Krizová příručka 72 hodin vyvolala strach u 15 % obyvatel. Téměř pětina ji vyhodila

Příručka 72 hodin, kterou loni na podzim Ministerstvo vnitra ČR distribuovalo mezi tuzemské domácnosti, přinesla posun v tom, jak Češi vnímají svou připravenost na krizové situace. Ukazují to výsledky analýzy, které popsal Institut krizové komunikace KRIT. Téměř čtyři miliony lidí, kteří brožuru s doporučeními dostaly, jí věnovaly pozornost. U některých vyvolala obavy, téměř pětina ji už ale nemá.

Pozornost příručce inspirované podobnými projekty ze Švédska a Finska věnovalo 83 % Čechů. Obavy vyvolala celkem u 15 % obyvatel, zatímco ve Švédsku, kde podobné příručky rozesílají již od roku 1943, posledně vylekala 39 % populace.

Ministerstvo vnitra brožuru rozeslalo loni v listopadu, obdržet ji mělo 5,2 milionu domácností. Vznikla za účelem přiblížit veřejnosti, jak zvládnout první tři dny krize – jako může být tornádo či povodeň. Toto povědomí totiž může v naléhavých situacích nejen pomoci postiženým, ale také zmírnit zatíženost integrovaného záchranného systému.

„V momentě, kdy se jedná o naši bezpečnost, je nutné, aby se na ní podíleli všichni,“ uvedl vedoucí projektu Jan Paťawa.

Manuál pro přežití 72 hodin si polovina lidí alespoň prolistovala, někteří ho spálili

Tvůrci se při tvorbě doporučení inspirovali švédskou metodikou a finským přístupem. Ten staví na praktické připravenosti a vzájemné pomoci. Vše následně přizpůsobili českým podmínkám. „Rozhodli jsme se postavit příručku na důsledcích krizí – chybějící elektřině, vodě, teple, komunikaci – a na tom, jak si v krizi dokážeme navzájem pomáhat,“ uvedl Jan Paťawa, který projekt vedl.

Srovnávací analýza české a švédské kampaně, kterou KRIT zveřejnil, ukazuje, že v mnoha oblastech měly podobný dopad. Příručku si doma uchovalo 66 % Čechů, ve Švédsku to bylo 54 % obyvatel. V obou zemích se lidé cítí více odpovědní za vlastní připravenost a většina hodnotí plošnou distribuci jako dobrý nápad.

Příručka 72 hodin nastavila zrcadlo připravenosti Čechů na krizi. Co dál?

Negativní reakce naopak vyvolal například chybějící filtr na vodu či finanční náročnost osobní přípravy. Kritika pramenila také politizace kampaně, kterou ovšem tvůrci předpokládali. Záměrně s distribucí proto počkali do skončení parlamentních voleb.

„Státní kampaň o krizové připravenosti, která je postavená na datech a na hlubokém pochopení společnosti, dokáže oslovit širokou veřejnost, ale v polarizovaném informačním prostoru se jen těžko vyhne politizaci,“ uvedl výzkumník Jonáš Syrovátka. Proto je podle něj úkolem institutu dále v aktivitě pokračovat a stát vedle obcí, škol a institucí, které mají k občanům nejblíž.

Krizi je také nutné komunikovat věcně a srozumitelně, doplnil. Česká verze příručky ovšem upustila od taktiky švédského projektu, který používal co nejjednodušší možná jazyk.

Dostali pět minut na útěk před krizí. To, co si sbalili, překvapilo i tvůrce experimentu

Komunikace je v krizových situacích klíčovým prostředkem zejména pro samosprávy. V reakci na to, že si 88 % z nich uvědomuje důležitost intenzivní komunikace během krize, došlo v rámci kampaně k proškolení více než 400 starostů, krizových manažerů a dalších aktérů.

Výsledky ukazují, že 55 % obyvatel příručku hodnotilo vyloženě pozitivně. Přes dvě pětiny lidí uvedlo, že se z brožury dozvěděli něco nového a užitečného a u více než 30 procent lidí projekt posílil pocit osobní odpovědnosti za svou přípravu.

Vzteklou nebo naštvanou reakci na obdržení příručky, z celkového počtu 5,2 milionu domácností, vykázaly 4 % respondentů, přes 700 tisíc lidí uvedlo, že v nich vyvolala obavy nebo strach. Do koše ji v době dotazování vyhodilo 18 % respondentů, dalších 14 procent předpokládalo, že jí vyhodí za nějakou dobu. Pro případ potřeby si doporučení uschovalo 66 % lidí.

Náklady byly téměř 24 milionů korun

Před kampaní si podle průzkumů 67 % obyvatel myslelo, že tam kde žijí, žádné větší katastrofy nehrozí. Devět z deseti domácností ale tvrdilo, že by doručení do schránky uvítalo. Před rozesláním zveřejnilo tehdejší Oddělení strategické komunikace doporučení nejprve na webu, kde jsou přístupné i dnes.

Obchoďák jako úkryt? Ne vždy bezpečné, hodnotí expert příručku ministerstva

Náklady na projekt činily 23,8 milionu korun, uvedl institut. V přepočtu tak jedna příručka stála 4,6 koruny. „Ne všichni deklarovali, že příručku dostali,“ uvedl Martin převrátil, který sbíral sociologická data o dopadu kampaně. Vysvětluje to distribucí a tím, že někteří respondenti nemuseli vědět, že se příručka ve schránce jejich domácnosti objevila.

Tvůrci kromě čísel představují také návrh agendy na další 2-3 roky. „Bezpečnost a krizová příprava jsou témata, na kterých je třeba hledat shodu, ne soutěžit o pozornost. Lidé to tak vnímají. Když dostali věcnou nabídku, věcně reagovali,“ uvedl Paťawa.