyhnánek.
Pražský hrad opět zdobí tisíce květin. Začíná oblíbená výstava Předjaří |
Na Hradě se nyní rekonstruuje nejen letohrádek, dvě stě milionů půjde i do opravy Ústavu šlechtičen, stále se pracuje i na katedrále. „Většina oprav jde z peněz Správy pražského hradu. Co vybereme na vstupném, investujeme do oprav,“ uzavírá Vyhnánek.
Další zprávy
Právě vysíláme
